Článek
V pořadu Mapa vás Jiří Hošek vezme do Terezína i na nádraží Praha-Bubny. Právě odtud odjížděly transporty českých Židů do Terezína, ghetta v Lodži nebo přímo do Osvětimi. Hlavním průvodcem ponurými místy je 89letý Toman Brod, který prošel Terezínem i Osvětimí a během holokaustu přišel o maminku a o bratra. „Ti, kdo popírají holokaust, pro mě nejsou žádní partneři k diskuzi. S někým takovým si nemůžu vyměňovat argumenty. Jsou mimo mou úroveň a vzbuzují ve mně opovržení nebo lítost v tom smyslu, že vůbec někdo takový může existovat,“ říká Brod.
Podle statistiky, kterou Televizi Seznam poskytlo Nejvyšší státní zastupitelství, byl v Česku podle paragrafu 405 o „popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia” od roku 2011 ve 20 případech vynesen podmíněný trest, jednou trest peněžitý a jednou bylo upuštěno od potrestání. Tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus si myslí, že mezi popírači holokaustu je třeba rozlišovat: „Pokud to někdo někde plácne a neví, co mluví, tak se to asi dá pochopit a je tam možná určitá cesta k nápravě. Horší je, když z toho někdo má program, a to nemluvím ani o politickém programu. Když to někdo programově šíří jen tak, aby šířil nějaké zlo, nějakou nenávist…”
Pětaosmdesátiletá francouzská Židovka Mireille Knollová holokaust se štěstím přežila. Osudným se jí ale stal nábožensky motivovaný vražedný útok, který před pár týdny šokoval francouzskou veřejnost. Brity zase nepřestává udivovat zjevný antisemitismus části nejsilnější opoziční formace Labour Party. Na svou funkci šéfky stranické disciplinární komise musela rezignovat Christine Shawcroftová. Zastávala se totiž labouristického popírače holokaustu Alana Bulla, který měl slibně rozjetou politickou kariéru a kandidoval v anglickém Peterborough na funkci radního.
Ředitelka Terezínské iniciativy Tereza Štěpková v Mapě připomíná, že v Československu se za dob komunismu o rasových obětech, o rasové perzekuci vlastně nemluvilo. „Židovské oběti spadaly paušálně do škatulky ‚oběti nacismu‘, případně protifašističtí bojovníci. Hlavní úlohou Terezínské iniciativy je právě zdůrazňovat, že šlo o pronásledování lidí kvůli jejich původu, kvůli tomu, že se narodili jako Židé a že tak byli označováni ze strany nacistického režimu,” říká Štěpková. Za posledních skoro 30 let se v Česku díky mnoha jednotlivcům, jako jsou Toman Brod a Tomáš Kraus, i různým organizacím dostalo téma holokaustu do širokého povědomí veřejnosti.
V Německu platí, že každý školák v průběhu sebekratší akademické dráhy navštíví alespoň dva koncentrační nebo vyhlazovací tábory. Děti o svých zážitcích píší seminární práce, vystupují s referáty, debatují s pamětníky. V Česku se také najdou školy, které tuto kapitolu historie berou nesmírně vážně. V Mapě tak o holokaustu mluví žáci pražských základních škol Červený vrch a K Dolům, kteří vyrazili s Tomanem Brodem na exkurzi do Terezína.
