Česko má kandidáta na Nobelovku. Podle bankéře jsou to investice na penzi

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Možnosti spoření na stáří se nejspíš od příštího roku rozšíří. Vláda chce pobídnout Čechy, aby si na stáří odkládali také do investic. Dlouhodobí investoři by si z daní mohli ročně odečíst až 48 tisíc korun.

Podle bankéře Tomáše Spurného je to produkt hodný Nobelovy ceny.

„Konečně je zde něco, kde akcentujeme občanskou společnost –⁠ ve smyslu, že klient má možnost vzít to do svých rukou a mít produkty, které si zvolí. Nemusí se svěřovat do péče portfoliového manažera v penzijním fondu,“ vysvětluje Spurný s tím, že podle dosud dostupných informací je produkt také rozumně nastaven.

„Myslím si, že to pro banky, pojišťovny či jiné typy podnikatelů vytvoří příležitosti,“ dodává s tím, že zatím neví, zda konkrétně Moneta nabídne produkt sama, nebo v součinnosti s dnešními partnery.

„Tím nejdůležitějším základem je volba klienta, že si zvolí, co chce. To s sebou samozřejmě přináší riziko. Není to pro každého a lidé si musí sami zhodnotit, do jaké míry mají znalosti finančních produktů a do jaké míry se chtějí starat sami o sebe,“ říká Spurný s tím, že povinností finančních institucí je doporučit klientovi, jaký rizikový profil by si měl zvolit. „Nikdy to tak nebude pouze na bedrech klienta.“

Start produktu bude podle něj pomalejší a bude pro bohatší a sofistikovanější klientelu. „Když se podívám na Monetu, tak ročně prodáme 35 až 40 tisíc penzijních připojištění. myslím si, že pokud tento nový produkt zavedeme, bude to 10 procent produkce u pojištění. Ale průběhu pěti až 10 let se toto stane jedním z významných investičních produktů nejenom bank “ dodává Spurný.

Velké téma v bankovním sektoru stále zůstávají hypotéky. Fakt, že ČNB zmírnila pravidla pro poskytování hypoték a nebude vyžadovat od žadatelů splnění limitu výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI), podle Spurného s trhem nijak nezamává.

„Nebyl jsem v tom táboře, který říká, že limity byly nastaveny špatně. My jsme nikdy za těmi limity v důsledku obchodní politiky banky nebyly a přišlo nám někdy trochu legrační, že toto je téma,“ říká bankéř.

„Vy nejenomže musíte prověřit klienta na to, aby měl schopnost splácet tu stávající hypotéku, ale ještě musíte stresovat úrokovou míru nahoru a dívat se na to, jakou rezervu klient má,“ dodává Spurný s tím, že ideální by bylo zrušit i limit stanovující poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV), jak nedávno navrhovala členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková.

„Je to mnohem efektivnější způsob, jak řídit stabilitu českého bankovního sektoru, než limitovat banky v komerčním přístupu, protože to ovlivňuje trh a pak se vymýšlejí různé konstrukce toho, že je to nejenom hypotéka, ale je to v kombinaci s překlenovacím úvěrem či jiným druhem financování,“ říká s tím, že všechny tyto konstrukce jsou postavené tak, aby klient byl schopen zaplatit nákupní cenu nemovitosti.

„V podstatě to ústí v to, že ta dodatečná nadlimitní část je v nesouladu s přístupem regulátora a pro klienta to zvyšuje výši dluhové služby,“ dodává Spurný.

Vrátil se také k tématu hypoték a jejich zprostředkovatelů. „Kdokoliv umí počítat, tak si spočítá, že pokud je hypotéka uzavřená s tříletou fixací, tak to úrokovou míru v té fixaci proporcionálně zvyšuje o padesát až 55 bazických bodů. Když je to na pět let, je to 30 bazických bodů,“ dodává s tím, že ideální situací by bylo, aby klienti zprostředkovatelům platili napřímo.

„Pro banku je zcela zřejmé, že vztah s brokerem představuje dodatečné náklady,“ vysvětluje.