Článek
Provozovatel dvou restaurací v pražských Holešovicích (nepřeje si uvádět jméno, redakce ale jeho totožnost zná) přišel ze dne na den o dvě směny kuchařů a pomocného personálu, celkem 14 lidí. Všichni měli ukrajinské pasy a vrátili se zpátky domů. Restauratér si myslí, že i kdyby měl, teoreticky, příští týden otevírat, jen těžko bez nich zajistí provoz.
Ukrajinci pracují v Česku nejčastěji ve službách, gastroprovozech a hotelnictví a také ve stavebnictví. „Zatím to není dramatické, i když drobný odliv tu je,“ říká majitel pražské stavební firmy Jiří Mašek. Zaměstnává 30 stavebních dělníků, z nichž zatím pět odjelo kvůli obavám z karantény domů. S variantou, že by je nahradili tuzemští zaměstnanci, ale nepočítá. „Čechy do studených montérek na stavbě nedostanete,“ popisuje lakonicky.
Jiný problém řeší majitelka úklidové firmy, pro niž pracuje zhruba 40 Ukrajinek. Všechny v Česku zůstaly, ona pro ně ale nemá práci. Přeje si zůstat v anonymitě, nervozitu a obavy ale neskrývá. „70 procent zakázek máme zrušených, lidé z obavy z nákazy nechtějí nikoho cizího doma,“ vysvětluje.
Ukrajina, stejně jako Česko, zakázala mezinárodní osobní přepravu jako jeden z preventivních kroků proti dalšímu šíření nemoci COVID-19. Pokud se ukrajinští občané chtějí vrátit do vlasti, můžou využít mimořádné vlaky, které vypravují České dráhy ve spolupráci s polským přepravcem PKP Intercity.
Jak Seznam Zprávám potvrdil mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka, úřad udělil těmto spojům výjimku. První vlak odjel z Prahy 19. března, o dalším se momentálně jedná. Pro evakuaci z České republiky můžou lidé využít i lety ukrajinské letecké společnosti SkyUp na letiště Igora Sikorského do Kyjeva.
Firmy se zavřenými provozy teď řeší mnohem víc než jen to, jak pokryjí měsíční náklady.
„Těžko odhadnout, jak dlouho nouzový stav může trvat. A až se situace uklidní, za jak dlouho se sem ti lidé zase vrátí,“ vysvětluje majitel pražské stavební firmy Jiří Mašek. Platnost víz jim mezitím může skončit a záleží na úřadech, jak rychle jim dokážou vystavit nová.
Kromě Slováků jsou právě Ukrajinci podle dlouhodobých statistik nejpočetnější skupinou zahraničních pracovníků v tuzemských firmách. Odhadem jich tu žije 135 tisíc. Část z nich má ale jen krátkodobá víza, s platností 90 dnů. Další skupinou jsou pak ti s tzv. polskými vízy, kteří ale v Česku legálně pracovat nemohou, při práci tak riskují postih i vyhoštění.
Podle statistik má Ukrajina stále nejnižší platy v Evropě. Průměrná měsíční mzda se blíží v přepočtu devíti tisícům korunám.
