Automobilky objevily zemi, kde je práce sedmkrát levnější než v Česku

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ačkoli se nyní debatuje, zda se kvůli novým clům přesune evropská výroba automobilů do USA, mnohem reálnější hrozbou pro Evropu je africké Maroko. Nabízí bezcelní zónu a především bezkonkurenční platy.

„Maroko má nastavenu bezcelní zónu s Evropskou unií a navíc je díky své poloze v podstatě bránou do Evropy. To je pro celou Unii obrovské riziko. Sám jsem se ptal, proč to tak bylo nastaveno a kdo o bezcelní zóně rozhodl. Sice to evropským firmám pomůže z hlediska konkurenceschopnosti - budou rozhodně vyrábět levněji -, ale zároveň tím v Evropě ztratíme spoustu pracovních míst. Na mou otázku jsem dostal odpověď, že budoucnost Evropy je vyšší přidaná hodnota,“ říká v pořadu Inside Talks Petr Novák z vedení společnosti JTEKT a viceprezident Sdružení automobilového průmyslu.

Podle něj to ale bude znamenat především spoustu ztracených pracovních míst, které Evropa bude jen těžko kompenzovat, neboť ne každý se dokáže překvalifikovat na činnosti spojené s onou vyšší přidanou hodnotou.

Evropský automobilový průmysl totiž trápí hned celá řada problémů - od přechodu ze spalovacích motorů na elektromobilitu přes geopolitickou situaci až po nervozitu ohledně celní války. Do toho vstupují drahé energie a firmy tak hledají všechny možné cesty, jak snížit náklady.

Maroko má ale vedle bezcelního prostoru i extrémně levnou pracovní sílu. „Co se týká hodinových mezd, to tam je pod jedno euro na hodinu – v přepočtu 20 až 25 korun. V Česku platíme sedmi až desetinásobek a třeba v Německu a Francii to jsou opravdu další násobky rozdílu i proti Česku,“ vysvětluje Novák.

Maročané jsou navíc podle něj velice pracovití a vzdělaní. Výrazně nižší jsou tam i ceny energií. „Bezcelní zóny tam proto dnes vznikají jako houby po dešti a země ekonomicky roste. Když přijedu po půl roce, vidím, kolik dalších firem a dalších zón tam vzniklo. Přesouvají se tam národní koncerny světových firem,“ dodává Novák. I dodavatel autodílů JTEKT tam už má svůj závod.

Jeho slova potvrzuje i nejnovější analýza společnosti Oliver Wyman. Podle ní se Maroko stalo světovou jedničkou v oblasti nízkonákladové výroby automobilů. V nákladech na pracovní sílu tam vychází výroba jednoho auta v průměru na 106 dolarů. Jen pro srovnání - v Rumunsku vyjde takový vůz na 273 dolarů, v Číně dokonce na 597 dolarů. Pokud by se tedy počítala jen holá lidská práce bez všech ostatních nákladů, včetně materiálu.

Česká republika patří s částkou 791 dolarů na automobil mezi levnější země, na Slovensku je to 830 dolarů, ve Francii necelých 1600 dolarů a třeba v Německu dokonce 3307 dolarů.

Například francouzští výrobci automobilů už dnes vyrábějí více než polovinu svých vozidel mimo Francii a stále častěji míří právě do Maroka.

To, že by kvůli celní politice Donalda Trumpa nyní došlo k většímu stěhování automotivu do Spojených států, si Novák nemyslí. „Investice do nového výrobního závodu jsou masivní. Dnes tak není známý případ, že by výrobce oznámil, že v USA postaví úplně nový výrobní závod. To, co bylo slyšet například od Mercedesu, bylo, že například výrobu GLC modelů, které se vyrábějí v Evropě a exportují do USA, přesunou do svého amerického závodu v Alabamě. Audi, které spadá pod koncern VW, řeší lokalizaci výroby v rámci koncernu, který má zase závod ve státě Tennessee. Není to o tom, že by Audi stavělo nový výrobní závod v USA,“ dodává Novák.

Nálada v evropském automotivu je každopádně na bodu mrazu. „Nálada je velice smíšená, možná v některých případech hodně nervózní,“ dodává Novák. A menší je i aktuální výroba, což Petr Novák coby zástupce koncernu JTEKT vyčte i z odvolávek, které od automobilek nyní vidí. „Nejsou v té výši, kde byly loni. V Evropě je ještě větší propad než v Česku,“ dodává.

Ani českým automobilkám se ale letos nevyhne pokles oproti rekordnímu roku 2024. „Za první kvartál jsme vyrobili 366 tisíc osobních vozidel. Proti loňsku je to pokles 7 procent. Náš odhad je, že drobný pokles bude za celý letošní rok,“ dodává Novák.

Automobilky také stále trápí nejistota kolem emisních norem. I když Evropská komise hrozbu pokut za nesplnění limitů rozprostřela do tří let, automobilky stejně nejspíš zaplatí miliardy. „Aby se splnila emisní norma, musí být podíl elektromobilů na trhu zhruba 25 procent. Za loňský rok jsme byli zhruba na 14 procentech, letos se dostáváme k šestnácti procentům,“ popisuje stav Novák. Automobilky proto nevzdaly boj o prodloužení tohoto období na pět let.

Vyšším prodejům elektromobilů ale může napomoci fakt, že zatímco jejich ceny spíše klesají, spalovací motory zásadně zdražují. „To zdražení způsobují legislativní normy a regulatorní rámce. Třeba vozidlo střední třídy, jako je Škoda Fabia, zdraží až o sto tisíc. Jenom proto, aby se splnily všechny legislativní požadavky – od bezpečnostních prvků senzoriky, emisí, emisí dusíku. Všechno se měří, všechno stojí peníze,“ dodává Novák.

Naproti tomu elektromobilům hraje do karet nejenom regulatorní rámec, ale i zlevňující technologie a větší objemy výroby. Navíc i automobilky přiznávají, že právě na elektroautech moc nevydělávají. „A když se tyto dvě křivky potkají, způsobí to, že elektromobily budou cenově přijatelnější,“ dodává s tím, že se tak může stát už za pět let.

Ceny elektromobilů tlačí dolů i čínská konkurence. Společnost BYD oznámila, že chce vyrábět elektroauto za 400 tisíc korun.