Ponesou bohatší země dluh chudších? V Bruselu začne náročné jednání

Na rozdíl od jednání v červnu se teď prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie poprvé od vypuknutí koronavirové nákazy v Evropě setkají tváří v tvář. A to tradičně v Bruselu. Na obvyklé potřesení pravicí mezi lídry ovšem nejspíš za současné pandemické situace nedojde.

Jednání, která započnou v pátek dopoledne a ustat by měla někdy v sobotu, se budou opět točit zejména kolem evropských financí. Tedy kolem dojednání víceletého finančního rámce a také výše balíku obnovy, jenž má název Next Generation EU.

Dosáhnout dohody bude vyžadovat „tvrdou práci“, jak ve zvacím dopise zveřejněném ve středu večer uvedl šéf Evropské rady Charles Michel.

„Od našeho posledního červnového summitu jsme s vámi všemi intenzivně spolupracovali a na vědomí jsme vzali všechny vaše obavy. Na základě toho jsem předložil návrh na řešení klíčových problémů a na vybudování mostů mezi odlišnými pozicemi. Dosáhnout dohody bude vyžadovat tvrdou práci a od všech stran i politickou vůli. Teď je čas. Dohoda je nutností,“ píše Michel v textu.

Jak šéf Evropské rady v dopise zmiňuje, minulý pátek zveřejnil návrh o něco menšího víceletého rozpočtu (MFF). Jeho představa čítá o 26 miliard eur méně než ta, kterou v květnu představila Evropská komise.

Michel tedy – po zvážení připomínek členských států – navrhuje, aby MFF pro období 2021 až 2027 činil 1,074 bilionu eur. Co však třeba ponechal, je pětisetmiliardový grantový plán na ekonomickou obnovu. A právě ten je jedním z hlavních důvodů politických neshod. Podle serveru Politico tento krok, který členské země vyzývá k přijetí nebývalého sdíleného dluhu, už dopředu věstí náročná summitová jednání.

Kritikům balíčku Next Generation, který celkem i s 250 miliardami eur na klasické půjčky činí 750 miliard eur, se nelíbí právě bezprecedentní výše grantů. Jde zejména o země takzvané Šetřivé čtyřky, tedy bohaté Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko. Nechtějí financovat národní výdaje jiných, chudších zemí a také převzít na sebe část dluhu. Nicméně jsou jejich lídři podle Politica stále otevření jednat o podmínkách rozdělení peněz.

Že vyjednávání výše rozpočtu i koronavirové finanční injekce nebude jednoduchou záležitostí, naznačuje také výsledek schůze premiérů Švédska a Španělska. Zatímco Švéd Stefan Löfven by chtěl namísto grantů poskytnout spíš půjčky a jakožto člen Šetřivých žádá i menší rozpočet, Španělsko je na straně těch, kteří ony granty potřebují.

Španělský premiér Pedro Sánchez podle agentury Reuters uvedl, že vyjednávání budou velmi složitá. „Máme odlišné názory na to, jak reagovat na krizi, ale sdílíme stejný cíl,“ řekl nicméně na tiskové konferenci ve švédském venkovském sídle Harpsund. Posunout rozhodnutí o dalších krocích by podle něj oddálilo i potřebnou obnovu. „Všichni musíme něco obětovat, abychom dosáhli dohody,“ uvedl Sánchez.

Na summitu by se spolu s evropskými financemi měla řešit i další témata. Třeba řešení klimatické krize nebo otázky okolo právního státu. Právě jeho zakotvení ve fungování jednotlivých členských států bude podle Michela klíčové i pro rozdělení evropských peněz.

To odmítá například maďarský premiér Viktor Orbán. Toho ve středu podpořili členové maďarského parlamentu, kde má Orbánův Fidesz většinu. Vyzvali jeho pravicovou vládu, aby zajistila, že peníze na obnovu ekonomik budou rozděleny spravedlivě mezi chudší a bohaté země. A ve výsledné rezoluci dali poslanci najevo, že odmítají, aby bylo vyplácení peněz ideologicky nebo politicky podmíněno.

Jelikož dosažení dohody ohledně rozpočtu i koronavirového balíčku vyžaduje jednomyslnou shodu, Orbánovi i dalším lídrům se dostává podle serveru EUobserver možnosti návrh vetovat. To maďarský lídr označil za krajní řešení. Mezi řádky jde však mimo jiné o to, že se Orbán vymezuje proti Bruselu, jemuž se nelíbí premiérovo upevňování moci v Maďarsku.

Česko si v zastoupení premiéra Andreje Babiše drží kritickou pozici vůči návrhu na rozdělení peněz z plánovaného evropského fondu obnovy. Jak pandemie koronaviru dopadla na jednotlivé ekonomiky a jak by se tedy mezi ně měly peníze rozdělit, bude podle Babiše jasné teprve v příštím roce. Uvedl to podle ČTK před odletem na summit EU, kdy zkritizoval i návrh víceletého finančního rámce.

Neúměrně velká část peněz je podle něj určená na opatření pro ekologickou transformaci evropského bloku. A Česko i přes řadu přijímaných opatření v této oblasti nemá kapacitu na to, aby tolik peněz mohlo vyčerpat.

Co se koronavirového balíčku týče, část lídrů včetně českého premiéra kritizovala fakt, že by významnou roli při rozdělování peněz mělo hrát kritérium nezaměstnanosti v uplynulých pěti letech. Předseda Evropské rady Charles Michel vyšel těmto požadavkům částečně vstříc a téměř třetinu grantů chce na rozdíl od původního plánu komise rozdělit bez ohledu na nezaměstnanost.

„I když předseda Evropské rady vyslyšel naši hlavní kritiku, tak si stále myslíme, že to je nespravedlivé. Že návrh není spravedlivý a efektivní,“ řekl Andrej Babiš před odletem do Bruselu. Zdůraznil, že konečné dopady koronavirové krize na ekonomiku ještě nejsou známy, protože na konci roku se očekává zvýšení nezaměstnanosti. „Dopady krize budeme moct spočítat až příští rok,“ řekl a doplnil, že dohoda se na summitu bude hledat jen obtížně.