Češi sní o korporátu. „Budete plnit sny někoho jiného,“ varuje investor

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Počet studentů, kteří chtějí podnikat, klesá. V posledním žebříčku Top Zaměstnavatel mezi devatenácti tisíci studenty spadl počet těch, kteří chtějí po škole rozjet podnikání, na 8 procent – nejméně za dobu měření. To může mít přitom rozsáhlé dopady do budoucna. Právě živnostníci a malé a střední podniky se na HDP České republiky podílejí téměř šedesáti procenty.

Pokud bude českých podnikatelů ubývat, naroste význam nadnárodních podniků. „Čím dál víc lidí pak bude pracovat v obřích korporacích. Ty jsou dost často vlastněné ze zahraničí, celkově se tak kapitál a majetek budou budovat spíš pro zahraniční vlastníky. To mi přijde jako obrovská škoda. Ekonomika nemá stát na obřích korporacích, ale na drobných živnostnících a malých a středních podnicích,“ říká v pořadu Inside Talks investor Ondřej Fryc.

Právě korporace jsou přitom dnes mezi mladými lidmi těmi preferovanými zaměstnavateli. Mezi zaměstnavatele snů patří ČEZ, Škoda Auto, Česká spořitelna či McDonald's a Ikea.

Alarmující ale může být fakt, že nedůvěra mladých lidí vůči podnikání je v Česku podstatně silnější, než je tomu běžně ve světě. Podle statistik společnosti Deloitte v takzvané generaci Z (tedy mezi lidmi, kteří se narodili na přelomu tisíciletí) označilo podnikání za společensky prospěšné jen 34 procent osob – celosvětově to bylo 50 procent. Ještě větší nedůvěra pak panuje mezi českými mileniály (tedy lidmi narozenými v letech 1983 až 1994) – v pozitivní vliv podnikání věří jen 26 procent z nich.

„Tohle je hrozně smutné. Podnikatelé tu zaměstnávají lidi, vyrábí produkty, podporují ekonomiku a exportují. Jsou živá voda ekonomiky. Myslím si, že tohle je nějaký pozůstatek z dob minulých, z devadesátých let, kdy podnikatel bylo sprosté slovo. Sice se to trošku mění, ale pořád nějaká pachuť z toho možná je,“ říká Ondřej Fryc, podle kterého za současný narativ můžou média i politická reprezentace.

„Ryba smrdí od hlavy – začíná to už tím, jak se politici o podnikatelích vyjadřují celkově. Pokud tu bude nálada, že každý podnikatel krade, obzvlášť, když to říká sám podnikatel, pak takový narativ přebírá celá společnost. Politická reprezentace by přitom měla mít největší zájem na tom, aby tu podnikání fungovalo, protože z toho jsou největší daně,“ dodává Fryc.

Klíčové je podle něj změnit i vzdělávání. Předat mladým lidem více takzvaných měkkých dovedností, umění prezentace a zvýšit sebevědomí. A hlavně je inspirovat. „Jsou tu nejrůznější programy, jako „Můžeš podnikat“ a další organizace, které chodí do škol a přivádí tam reálné podnikatele. Ti si se studenty povídají a říkají jim své příběhy. Vidí, že to nejsou namyšlení lidé v naleštěných autech, kteří si potrpí na svůj status, ze kterého by měly padat peníze. Vlastně jim mění představu o podnikatelích, to je strašně důležité,“ dodává.

Sám Ondřej Fryc začal s podnikáním v roce 2000, kdy spolu s Petrem Burcalem a Janem Menšíkem založili Bilezbozi.cz, předchůdce Mall.cz. Během let se z něj stal respektovaný podnikatel. Mall za miliardy prodal a spoluzaložil investiční společnost Reflex Capital, která investuje do startupů a firem. Zcela v počátcích fond například investoval do jednoho z dnes nejhodnotnějších českých startupů – Productboardu.

„Ano, každý není vhodný pro podnikání a každý nemá osobnostní profil nastavený tak, aby byl schopen akceptovat riziko. Když ale hned po škole nastoupí do korporátu, politického soukolí plného různých zákulisních her, je to škoda. Myslím si, že mladý člověk by si měl zkusit začít si plnit své sny a né plnit sny někoho jiného. To vám sice dá nějaký plat, ale život přece není jen o něm, “ říká s tím, že každý by měl cítit, že jeho práce dává smysl a ve velikých korporacích může být přínos každého jednotlivce menší než v menší firmě.

Z korporátu podle něj navíc vede jen těžko cesta zpět. „Je to taková zlatá klec. Člověk stoupá po korporátním žebříčku, někam se dostane, má nějaký příjem, hypotéku… Když má pak ještě rodinu a děti, už se podnikání rozjíždí hůř, protože najednou musí zahodit jistoty a jít do džungle. Myslím si, že skutečně nejlepší čas začít podnikat je, když je člověk mladý. Neříkám, ať to lidé nezkouší, když je jim 45, ale nejlepší to určitě není,“ dodává.

I když vidí, že mezi mladými lidmi je dnes menší hlad po podnikání, neznamená to podle něj, že se nenajdou výjimky. Právě s nimi dnes jeho skupina Reflex Capital spolupracuje.

Upozorňuje, že právě podnikání může být odpověď na stesky mladé generace, že nikdy nedosáhnou na vlastní byt. „Když budou podnikat a budou v tom úspěšní, nebo když nastoupí v nějaké menší firmě, kde dostanou akciový plán a oni své zaměstnanecké akcie promění v peníze, tak si ten byt koupí,“ dodává Fryc.

Právě chybějící funkční systém zaměstnaneckých akcií je podle něj brzdou, která Česku rozhodně nepomáhá. „Jsem zastáncem zaměstnaneckých akcií, aby člověk, který chce být zaměstnaný, mohl participovat na úspěchu podniku, pro který pracuje,“ říká Fryc. Jako příklad uvádí Estonsko, kde Skype vygeneroval spoustu dalších bohatých lidí, kteří pak založili další a další firmy.

Naopak byrokracii, která je často zmiňována jako jedna z překážek pro podnikání, nepovažuje za to nejdůležitější. „Samozřejmě bylo by skvělé, kdyby bylo méně byrokracie, ale nemyslím si, že je to hlavní překážka podnikání. Když někdo není schopen zvládnout pár papírů, tak se pravděpodobně nedokáže orientovat ani v daleko složitějších situacích, které to podnikání přináší. Tam jde člověk za svoji komfortní zónu v mnohem složitějších a náročnějších věcech,“ dodává Fryc.