„Bude to úplně nejdražší maso.“ Expert odhaduje cenu hovězího

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropské chovy hospodářských zvířat čelí obřím hrozbám. Na Slovensku a v Maďarsku řádí slintavka a kulhavka, v Polsku ptačí chřipka, v Belgii nemoc modrého jazyka a v Chorvatsku africký mor.

„Tolik nemocí během tak krátké doby najednou, to tu nikdy nebylo. Všichni se modlí, aby se nic nestalo, ale dnes je to tak, že nevíme, co bude zítra,“ říká v pořadu Inside Talks Karel Pilčík, majitel masokombinátu MP Krásno.

Jde podle něj o obrovské riziko. Modrý jazyk je virové onemocnění přežvýkavců a vede k hromadným úhynům, například u telat se může projevit až po několika měsících. Africký mor je vysoce nakažlivé virové onemocnění prasat domácích i divokých, slintavka a kulhavka jsou hrozbou pro všechny farmáře, protože nemoc může přenést i vítr. Ptačí chřipka pak vede k vybíjení milionů kuřat v Polsku.

„Tady je ohroženo úplně všechno kolem nás, všechna zvířata, snad kromě psů, všechno,“ dodává Pilčík.

Souběh všech těchto nemocí má samozřejmě dopad na cenu masa. U kuřecího masa se zatím nezvyšuje, hovězí jde však nahoru.

„U hovězího za poslední rok stoupla o 25 korun na kilo. Hovězí půlka stála 125 korun na kilo a teď už stojí 145 korun. A příští týden má skočit na 155 korun,“ dodává Pilčík a za důvod posledního nárůstu označuje aktuální situaci.

Podle něj bude logicky následovat, že po cenovém skoku se dostaví omezení spotřeby. „Po dlouhé době loni spotřeba hovězího v Česku vyrostla, ale opět to spadne zpět. Bude to úplně nejdražší maso, které tady kdy pamatujeme,“ dodává Pilčík.

Situace navíc vede k tomu, že okolní země vykupují maso v Česku. Zatímco historicky například Poláci a Němci hovězí maso spíše vyváželi, teď nakupují ve velkém i v Česku.

„Poláci u nás nakupují kuřecí maso, hovězí maso i živý dobytek. Nevím, jestli je to i tím, že už mají několik let povolené rituální porážky, kde meziročně rostou vývozy masa o desítky procent,“ dodává Pilčík s tím, že obě země navíc za dobytek platí neuvěřitelné ceny.

„Cena masa teď logicky stoupá. Poláci a Němci přeplácejí zvířata proti českým porážkám. Byli jsme jako země třicetiprocentní v přebytku hovězího masa, ale dnes nemáme pro sebe,“ dodává.

Česko aktuálně jako nejrizikovější vnímá slintavku a kulhavku. Nákaza se totiž objevila v Maďarsku a na Slovensku. Zákaz dovozu skotu, prasat, ovcí, koz a živočišných produktů se kromě těchto zemí nově rozšířil i na sousední rakouské spolkové země, tedy Dolní Rakousko a Burgenland. „Je to hrozný průšvih. Je to virové onemocnění, takže stačí, aby zafoukal vítr,“ dodává Pilčík.

Virus je totiž odolný proti vnějšímu prostředí. Přenáší se nejenom kontaktem mezi zvířaty, ale i dotykem ulpívá na povrchu věcí. Chovatelé musejí nakažená zvířata utratit, aby se zabránilo dalšímu šíření. To je stresující situace pro každého chovatele, který má ke svým zvířatům vztah.

Karel Pilčík vzpomíná na éru před více než padesáti lety, kdy se nákaza v zemi objevila naposledy. „Pamatuji se, že tehdy si lidé i chleba předávali lopatou, aby tam nebyl žádný dotyk. Lidé se nesměli stěhovat, nikam jet, nic. Všechno zůstalo se vším všudy uzavřené, aby se to udrželo v kravíně nebo v místě, kde se nákaza objevila,“ dodává.

Na nákazu podle Pilčíka zabírá jen prevence. „Uvápnit všechno, nepouštět nikoho do farmy, nevystavovat zvířata zbytečně. Plemena, která jsou ze své podstaty celý rok venku, jsou nejvíce ohrožená. Je nutné dávat pozor na dovozy krmiva, ta auta jezdí do různých farem a vedle může být shodou okolností virus. I my máme například v závodě koberec s dezinfekčním vápnem, protože máme jeden vjezd,“ dodává Pilčík.

Problémy se aktuálně nevyhýbají ani USA. Tady je však hlavním problémem nedostatek vajec. „Úplně nevíme, jestli tam proběhla ptačí chřipka a museli utrácet základní chovy,“ komentuje Pilčík.

„Nejsou vajíčka ani v Evropě. Když nejsou, tak ten, kdo tvoří cenu, si cenu posune nahoru,“ říká Pilčík a dodává, že základní chovy se aktuálně vybíjejí i v Polsku, což zvedá cenu vajec i v Evropě.

Aktuální situace podle Pilčíka povede k tomu, že i když byly v Česku novou legislativou schválené rituální porážky, v současném stavu ani není co vyvézt. Celkově si pak myslí, že tohoto druhu porážek se zapojí maximálně dva závody. Roli hraje velké množství pravidel a omezení, ale i finanční nákladnost.

„Čekal jsem od toho hlavně to, že se zvířata nebudou vozit na dlouhé vzdálenosti a mohou se porazit tady, což bude humánnější, protože budou omráčena elektřinou,“ dodává Pilčík.