Když je elektřina zadarmo a ještě levněji. Němci už proti tomu mají recept

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Němci tomu říkají Dunkelflaute – epizoda dlouhá obvykle pár dnů, kdy se na Baltu a v Severním moři přestanou točit větrníky a nebe nejen nad Berlínem zakryje nízká oblačnost.

V takových časech mají energetici napilno, protože páteř německé energetiky nevyrábí a za větrné parky a soláry musejí zaskakovat všechny dostupné elektrárny, byť sebešpinavější.

Toto období se na přelomu roku prodloužilo z pár dnů na několik týdnů. „Moc nefouká, nesvítí, je jakoby napůl zataženo. To moc neprospívá obnovitelným zdrojům, hlavně větrníkům,“ říká v pořadu Inside Talks šéf ČEPS Martin Durčák.

Kvůli menší výrobě pak rostla raketově cena elektřiny na spotových trzích. „Byly situace, kdy ceny na denním trhu dosahovaly až 500 eur za megawatthodinu, v určitých hodinách to bylo komentováno i u nás. To je prostě důsledek toho, že je výroba obnovitelných zdrojů velmi malá,“ vysvětluje expert.

„Potom dochází k zapojování všech typů elektráren, a to včetně těch, které jsou ve strategických rezervách. Ať už jsou to mazutové nebo jiné. Ty mají samozřejmě vysoké provozní náklady a i ony se započítávají do ceny. Potom je nabídková cena velmi vysoká,“ dodal.

Jak moc situace dopadne na celkové ceny dlouhodobých kontraktů, je podle Martina Durčáka obtížné předvídat. „Nějakým způsobem se to projeví, protože dlouhodobý kontrakt reflektuje ceny na denním nebo vnitrodenním trhu. Logicky se to projeví,“ dodává.

Zdůrazňuje však, že léto může celou situaci úplně otočit. „Řekněme si otevřeně, na cenu má velký vliv také cena LNG, naplněnost zásobníků, která je o něco menší, než byla v minulých letech,“ doplňuje expert další faktory promlouvající do ceny.

Aktuální problém tak upozadil jiné klíčové téma, které česká energetika řeší – fenomén záporných cen. K těm dochází, když se do sítě valí elektřina, kterou nemá kdo spotřebovat, typicky třeba při slunném víkendu.

Jen v Česku byly v loňském roce ceny v minusu celých 314 hodin, což bylo o 180 hodin víc než v roce 2023. A nejde zdaleka jen o tuzemský problém, jde o vlastnost obnovitelných zdrojů, a tak se s ním potýkají i další evropské země.

„Dneska je všude ve světě trend, kdy s růstem obnovitelných zdrojů narůstá počet záporných cen. Jednotlivé státy se tomu začínají bránit, třeba v Německu, když je delší dobu než čtyři hodiny záporná cena, tak zdroj nedostane podporu, pokud vyrábí a ty čtyři hodiny tu zápornou cenu produkuje,“ popsal expert.

„Na jedné straně totiž zaplatíte vyrobenou energii, kterou nikdo nechce, a na druhé straně zaplatíte za maření energie, kterou nikdo nechtěl, ale vyrobena byla,“ naráží Martin Durčák na fenomén „mařičů energie“ – v podstatě obřích fénů, které elektřinu úplně neužitečně přemění na teplo.

„Pokud nebudeme mít i jiné zdroje ukládání energie nebo jejího využití, a pokud se do agregace nezapojí flexibilní zdroje, které mohou odsouvat spotřebu, pak se samozřejmě vytvoří prostor pro mařiče,“ říká šéf ČEPS.

Upozorňuje, že aktuálně stojí na „čekačce na připojení“ stovky až tisíc megawattů potenciálních investic do takzvaných mařičů, odmítnout je distributor nemůže.

Mařiče podle Durčáka existují i v zahraničí. „My jsme pro Ministerstvo průmyslu analyzovali situaci mimo jiné třeba na německém trhu. Tam jsou mařiče povolené s jednou výjimkou. Do služeb výkonové rovnováhy se nemohou přihlašovat zdroje, které nemají druhotné využití energie, což mařič nemá. To znamená, oni si mohou kupovat energii za záporné ceny, mohou poskytovat tuto službu obchodníkovi ještě dříve, než se to dostane do soustavy,“ vysvětluje Durčák. V Polsku to podle něj téma není, stejně tak jako v Rakousku.

V Česku mohou mařiče fungovat i ve službách výkonové rovnováhy. „Ministerstvo pracuje na určitých řešeních, dívá se na to, jak je to řešeno v okolních státech, takže uvidíme. Nějaké nápady jsou na stole, takže uvidíme, co z toho projde, ale určitě je to otázka, kterou se ministerstvo zabývá,“ říká Durčák. Možnost změny legislativy potvrdil v minulých dnech i ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Mařiče by mohla nahradit velká bateriová úložiště, kde by mohlo docházet k odložené spotřebě.

„Ve studii flexibility jsme počítali, jakou kapacitu bateriových úložišť bychom potřebovali, abychom byli v budoucnu schopni soustavu řídit. Vychází nám, že by síť při dnešní konstelaci potřebovala zhruba do tisíce megawattů baterek, ale čím více, tím lépe,“ říká Durčák s tím, že tady jsme opět u schválení legislativy Lex OZE 3.