Polsko plánuje cukrovou daň, zdražit mají limonády i placatky vodky

Polsko se nejspíš v blízké době připojí k 39 zemím, které zdanily slazené nápoje. Vláda v úterý schválila návrh ministra zdravotnictví, který počítá se speciální daní na nápoje s cukrem a alkohol prodávaný v lahvích s menším objemem – jde o skleněné placatky, kterým se v Polsku říká opičky. Pokud zákon stihne schválit parlament, daň se zavede už letos v dubnu. Cukrová daň by měla státu přinést ročně 18 miliard korun navíc. Většina z nich půjde do státního zdravotního fondu.

Nápojový gigant Coca-Cola předpokládá, že všechny nealkoholické nápoje zdraží nejméně o třetinu a ty, co jsou slazené, zdraží nejméně o 50 procent. „V případě nejlevnějších značek předpokládáme růst cen až o 100 procent,“ uvedla Izabela Morawská z tiskového oddělení společnosti.

Velcí zahraniční producenti teď vymýšlejí strategie. Jednou z možných je i nedělat nic a doufat, že zákazníci přijmou vyšší ceny, snížení podílu cukru i menší objem lahví. Podle deníku Rzeczpospolita se nová daň nejvíc dotkne menších polských firem, které s daní na rozdíl o velkých koncernů nemají zkušenost.

Z břehů maďarského jezera Balaton ve velkém mizí rákosí. Je to velký problém pro místní ekosystém, varují hydrobiologové. Úbytek ohrožuje vodní živočichy i kvalitu vody a ochranu břehů. Mohou za něj majitelé zdejších nemovitostí, kteří rákos ve velkém nelegálně sečou.

Soud ve slovenském Pezinku nařídil další vyloučení veřejnosti z hlavního líčení v případu vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Devátý den nejsledovanějšího procesu posledních desetiletí vypovídají za zavřenými dveřmi znalci, kteří zkoumali mobily čtveřice obžalovaných z úkladné vraždy a jejich šifrovanou komunikaci v aplikaci Threema. Veřejnost je vyloučená proto, aby nedošlo k prozrazení metod policie a Europolu.

U soudu je ve čtvrtek osobně Tomáš Szabó a Marian Kočner. Dalšími obžalovanými jsou Alena Zsuzsová a Miroslav Marček.

Přesně měsíc po jmenování nové rakouské vlády došlo v koalici lidovců se Zelenými k prvnímu veřejnému názorovému střetu. Týká se unijní mise Sophia, která ve Středozemním moři zachraňuje běžence. Podle kancléře Sebastiana Kurze operace neukončila umírání běženců ve Středomoří, ale posloužila jako motivační faktor pro další přistěhovalce, aby se vydali na krajně nebezpečnou cestu.

Kancléři teď oponuje ministr sociálních věcí Rudolf Anschober, podle kterého by neměla záchrana lidí zůstávat jen na nevládních organizacích. Půl hodiny po slovech ministra za Zelené ho koaliční lidovci „vrátili nohama na zem“. Ministr zahraničních věcí Alexander Schallenberg upozornil, že rakouskou pozici formuje on, ne ministr sociálních věcí.

Rakouští Zelení při koaličních jednáních s lidovci udělali v tématu migrace velké ústupky. Souhlasili i se zavedením „preventivní vazby“ týkající se potenciálně nebezpečných cizinců. Preventivní vazbu ostře kritizuje opoziční liberální strana Neos, podle které věc nelze právně realizovat bez změny ústavy.

Slovensko vyhostilo vietnamského diplomata, na opuštění země má 48 hodin. Krok souvisí s dva a půl roku starým únosem vietnamského podnikatele, ke kterému komando vietnamské tajné služby využilo zapůjčený slovenský vládní speciál. Krok přichází krátce poté, co německý soud zamítl odvolání jednoho z odsouzených únosců. Ten dostal v létě 2018 trest tři roky a deset měsíců, rozsudek je už teď pravomocný.

Vietnamského podnikatele a bývalého komunistického funkcionáře, který požádal v Německu o azyl, v červenci 2017 v centru Berlína uneslo vietnamské komando a přes Prahu dopravilo do Bratislavy. Odtud se ve slovenském vládním speciálu dostal mimo schengenský prostor do Moskvy. Ve Vietnamu ho pak soud odsoudil na doživotí za zpronevěru.

Thomas Kemmerich z německé liberální strany FDP by se mohl stát zemským premiérem, který ve své funkci strávil historicky nejkratší dobu. Do čela durynské zemské vlády se díky nečekané podpoře krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) dostal o jeden jediný hlas ve středu večer.

Několik hodin poté žádají všichni nejsilnější političtí hráči ve spolkové republice Kemmerichovu rezignaci, a to nejlépe v kombinaci s vypsáním předčasných voleb.

Politolog André Brodocz televizi ARD řekl, že Kemmerichovu demisi (z čela beztak menšinové vlády) považuje pouze za otázku času, i když to novopečený durynský premiér zatím kategoricky odmítá.

Kancléřka Angela Merkelová, kterou dramatické události zastihly na návštěvě Jihoafrické republiky, označila zvolení Kemmericha hlasy protiunijní a protiimigrační AfD za neodpustitelné. Merkelová dokonce uvedla, že se výsledky hlasování „musejí vzít zpět“.

O špatném dni pro demokracii nebo porušení základních hodnot a pravidel mluví nejen šéfka spolkové vlády, ale také top politici z dalších stran, pro které byla zatím spolupráce s AfD aspoň na papíře tabu.

Thomas Kemmerich porazil v Durynsku v hlasování dosavadního zemského premiéra Bodo Ramelowa z levicové strany Die Linke, když se pro kandidáta FDP, která v samotných volbách získala jen lehce nad pět procent hlasů, vyslovili i zástupci CDU a právě zmiňované AfD.

Pobouření je o to větší, že durynskou odnož AfD vede Björn Höcke, který se v minulosti nechvalně proslavil řadou extremistických výroků. Německá média mu mimo jiné vyčítají opakované použití výrazu „Lebensraum“ (životní prostor). Höcke je navíc zakladatelem krajně pravicového hnutí Der Flügel (Křídlo), které je v hledáčku Spolkového úřadu na ochranu ústavy, tedy jedné z německých zpravodajských služeb.

Poražený Ramelow z Die Linke na Twitteru použil citát Adolfa Hitlera z roku 1930 o tom, že nacisté dosáhli v Durynsku největšího úspěchu a že bez jejich přispění nemůžou zbylé strany dosáhnout vládní většiny. Svůj tweet doprovodil dvěma fotografiemi. Na jedné si třese rukou Adolf Hitler s tehdejším prezidentem Paulem von Hindenburgem. Na druhé je pak zachycený stisk pravic dvojice Kemmerich-Höcke.