Pokuta za předčasné splacení zabolí, ale hypotéky zlevní, říká bankéř

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Když dnes předčasně splatíte hypotéku, nebo odejdete k jiné bance, žádná velká pokuta vám nehrozí. To by se ale mohlo s novým návrhem zákona změnit.

„Návrh je z perspektivy Monety dobrý a vyvážený,“ říká v pořadu Inside Talks Tomáš Spurný s tím, že hypoteční turistika stojí banku nemalé peníze.

Banky argumentují tím, že „dřív než někomu půjčí a sazbu pro něj na příslušnou dobu zafixují, musí si samy opatřit odpovídající financování. Jinými slovy samy si někde za odpovídající úrok půjčí, a když klient mezitím ‚uteče‘, na drahé půjčce tratí. Kdyby se hypoteční turistika rozmohla.

Konkrétně Moneta měla v roce 2020 na refinancovaných úvěrech ztrátu zhruba půl miliardy. A tuto ztrátu musela promítat do nabízených úroků. „Hypotekární turismus začal být s covidem velmi populární. Dramaticky se snížily sazby a klienti, kteří měli pěti- či desetiletou fixaci, svůj úvěr refinancovali. Postoj ČNB ale vedl k tomu, že refinancování bylo možné za poplatky 500–750 korun. Když to zjednoduším, to riziko bylo přeneseno na banky,“ vysvětluje Spurný.

Banky mají totiž nyní nárok jen na „náhradu účelně vynaložených nákladů“. To si ale každý finanční dům vykládal jinak. Některé banky požadovaly jen symbolické administrativní poplatky, jiné chtěly doplatit ušlé úroky. ČNB rozhodla, že smějí chtít jen drobné poplatky za administrativní obtíže, ale za ušlé úroky nic. Banky, které si úroky účtovaly, pak ČNB trestala.

Fakt, že by se riziko odchodu ale nově přeneslo na klienta, podle Spurného může paradoxně hypotéky zatraktivnit. „Úrokové sazby mají potenciál se snížit o 50–75 bazických bodů. To znamená, že když dnes platíte na nové hypotéce 5,65 procenta, budete platit zhruba pět procent,“ dodává Spurný s tím, že další potenciální snížení by přinesl jím často zmiňovaný fakt, že finančním poradcům bude platit klient a nebude je financovat banka.

A úroky by mohly spadnout ještě níž. „Když se podíváte na desetiletý swap, což je předpověď úroků za 10 let, tak ta byla tento týden na úrovni 4,19 procenta. Když se na to dá jakási přirážka, tak pro bonitní klienty, kteří ručí dobrou nemovitostí a dají 20- či 30procentní akontaci z vlastních peněz, tak by se mohli průměrně dostat na 4,8 procenta,“ dodává Spurný.

České domácnosti měly v polovině letošního roku v úvěrech na bydlení „napůjčováno“ 1,7 bilionu korun a refixace se týká každý rok desítek tisíc z nich.

Na argument, že změna zákona přichází v době, kdy banky mají rekordní zisky, reaguje Spurný následovně. „Já to tak nevidím. Dívám se na to tak, že v českém bankovním systému je nainvestováno více než 500 miliard korun a ten kapitál musí vydělávat. Když vydělává méně než 20 procent, je to špatně. 20 procent je zhruba 100 miliard, což je mírně nad průměrem posledních pěti let ziskovosti bankovního trhu. Nejsem tedy zastáncem myšlenky, že vyděláváme příliš mnoho,“ dodává.

Předčasné splacení hypoték ale rozhodně není jediné téma, kterým nyní žije svět bankovnictví. S koncem prázdnin si banky prošly sérií kybernetických útoků, které byly vedeny ze zemí bývalého Sovětského svazu. Ušetřena nezůstala ani Moneta Money Bank. Tomáš Spurný prozradil, co se v bance v takovou chvíli děje.

„Ten útok byl tak masivní, že lze předpokládat, že tohle nebyla, aspoň já si to myslím, soukromá akce, ale že to byla v podstatě akce podporovaná státem,“ říká Spurný s tím, že díky systémům, které banka používá, se to on jako šéf banky dozvídá prakticky okamžitě.

A v tu chvíli také zasedá krizový štáb ve „válečné místnosti“.

„Máme vybraný tým lidí, kteří jsou z naší kybernetické bezpečnosti, ale i napříč spektrem, a minimálně dva externí partnery, kteří nám pomáhají útok odrazit. Když to opravdu zjednoduším, hledáte, jak toho útočníka odříznout. Když vidíte neočekávanou aktivitu například z Tádžikistánu, snažíte se tu adresu eliminovat,“ vysvětluje Spurný. V takovou chvíli se vytvoří strategie a celá banka pak „žije ve válečné místnosti“, kde hledá nejlepší řešení.

„Zároveň proaktivně komunikujeme s ostatními bankami a snažíme se poučit z jejich zkušenosti. U nás ta nejlepší spolupráce probíhá s AirBank – v nedávné historii jsme se spolu dobře seznámili. Taktéž informujeme NÚKIB a Českou národní banku,“ dodává Spurný s tím, že ředitel banky v takovou chvíli hraje spíše minimální roli.

„Já se snažím lidi propojit a motivovat je tím, že je nechám v klidu,“ dodává Spurný.