„Je mi z toho do pláče.“ Bankéř popisuje, jak inflace zpustošila úspory

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Úroky u hypotéky by mohly spadnout níž, než se čekalo. Podle šéfa Moneta Money Bank Tomáše Spurného by se letos mohly dostat pod čtyři procenta.

„Myslím si, že pokud se reposazba dostane na tři procenta ke konci tohoto roku, tak si myslím, že se můžeme dostat pod čtyři procenta na konci roku. Má to však mnoho ale,“ říká Spurný v pořadu Inside Talks.

Centrální banka podle něj velmi rychle zareagovala na nízkou inflaci. „Delší sazby spadly zhruba o jeden procentní bod napříč spektrem a zdá se, že v posledních týdnech na ty nižší sazby bankovní trh reaguje,“ dodává Spurný.

Klesající úroky jdou pak ruku v ruce s nárůstem objemu hypoték. „V lednu 2023 bylo na českém trhu poskytnuto 6,5 miliardy hypoték. Když se podíváme na leden 2024, je to více než dvojnásobek,“ dodává Spurný. Loňský objem 150 miliard se podle něj letos vyhoupne zhruba na 200 miliard. Velkou část však budou tvořit refinancované hypotéky.

„V minulém roce tvořilo refinancování 20 procent. Letos si myslím, že to bude kolem 40 procent,“ dodává Spurný. Právě na klienty, kteří budou refinancovat, cílí i Moneta Money Bank. Ta přestala nově spolupracovat se zprostředkovateli.

„Neplatíme provize. Díky tomu jsme se dostali zhruba půl procenta pod většinu trhu. U refinancování se snažíme klienty přesvědčovat, aby to udělali prostřednictvím naší online platformy. Cíleně se snažíme o to, abychom byli atraktivní na trhu,“ dodává Spurný. Přiznává přitom, že v minulosti přinášeli právě zprostředkovatelé většinu portfolia a po vypovězení smluv s nimi přišel logicky pokles.

„Určitě bychom to měli větší. Když se podíváte na naše portfolio hypoték, je na úrovni 127 miliard. Řekl bych, že 75 procent toho portfolia bylo vytvořeno ve spolupráci se zprostředkovateli,“ říká Spurný s tím, že i tak se jejich zrušení vyplatí. „Máme jinou filozofii. Chceme být Ryanair bankovnictví,“ dodává Spurný.

Právě velký objem refinancovaných hypoték bude podle něj vytvářet tlak na banky. Poplatky, které klienti za předčasné splacení hypotéky či odchod ke konkurenci platí, totiž podle něj nepokryjí náklady. Například Monetu stály v roce 2021 útěky s hypotékami zhruba půl miliardy. I dnes se klientovi s úrokem kolem šesti procent vyplatí zaplatit pokutu a vyjednat si úrok nižší.

„Bance se to samozřejmě nevyplatí, neboť jednak přijde o toho hypotekárního klienta a pak je to finanční ztráta,“ dodává a doplňuje, že Monetu čeká v letech 2024 až 2025 refixace zhruba 60 procent portfolia.

Upozorňuje však, že optimismus, který přinesla lednová čísla inflace, nemusí být definitivní.

„Myslím si, že je ta lednová inflace zavádějící, že se v únoru či březnu můžeme dočkat překvapení. Myslím, že v lednu nedošlo k tradičnímu přecenění. Možná se ho dočkáme později,“ varuje Spurný.

Další téma, ke kterému se Spurný v pořadu Inside Talks vyjadřuje, je euro. Benefity přijetí podle něj jednoznačně převažují nad negativy.

„Benefity tisíckrát převažují nad provinčním pohledem. My chceme být jakýsi ostrov, dělat si to po svém a to je směšné. Byl bych pro i proto, že se nacházíme ve zlomovém okamžiku, kdy ve společnosti sílí mnoho antievropských hlasů,“ dodává a zdůrazňuje, že největší benefit eura je perioda před jeho přijetím.

„Pokud se takovýto politický závazek učiní, daná země se podle toho musí chovat. To přispěje ke konsolidaci státního rozpočtu,“ vysvětluje Spurný. Podle něj se tak posledních 20 let vlády nechovaly. „Zaujmu jinou pozici ve vztahu k veřejným financím a podle toho ta země vypadá,“ vysvětluje Spurný.

Koruna podle něj Česko rozhodně neochránila. „Za posledních pět let ujedla inflace z každé koruny 37 haléřů. Teď to jsou jenom dva haléře, takže tleskáme, jaké je to velké vítězství. Myslím, že to vítězství není, mně je z toho do pláče, když se na situaci posledních dvou let podívám,“ dodává Spurný.

Dalším velkým tématem jsou pro Monetu coby bývalou Agrobanku zemědělské protesty. „Naprosto jim rozumím. Mrzí mě, že si nemůžu vzít volno z práce, abych popadl nějaký traktor a taky šel protestovat,“ říká Spurný. Zemědělci podle něj cítí pocit naprosté zrady ze strany politické reprezentace.

„Pokud chceme dovážet potraviny, můžeme se dostat do situace, že dovážíme roušky z Číny a budeme za to platit, jako by byly ze zlata,“ dodává. Navíc podle něj pro evropské zemědělce platí velké restrikce, které zemědělci ze třetích zemí nemají. „Politika Evropské unie se v tomto smyslu snaží zajistit, aby potraviny byly levné a po nás potopa. To je špatně,“ dodává.

„Samozřejmě je otázka, do jaké míry je kyvadlo Green Dealu v nějakém ekvilibriu s tím, co je možné, a s tím, co je možná utopický cíl,“ dodává.