Pokud stát zavede bankovní daň, budeme muset zdražovat, říká šéf Monety

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Podle některých politiků se české banky windfall tax „vyhnuly“, teď se na ně ale nejspíš chystá speciální postup – na stole je totiž možnost zavedení sektorové daně zaměřené přímo a jen na banky.

„Pracoval jsem na Slovensku a v Maďarsku a v těchto zemích jsem dohromady strávil deset let. Byl jsem svědkem, když se tam právě tyto věci diskutovaly, zaváděly, a z přímých zkušeností musím říct, že to nejsou země, kterými bychom se měli inspirovat,“ říká šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný v pořadu Inside Talks s tím, že i v Česku se mluví o zavedení takzvaného „slovenského modelu“ – tedy uvalení 30procentní daně ze zisku pouze na banky.

„Já stále doufám, že se o tom v Česku jen mluví. Když budu sarkastický, tak je to jakýmsi odrazovým můstkem k tomu, abychom zopakovali všechny ostatní věci, které se dějí na Slovensku,“ dodává Spurný.

V případě, že by ke stejnému kroku přece jen došlo i v Česku, musely by podle něj banky restrukturalizovat. „My dnes zaměstnáváme zhruba 2700 lidí a samozřejmě to bude mít vliv na zaměstnanost. Bude to mít vliv na počet poboček, to je, řekněme, ta první reakce, jak se snažit zlepšit ziskovost banky, abychom takovou daň byli schopni absorbovat. Druhá reakce bude, a to je samozřejmě součástí konkurenčního prostředí, že budeme muset zdražit naše služby, ať už jsou to úrokové míry na úvěrových produktech, či snížit úrokové míry na produktech depozitních a vytvořit nebo přehodnotit poplatkovou politiku,“ říká Spurný.

Daň podle něj dopadne také na investory banky, kteří nedostanou tak štědré dividendy jako v minulosti. „Způsobuje to pak nedůvěru investorů v zemi. Je to veskrze negativní ve vztahu k reparačnímu kapitálu – to je jakákoliv daň,“ dodává.

„A samozřejmě to může mít dopad i na hodnotu bank,“ říká Spurný a upozorňuje na příklad italské vlády, která oznámila, jakým způsobem hodlá banky danit, a během několika dnů se ohodnocení daných bank významně snížilo a bankovní sektor se destabilizoval tak, že nakonec vláda svůj záměr přehodnotila.

Upozorňuje, že jemu osobně na celé situaci nejvíc vadí rétorika a fakt, že jde vlastně o odvetu za to, že stát na válečné dani nevybral od bank očekávaných 33 miliard, ale jen 700 milionů. Daně podle něj ale banky odvedly – jenom v jiné formě.

„Bankovní sektor odvedl na veškerých daních do státního rozpočtu zhruba 90 miliard korun. Shodou okolností teď jsem dostal pozvánku na akci, kde bude stát odměňovat 20 největších daňových plátců, proto mi přijde absurdní vyjádření, že jsme podvedli nebo něco takového,“ říká Tomáš Spurný. „Zejména Ministerstvo financí ta data musí mít. Nikdo ale nehovoří o tom, jak významně banky podporují českou ekonomiku a do jaké míry je český bankovní sektor zainvestován do českých státních dluhopisů. Kolik českého státního dluhu držíme,“ dodává.

Zatím se v Česku o nové dani pouze diskutuje. Zvláštní zdanění si umí představit STAN, Piráti a lidovci. Podle některých politiků by novinka mohla také zmírnit odliv dividend za hranice.

„Pan ministr Rakušan o tom hovořil jako o velké věci, pan ministr Stanjura popřel, že by tato debata byla vedená, a názory na to, co se opravdu děje, jsou různorodé podle toho, koho se zeptáte. Někteří říkají, že je to zaručená věc, jiní, že ne,“ popisuje Spurný poněkud nejednoznačné informace, které se dostávají na veřejnost.

Podle hlasů z koalice by výnos z nové daně mohl pomoci zaplatit třeba dostupné bydlení.

„Dostupné bydlení lze učinit i tak, aby to nemělo dopad na státní rozpočet. Například pokud bychom vylepšili rumunský model Prima Kasa, kde stát poskytuje garance pro hypotéky, které jsou určené mladým lidem. Je to garance bankám, aby banky byly schopny půjčit 100 procent hodnoty nemovitosti na dlouhou dobu, která může být delší než u tradiční hypotéky,“ vysvětluje Spurný s tím, že kdyby se za těmito účely v Česku vytvořil fond, mohou do něj banky přispívat podle svých tržních podílů a stát ho pak může zaštiťovat.

Navrhovanou sektorovou daň považuje za diskriminační. „Je naprostý nesmysl, že banky mají nadměrné zisky. Proč zavádět zdanění bankovního sektoru? Proč ne výroby lízátek, nebo koloběžek? Jestli chceme zvýšit daňovou zátěž, proč není zvýšená úměrně napříč ekonomickým spektrem?“ říká Spurný, který si ale vyšší daně pro všechny nedokáže představit.

„Odpověď na to, jak stabilizovat státní rozpočet, je ekonomický růst a tvorba podmínek pro ekonomický růst. My máme plnou zaměstnanost, ekonomika roste minimálně. To je naprosto špatně. To by mělo být programem vlády, ne to, jakým způsobem znevýhodnit Českou republiku v mezinárodní konkurenci. Říci, já chci víc investic, aby moje ekonomika rostla, a zároveň potom tvrdit, že příliš mnoho peněz odchází do zahraničí, protože se platí dividendy, je absurdní. To je jako z 50. let.“