Pokles úroků u hypoték? Já bych na to nesázel, říká bankéř Spurný

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jen málokdo ví o peněženkách Čechů tolik jako bankéři a Tomáš Spurný, šéf Moneta Money Bank, je přesvědčený, že se zatím máme dobře.

„Když se podíváme, jak se chovají spotřebitelé, tak maloobchodní tržby zatím rostou zhruba o pět procent v nominální hodnotě, i když pořád zůstávají pod rokem 2019. Vidíme, že lidé nadále šetří – depozitní trh roste osmi procenty,“ říká Spurný s tím, že právě míra šetření se zvýšila zhruba o jednu třetinu. „Pokud si to pamatuji správně, jsme třetím nejvíce šetřivým národem v Evropské unii,“ dodává Spurný.

Zatímco lidé se podle něj v globálu mají dobře, česká ekonomika na tom zas tak dobře není. Situace pro oba tábory se navíc může už brzy výrazně zhoršit.

Až nečekané dopady totiž může mít výsledek voleb v USA, tedy pokud Donald Trump splní to, co dopředu avizoval. „Netají se tím, že chce uvalit cla na obchodní partnery napříč světem, bude se snažit chránit trh. Pokud k tomu dojde, je téměř jisté, že se budeme mít méně dobře, než se máme nyní. Bude to mít negativní dopad do globální ekonomiky,“ vysvětluje Spurný.

Dopadů na „běžného Čecha“ může být podle Spurného celá řada. Počínaje zaměstnaností, protože při nižším objemu exportu ubude pracovních příležitostí a firmy budou nuceny restrukturalizovat a hledat úspory. „Druhý efekt, myslím, bude posun ceny energií, a pokud bude pokračovat nejistota v globálních vztazích a nejistota v tom, zda Spojené státy budou garantovat evropskou bezpečnost, bude to mít další negativní vliv na řadu věcí. Zejména nejenom na krátkodobé, ale i dlouhodobé úrokové míry,“ dodává Spurný.

Podle něj vláda Donalda Trumpa bude pravděpodobně relativně populistická a bude se snažit financovat své projekty a snížit daně, což bude chtít kompenzovat příjmy z celních výnosů. „Pokud se jí to nepodaří, tak se zadluženost Spojených států bude zvyšovat a to se začne promítat do úrokových měr ve Spojených státech a následně se ten efekt přelije do zbytku světa, Evropu nevyjímaje,“ vysvětluje Spurný.

To by samozřejmě mělo dopad i na úroky u hypoték, které by místo očekávaného poklesu šly nahoru. „Pro mě by nebylo překvapivé, kdyby se posunuly o 100 bazických bodů nebo o úroveň jednoho procenta v horizontu 18–24 měsíců, pokud Donald Trump a jeho administrativa učiní všechny ty kroky, o nichž hovořili v kampani,“ dodává Spurný.

Sázet na pokles úrokové sazby hypoték by podle něj bylo nezodpovědné. „Střednědobé a dlouhodobé sazby jsou dnes vyšší, než byly v únoru tohoto roku. Koruna je nejslabší za dva roky. Indikátory toho, že se nám nevede úplně nejlépe, tady jsou. Inflace poslední měsíce vrostla a je relativně vysoko nad cílem České národní banky. Takže já, kdybych sázel, vsadil bych 80 ku 20, na to, že se sazby snižovat nebudou. Budou se snižovat krátkodobé sazby, protože to je účelné ve vztahu k monetární politice, ale střednědobé a dlouhodobé sazby nejsou úplně v rukou centrální banky. Ten vývoj naznačuje, že ta křivka je vlastně kopec. A je jen otázka, jak je strmý,“ dodává Spurný.

Další klíčovou otázkou pro Česko je podle Spurného situace na Ukrajině. „Pokud by Ukrajina musela kapitulovat, prohrát válku, nebo by to skončilo jakkoliv negativně pro Ukrajinu, musíme předpokládat, že ten exodus z Ukrajiny do Evropy bude pokračovat. My jsme jedna z prvních cílových zemí,“ dodává Spurný.

A na jaký rok se chystá největší banka v českých rukách Moneta Money Bank?

„Naše plánování je postaveno na hospodářském růstu, jenž by měl být na úrovni 2,5 procenta. My se připravujeme na situaci, kdy rizika, která jsme v minulosti podstoupili, se možná budou materializovat rychleji než v minulých letech. V posledních letech jsme benefitovali z toho, že české domácnosti splácí své dluhy dobře a to samé podniková sféra. Teď očekáváme, že se to změní,“ říká Spurný.

Změna podle něj nebude dramatická, ale i tak se náklady, které banka vynakládá na rizika, která se v daném roce materializují, zvýší o 20 procent oproti předpokladu pro letošní rok.

Zatím je podle něj hranice úvěrů, které jsou v pochybení, pod úrovní 1,4 procenta, což je pro banku nejnižší poměr. „Očekáváme, že se to zhorší nejenom v příštím roce, ale v průběhu dalších tří let,“ dodává Spurný s tím, že z 1,4 se stane 2–2,5 procenta. „To v našem případě znamená významné zvýšení úvěrů, jež jsou po splatnosti, ale je to spíš jakýsi dlouhodobý průměr, protože teď je celý bankovní trh na historických minimech,“ dodává Spurný, podle kterého půjde spíš o návrat do situace pět let zpět, kdy bylo nesplácených úvěrů víc než dnes. I tak se ale podle něj banky musí nachystat.

To znamená v první řadě komunikovat s akcionáři, klienty i zaměstnanci. „Další prvek jsou konzervativní rezervy, jež máme, další prvek je očekávat tento jev z hlediska toho, kolik lidí máme v určitých částech banky, abychom se s těmi problémy mohli potýkat. A tady jsme velmi dobře připraveni,“ říká Spurný.

Toho, že by kvůli konci doby fixace nízkých úroků u hypoték přibylo na trhu velké množství rodin v potížích, se nebojí – i když dnes průměrná výše úrokové sazby přesahuje pět procent. „My budeme v horizontu dalších 26 měsíců přeceňovat zhruba 60 miliard v hypotékách. To je zhruba 40 procent našeho portfolia. Očekáváme sice, že s tím přijde určitá problematika, ale nesmíme zapomenout, že od roku 2021, tedy od doby, kdy tu byly ty nejlevnější hypotéky, lidé zvýšili svoje příjmy. Já myslím, že toto bude bohatě stačit,“ říká Spurný s tím, že v konci fixace nevidí dramatický problém.