Článek
Pobytové stipendium pro běloruské studenty ve výši 10 až 12 tisíc korun nebo vědecký grant pro perzekvované akademiky do výše jednoho milionu korun ročně. S takovou nabídkou přišla Masarykova Univerzita. Reaguje tak na politické dění v Bělorusku po prezidentských volbách. Přihlašování studentů není časově omezeno a provádí se přes jednotnou e-mailovou adresu belarus@muni.cz.
Nápad na vypsání stipendijního programu inicioval rektor Martin Bareš. Vysoká škola už předtím vyzvala k respektování demokratických zásad. „My na MU si myslíme, že slova jsou v mnoha situacích důležitá, ale ještě důležitější jsou činy. Takže jsme chtěli přijít s nabídkou konkrétní pomoci,“ sdělila tisková mluvčí MU Tereza Fojtová.
Rektor univerzity se následně obrátil na jednotlivé fakulty. „Podporu pro vyhlášení tohoto stipendijního programu jsem obratem získal od děkanů našich fakult, které jsou připraveny uvolnit prostředky ze stipendijních fondů. Věřím, že tímto krokem motivujeme i ostatní univerzity a v duchu Masarykových myšlenek pomůžeme bránit se prací,“ řekl Bareš.
Pomoc nabídne i Univerzita Karlova. Na svém zářijovém zasedání kolegia rektora bude projednávat její konkretizaci. „Výhledově nemusí být nabízeno pouze stipendium, ale třeba nabídka účasti běloruským studentům na našich online kurzech. Vedení UK si je jisté, že vysoké školy tímto vyjádřením stanoviska a podpory plní úspěšně svou třetí roli ve společnosti,“ uvedl tiskový mluvčí UK Václav Hájek. Podle jeho vyjádření univerzita podporovala perzekvované a ty, kteří se staví na stranu demokracie již dříve. „Využívala a využije Stipendium Václava Havla, tak jako tomu bylo v případě ukrajinských studentů v minulosti,“ vysvětlil.
Masarykova Univerzita bude uchazeče vybírat podle kvality. Zatím ale tvrdé podmínky nenastavila. „MU je dlouhodobě instituce, která klade důraz na kvalitu. Na druhou stranu vzhledem k tomu, že neznáme situaci detailně, nevíme, jaký bude zájem, tak jsme dopředu nekladli velké podmínky,“ upřesnila Fojtová.
Podle kvestora MU Vladimíra Šmída v roce 2019 studovalo na univerzitě 40 studentů z Běloruska. Za posledních 10 let se počet běloruských studentů dvojnásobně zvýšil.
Přihlašování pro studenty je zcela jednoduché. „Uchazeč napíše na e-mailovou adresu a podle jeho zájmu je potom oslovena příslušná fakulta a bude se hledat vhodný studijní program,“ vysvětlila Fojtová. Vědecké granty univerzita uděluje na základě standardních pravidel. „Granty pro mladé vědce vypisujeme stále, ale teď jsme vyčlenili podporu právě specificky pro uchazeče z Běloruska,“ popsala Fojtová. Výzva pro ně bude otevřena od poloviny září. Hlásit se mohou vědci ze všech oborů v oblasti přírodních a humanitních věd.
Stipendium je vypsáno na akademický rok. V případě dobrých výsledků ho bude možné prodloužit. „Náš semestr začíná 5. října, kvůli předchozím koronavirovým opatřením. Budeme vše směřovat tak, aby mohli studenti nastoupit co nejdříve. Mohou ale nastoupit klidně až v jarním semestru,“ doplnila Fojtová. Částka na projekt prý není přesně vyčleněná a bude záležet na zájmu uchazečů.
Podle Bělorusky Liny Lichove, která studovala v České republice a nyní pracuje jako všeobecná sestra, je stipendijní program pro běloruské studenty dobrá věc. „Určitě se najde spousta lidí, co by tuto příležitost ráda využila,“ sdělila.
Hnutí Amnesty International ČR kroky českých vysokých škol chválí. „Taková pomoc má velký smysl a jsme rádi, že porušování lidských práv a svobod v Bělorusku nezůstává bez odezvy a pomoci z České republiky,“ řekl tiskový mluvčí AI ČR Erik Bartoš.
Maksim Zhuk, původem z Běloruska, se za studiem přestěhoval do České republiky. Podle něj mají některé oblasti běloruského vysokoškolského vzdělání nedostačující úroveň. Politický režim se přesto aktivně nesnaží situaci zlepšit. „Bělorusko je v procesu reformování vysokoškolského vzdělávání od roku 2016, ale je zřejmé, že dosažení vysoké úrovně vzdělání ve všech oblastech bude nějakou dobu trvat,“ uvedl Zhuk.
Nastassia Kharashun studovala dva roky na vysoké škole v Minsku. „V porovnání s Českou republikou je tam vzdělání na vyšší úrovni. Na druhou stranu jen 15 % obyvatel má možnost studovat zadarmo. Já osobě jsem platila v přepočtu 25 tisíc korun za rok,“ řekla. Zkušenost má také s diskriminací žen a předsudky. „Nemohla jsem dostat zápočet z jednoho předmětu, protože jsem měla růžové vlasy a jeden můj profesor na matematiku říkal, že ženy jsou dobré akorát k připravování jídla. Vždycky mi poté udělil horší známku,“ dodala Kharashun. Podle ní je nabídka stipendia skvělá věc zejména pro ty studenty, kteří již jsou v České republice a Bělorusko jim svoje hranice uzavřelo.
Situace v Bělorusku se vyostřila po srpnových prezidentských volbách, ve kterých opět zvítězil Alexandr Lukašenko. „Existují však vážné pochybnosti o důvěryhodnosti tohoto výsledku. Hned po vyhlášení předběžných výsledků vyšlo tisíce lidí do ulic Minsku a dalších měst. Podle zveřejněných záběrů i výzkumníků a pozorovatelů Amnesty International zasáhla policie proti demonstrantům obzvlášť tvrdě,“ řekl Bartoš.
Použití síly proti pokojným demonstrantům je pro Amnesty International naprosto nepřijatelné. „Stovky protestujících, obránců lidských práv, novinářů či kolemjdoucích, kteří byli od začátku volební kampaně svévolně zadrženi či obviněni, musí být okamžitě propuštěni. Je nezbytné, aby byla plně dodržována práva na pokojné shromažďování a svobodu projevu Bělorusů a Bělorusek,“ doplnil Bartoš. Hnutí Amnesty International a 16 dalších mezinárodních a běloruských nevládních organizací vyzvalo Radu OSN pro lidská práva, aby zahájila nezávislé vyšetřování porušování lidských práv.
