Konec cenových stropů na energie: Pro tisíce rodin to bude šok

Evropská komise vyzvala členské státy, aby do konce roku zrušily stropy na energie. V době, kdy se silová elektřina v Česku prodává za cenu kolem tří korun a strop je nastaven na šesti korunách za kWh, vypadá takové zrušení zdánlivě jako formalita. Jenže pro tisíce rodin by mohlo znamenat brutální šok.

„I kdybychom strop nezrušili a nechali ho být, většina obyvatel přejde na nové kontrakty, a strop je pak jen formálně nastavený. Základní otázka ale je, kolik lidí bude mít na konci letošního roku stále platný kontrakt. Tedy kontrakt, který uzavřeli třeba v půlce minulého roku na dva roky a mají ho třeba za osm korun. Letos je to zastropované na šest korun, ale kdyby strop skončil, oni by byli zase na osmi korunách,“ říká Durčák s tím, že se pravděpodobně bude jednat o malou množinu zákazníků s omezeným časovým dopadem.

Varuje také, že zatímco teď jsou ceny elektřiny levné, už za pár měsíců to platit nemusí.

„Dostáváme se do období, kdy během léta budou ceny nízké a během podzimu a hlavně zimy a jara vysoké. Mezi zimou a létem budou na spotovém trhu velké rozdíly,“ říká Durčák s tím, že na tyto výkyvy je třeba se nachystat. „Může to být rozdíl klidně až 100 euro za megawatthodinu,“ dodává Durčák.

Pokud je tedy dnes průměrná cena 86 eur za MWh, například za sedm měsíců by to mohlo být třeba až 186 euro za MWh. To může být problém, ale i výhoda pro ty, kteří nakupují na spotovém trhu. Zatímco v Americe se takové výkyvy objevovaly, u nás tomu v minulosti tak nebylo. Rozdíl přichází s nástupem obnovitelných zdrojů.

V budoucnu by to mohlo představovat obchodní příležitost pro obchodní společnosti, které budou schopny koncentrovat většinu výroby na jarní a letní měsíce.

Právě ti, kteří nakupují za spotové ceny, teď v letních měsících mohou spoléhat na takzvané záporné ceny. To jsou hodiny, kdy výroba natolik převyšuje spotřebu, že se ceny na denním trhu dostávají do záporných hodnot.

Typická situace: nedělní poledne, slunce svítí, obnovitelné zdroje v Německu i Česku jedou naplno a při nízké spotřebě. V uplynulém týdnu k ní došlo hned tři dny po sobě. Pokud někdo, kdo nakupuje na spotovém trhu, v takovou chvíli vyráběl a elektřinu nakupoval, ještě na tom vydělal.

„Pokud si český zákazník koupí elektřinu prodanou za minus 250 eur na megawatthodinu, daný objem spotřebuje a ještě navíc dostane zaplaceno 250 eur,“ vysvětluje Martin Durčák.

S fenoménem záporných cen, který je na trhu patrný od roku 2018, už část výrobců může kalkulovat a výrobu na slunečné neděle přesouvá. Teď to ale vypadá, že výhodnost bude postupně omezována.

„Pokud by někdo opravdu počítal s tím, že každý víkend budou záporné ceny, pokud bude svítit přes léto a bude vyrábět pravidelně každou neděli, je možné, že v letošním roce mu to ještě bude vycházet. Pro příští období se obávám, že už to platit nebude,“ dodává Durčák s tím, že Německo už maximální tolerovanou podporu v hodinách se zápornými cenami hodin omezilo z šesti hodin na čtyři hodiny a půjde pravděpodobně ještě níž.

„Pokud se rozšíří počet instalací a počet hodin v záporu se bude zvyšovat, dá se očekávat, že Německo počet povolených ‚záporných‘ hodin sníží,“ dodává Durčák.

V aktuálním Inside Talks šéf ČEPS také reagoval na rozhovory kanadského vědce českého původu, profesora Václava Smila, podle kterého jaderná energie nedává smysl, stejně jako elektromobilita.

„Jsou body, se kterými se dá jednoznačně souhlasit, jsou body, se kterými bych polemizoval, ale pravdu se dozvíme pravděpodobně během 20 let,“ říká Durčák s tím, že on osobně by nebyl tak příkrý u jádra. Jaderná energie je podle profesora Smila mrtvá.

„Osobně si myslím, že pokud se Evropa rozhodne a budou se nové jaderné zdroje stavět, tak se historická zkušenost obnoví. Spousty důvodů, které prodloužily poslední dva projekty ve Finsku a Francii, byly výjimečné a s množstvím nových projektů padnou. Maďarsko chce stavět, chce stavět Polsko, Francie chce stavět, my chceme stavět, Slovensko ve výstavbě pokračuje,“ dodává Durčák.