50 plus na pracovním trhu už dávno není ohrožená skupina, říká Kolář

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

„Děje se to, co jsme předpokládali. Ta čísla nevypadají tak dramaticky, ale kdybychom to očistili od automobilového průmyslu, uvidíme podstatně silnější pokles. Automotiv ta čísla výrazně zlepšuje, pořád pokrývá tu postcovidovou poptávku,“ popisuje pád českého průmyslu v pořadu Inside Talks Tomáš Kolář s tím, že lepší vyhlídky nepřináší ani rok letošní.

Celý český průmysl loni klesl o 0,4 procent a vykázal tak nejhorší výsledek od covidového roku 2020. A letošek na výraznou změnu k lepšímu nevypadá.

„Vidíme to v praxi, potvrzují to firmy ze Svazu průmyslu. Máme obrovskou řadu dodavatelů a tam, kde jsme před dvěma lety – v postcovidovém období – museli vyloženě žebrat, aby nám někdo něco vyrobil a dal nám něco nad plán, tak všude tam je dnes hodně volných kapacit. Klasický průmysl, lehký průmysl, zpracování, všichni mají podstatně menší poptávku,“ říká šéf Linetu Kolář.

Klíčový je podle podnikatele fakt, že v současné době už se tolik nejde vymlouvat na covidové efekty a inflace se také uklidňuje. „Je opravdu možné, že ten náš model, který jsme úspěšně nastartovali v devadesátých letech, se postupně blíží na konec své cesty. Neděje se žádné drama, nemáme silně zvyšující se nezaměstnanost, letos nám znovu začnou růst reálné mzdy, ale myslím si, že máme vyšší ambice. Najít nový funkční model, abychom mohli růst třeba tak, jako roste Polsko nebo Rakousko,“ dodává Kolář, podle kterého se růst aktuálně nedá očekávat ani kvůli silné závislosti české ekonomiky na té německé.

„Nemůžeme si myslet, že když ze 70 % vyvážíme do Německa a v Německu budou stagnovat, tak že nám se na zbytku těchto 30 % může vést nějak skvěle,“ říká Kolář s tím, že i proto přišel byznys s iniciativou Druhé ekonomické transformace. A koncem ledna pak 37 opatření pro vyšší a dlouhodobě udržitelný růst české ekonomiky přinesla i Národní ekonomická rada vlády.

Podle Koláře se v obou návrzích řada bodů protíná. Na druhou stranu plán NERV obsahuje i body, které budou „na dekády“ a budou velmi složitě prosaditelné. „Je jedno, jestli to bude vláda levá, pravá, nebo populistická. My dnes těžko hledáme shodu na jednoduchých věcech, jako je třeba korespondenční volba. Návrh přitom obsahuje věci, kde bude potřeba opravdu velká shoda – třeba revizi státní správy.“

Největší počet stránek a opatření se v návrhu NERV týká trhu práce. To je klíčový problém i pro byznys. „Já si myslím, že to je i pro nás jako průmysl ta největší příležitost a možná i ten nejrychlejší dopad, který by i současná vláda mohla dělat. A dokonce, že to je nekonfliktní i s jakoukoliv další vládou,“ věří Tomáš Kolář.

Upozorňuje přitom, že i dnes, v době, kdy je český průmysl ve stagnaci, stále trpí nedostatkem pracovní síly. „Teď si představte, co se bude dít v konjunktuře!“

Stát má podle něj přijmout řízenou a inteligentní migraci. „Odpovídá totiž na otázku, kterou nemůžeme překonat. Demografickým vývojem nám každou dekádu odcházejí z pracovního trhu stovky tisíc lidí. A tuto mezeru stovek tisíc lidí opravdu neumíme nahradit jinak než chytrou migrací. Dnes je ale nemírně složité přivést někoho ze třetích zemí. Trvá to třičtvrtě roku. Možná by to fungovalo, kdybychom byli jediní, kdo zahraniční pracovníky láká, jenže vedle nás jsou Poláci, Němci a ti to zvládají rychle. Zaměstnanci nebudou rok čekat, až se někde nějaké úřady rozmyslí, a jdou proto tam, kde jim to umožní,“ říká Kolář.

S nedostatkem lidí podle něj souvisí i totální neflexibilita trhu práce. Firmy totiž lidi nepropustí, ani když pro ně nemají práci. „Mají takový strach, že už je neseženou nazpátek, že jdou raději do jiných rezerv. Omezí výzkum a vývoj, investice, aby si lidi udržely. K čemu mi je nový výrobek, který mohu uvést na trh, když ho nemám s kým vyrobit? Myslím si, že to už začíná být kontraproduktivní,“ varuje. Jako příklad opačného přístupu uvádí Spojené státy.

„Tam máme výpovědi a závazky vůči zaměstnancům a to i v manažerských pozicích klidně dva, tři týdny. To je celé. Všichni jsou na to zvyklí a firma se tomu musí přizpůsobit. Od toho jsme ale v Česku strašně daleko,“ říká Kolář.

Flexibilitě pracovního trhu podle něj stojí v cestě mnoho byrokratických překážek. Argument ochrany slabších skupin, jako jsou lidé nad 50 let, podle něj v dnešní době neobstojí. „Při tříprocentní nezaměstnanosti? Tohle možná platilo v devadesátých letech, kdy všechny tyto zákony a protekce vznikaly. Tehdy to mělo odůvodnění, ekonomika byla v obrovské transformaci a opravdu hrozilo, aby nám netransformovaná pracovní síla nezůstala někde v rohu. Dnes má ale zaměstnávání lidí nad 50 let obrovské výhody. Ti lidé vědí, co chtějí, nemusí se už starat o děti, jsou vysoce stabilní a mají zkušenosti,“ dodává.

Další z klíčových bodů je podle něj dovolit studia na českých vysokých školách i zahraničním studentům. „Ty byrokratické překážky, které dnes studenti mají zejména ze třetích zemí, ani neumožňují příjezd na přijímací řízení do Čech. Někde na ambasádách čekají na slyšení jeden rok. A opět jsme v konkurenci Polska a Maďarska,“ říká Kolář.

Naopak v plánech NERV postrádá větší zmínku o proexportní politice a ekonomické diplomacii či vyložená podpora výzkumu a vývoje. „Jeden z pilířů té druhé ekonomické transformace je mít český produkt, českou značku a samostatně ho umět vyvážet na další trhy a další trhy.“