Článek
Šéf americké diplomacie uvedl při dopoledním setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, že USA podporují právo Izraele na sebeobranu. Zdůraznil nicméně, že mezinárodní společenství musí pomoci při obnově Pásma Gazy, těžce zasaženého nedávnými boji mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Uvedl také, že USA na obnovu Gazy významně přispějí, je ale třeba zajistit, aby z pomoci neprofitoval Hamás, dodal.
Ve svém projevu dále Blinken vyjádřil lítost nad oběťmi, které si jedenáctidenní konflikt na obou stranách vyžádal. „Ztráty se často snižují jen na počty. Ale za každým číslem je lidská bytost - dcera, syn, otec, matka, prarodič, nejlepší přítel. A jak učí Talmud, ztratit život znamená ztratit celý svět, ať už je to život palestinský nebo izraelský,“ řekl.
Izraelský premiér Netanjahu při setkání uvedl, že „poruší-li Hamás klid zbraní, bude následovat rázná izraelská odpověď“. Administrativě amerického prezidenta Joea Bidena také poděkoval za její „podporu Izraele v jeho právu na sebeobranu“.
Oba lídři dále jednali o Íránu. Na tiskové konferenci šéf izraelské vlády řekl, že doufá, „že se USA nevrátí k původní dohodě (o íránském jaderném programu z roku 2015)“, od níž USA za minulé administrativy v roce 2018 odstoupily, ale nyní jednají o možném návratu k ní. „Myslíme si, že ta dohoda dává Íránu možnost opatřit si legálně s vědomím mezinárodního společenství jaderný arzenál,“ řekl Netanjahu. Dodal, že si Izrael vyhrazuje právo „bojovat proti režimům, které usilují o zbraně hromadného ničení“.
Blinken rovněž řekl, že administrativa chce znovu otevřít konzulát v Jeruzalémě, který byl využíván pro palestinskou agendu. Vláda bývalého prezidenta Donalda Trumpa jej zrušila v roce 2019, kdy přesunula americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Otázky týkající se Palestinců pak začaly spadat pod toto velvyslanectví, což Palestinci ostře kritizovali. Washington podle nich přestal rozlišovat mezi nimi a Izraelem a opustil tak definitivně záměr podpořit vznik samostatné Palestiny. Kdy by měl konzulát znovu fungovat, Blinken nesdělil.
Poděkování za bezvýhradnou americkou podporu Izraeli si Blinken vyslechl také při následujících setkáních s izraelským ministrem zahraničí Gabim Aškenazim a ministrem obrany Bennym Gancem. Ten seznámil Blinkena s plánem Izraele na udržení dlouhodobého klidu zbraní. Jednali také o posílení vlivu palestinské samosprávy na Západním břehu Jordánu, o návratu těl mrtvých vojáků a dvou mladíků zadržovaných v Pásmu Gazy a o oslabení bojové aktivity palestinských radikálních skupin, informoval Gancův úřad.
Odpoledne po setkání s pracovníky amerického velvyslanectví v Jeruzalémě odjel Blinken do Ramalláhu k jednání s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Podle agentury Reuters tam oznámil, že administrativa požádá Kongres o 75 milionů dolarů (1,5 miliardy korun) na rozvojovou a ekonomickou pomoc Palestincům. Dodal, že USA hodlají poskytnout k okamžitému využití při obnově Pásma Gazy 5,5 milionu dolarů a 32 milionů pak agentuře OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA).
„Řekl jsem prezidentovi (Abbásovi), že jsem přijel, abych vyjádřil odhodlání USA obnovit vztahy s palestinskou samosprávou a palestinským národem, vztah založený na vzájemném respektu. A také abych vyjádřil přesvědčení, že Izraelci a Palestinci jsou rovnocenní v nárocích na bezpečnost, svobodu a důstojnost,“ řekl Blinken. Podle Reuters ministr doplnil, že USA hodlají přesvědčit světové společenství, aby poskytlo Palestincům 1,5 milionu očkovacích dávek proti covidu-19.
Blinkenova blízkovýchodní cesta potrvá do čtvrtka a povede i do Egypta a Jordánska, kde se americký ministr sejde s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a jordánským králem Abdalláhem II.
