Hlavní nádraží se úplně změní. Může nad ním vyrůst nové město

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Jeden z nejambicióznějších projektů Prahy – zastřešení kolejiště Hlavního nádraží. Vznikly by tím nové lukrativní pozemky, na kterých může vyrůst celá nová čtvrť.

„Je to v centru města a je to významné území. Měl by tam být kus města, kde bude vše – byty, kanceláře, obchody. Ta plocha je poměrně velká, ale řekněme, že ne všechny úseky rovných kolejí se dají zastřešit,“ říká v pořadu Inside Talks Petr Palička z Penta Real Estate.

Velikost takzvané „podlahové plochy“, tedy plochy vhodné k zastavění, může být podle něj i 200 tisíc metrů čtverečných. Jen pro srovnání, Václavské náměstí má rozlohu 42 tisíc metrů.

„Měl by to být kompletní mix města, městská část. Je i zájem města, aby lidé, kteří přijedou do Prahy za prací, nemuseli sednout na tramvaj a jet tři čtvrtě hodiny, ale aby pokud možno nemuseli jezdit nikam. Myslím si, že to, že se zastropí část kolejiště, obecně není nic špatného,“ dodává.

Za projektem stojí společnost CR City, ve které mají podíl České dráhy, SUDOP a právě Penta. Studie ukázala, že projekt je uskutečnitelný, takže teď začala vyjednávání.

Do hry teď vstupují všichni zásadní hráči. „Samozřejmě, ta administrativa s tím spojená je mimořádná. V tomto případě ještě o to komplikovanější, že jsou tam partneři České dráhy a Správa železnic, kteří mají svoje oprávněné zájmy. Není to čistě o tom, co by chtěl developer postavit a co by dohodl s městem, aby chtělo, aby tam bylo postaveno,“ vysvětluje Palička.

Jako spolužadatel k iniciované změně územního plánu, která by přeměnu nad kolejištěm umožnila, se připojila i městská část Praha 2. Ta požaduje uspořádání mezinárodní urbanistické a architektonické soutěže, zajištění prostupnosti území, ale i výstavbu školských zařízení a bytů.

Část Hlavního nádrží je památkově chráněná, což se už ukázalo jako překážka u projektu na přestavbu odbavovací haly nádraží a také prostoru před ní.

„Nikdo ty haly samozřejmě nechce žádným způsobem ničit, nebo se jich dotýkat v negativním smyslu. Na druhou stranu dnes ty haly znáte jen zespodu – z nástupiště, nebo z poměrně veliké dálky, když se na ně díváte třeba z Vinohrad. A pokud by tam byla platforma v dostatečném odstupu, tak se vám ty památkově chráněné haly otevřou z úplně jiného pohledu,“ popisuje Palička s tím, že aktuální vizualizace ukázaly, že to vůbec není špatný pohled.

„Nelze si této části města nevšímat a nechat tam tu jizvu, nechat to území ležet ladem a tvářit se ‚je tam nádraží a tím je navždy hotovo‘,“ říká Palička.

Klub za starou Prahu přesto oponuje, že návrh změny územního plánu nevyplývá ze závěrů veřejné diskuze či reálných potřeb města. „Je to je pouze začátek procesu změny územního plánu. Teprve teď se bude diskutovat o všech podmínkách. Kdyby ta změna územního plánu nenastartovala, tak by žádná debata nebyla,“ komentuje Palička, který věří, že za 10 až 12 let by nad kolejištěm mohl vyrůst první dům. „Reálné šance jsou, protože to není nic, co by bylo nějak unikátní. V okolních státech se to běžně dělá,“ dodává Palička.

Jaká by mohla být celková cena výstavby, nedokáže podle Paličky nikdo odhadnout. „Není s tím tady žádná zkušenost. První vlaštovka bude platforma nad Masaryčkou, ale tam bude jen park, nic se tam nebude stavět. Z hlediska statiky je to úplně jiný příběh,“ dodává Palička.

„Ekonomicky jsme se tím úplně hluboce nezabývali. Ten pozemek má nějakou cenu, která, bude muset být zaplacena Českým drahám. Těžko říct, kolik může stát pozemek vedle Václavského náměstí,“ říká Palička.

V minulosti se mluvilo o tom, že by tam mohla vyrůst Národní knihovna. „Spíše se dnes bavíme o tom, že by tam mohlo vzniknout něco jako Centrum evropské vzdělanosti. Prostě něco, co by bylo mezi knihovnou a muzeem.