Pompeo navštíví jednu z izraelských osad, které má většina světa za nelegální

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo navštíví během své cesty do Izraele také osadu Psagot, která leží na okupovaném Západním břehu Jordánu. Ve čtvrtek o tom informovaly izraelský deník Haarec a server Axios.

Pompeo cestuje do Izraele a na Západní břeh Jordánu pouhé dva měsíce před inaugurací nového prezidenta Joea Bidena, jenž je znám jako kritik osadnické výstavby, která znemožňuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Pompeův úřad přitom oficiálně informoval pouze o tom, že ministr letí do Izraele, kde se sejde s premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Konkrétně by měl Pompeo navštívit v osadě Psagot stejnojmenné vinařství. Právě jeho majitelé se neúspěšně pokoušeli zvrátit rozhodnutí Evropské unie, která odhlasovala, že všechny výrobky pocházející z okupovaných území musejí být označeny.

Unie tak zvolila kompromisní řešení - zatímco Palestinci a jejich zastánci žádali úplný bojkot a zákaz prodeje výrobků z izraelských osad, izraelská vláda se bránila i proti pouhému označování. Nyní si tedy mohou evropští zákazníci vybrat, zda výrobek pocházející z nelegální osady koupí, nebo ne.

Pompeo má ale na legálnost osad na Západním břehu Jordánu jiný názor, který ostatně vyslovil už před rokem - Spojené státy podle něj osady nepovažují za ilegální. Pokud by tomu tak skutečně bylo, porušovaly by USA hned několik rezolucí OSN, které samy schvalovaly.

V osadě Psagot se nicméně Pompeova slova setkala s nadšením - výše zmíněné vinařství po ministrovi Trumpovy vlády dokonce pojmenovalo jedno z vín. Jedná se o cuvée z odrůd Cabernet, Shiraz a Merlot.

Bývalý šéf CIA Pompeo patří v končící administrativě Donalda Trumpa k největším podporovatelům Izraele, což oceňují především konzervativní republikánští voliči z řad evangelikálů. Mnozí diplomaté na to mají ale jiný pohled: například Aaaron David Miller, bývalý vysoký diplomat na Blízkém východě, označil Pompea za „vůbec nejhoršího amerického ministra zahraničí“.

Pompeo také navzdory stále jasnějšímu výsledku prezidentských voleb odmítl uznat Bidenovo vítězství a naopak mluví o „hladkém přechodu k druhé Trumpově administrativě“. Žádné důkazy o podvodech či nesrovnalostech během voleb přitom Trump ani jeho věrní nepřinesli. Bidenovi už ostatně blahopřál k vítězství i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který přitom během kampaně nijak neskrýval, že by si přál Trumpův další mandát.

Za Trumpovo vítězství se ještě den před volbami společně modlili představitelé izraelských osad. Jako místo modlitby si zvolili symbolicky hrobku patriarchů v Hebronu, kde by měli být pochovaní bibličtí patriarchové Abrahám Izák a Jákob.

Bůh ale modlitby zjevně nevyslyšel a Trump bude muset Bílý dům opustit. „Není pochyb o tom, že co se týče zájmů izraelských osad - nemluvě o celkových národních zájmech - dosáhl Trump jedinečných úspěchů. Podívejme se, kdo má radost dnes a kdo ne. Pokud je šťastný Írán, máme se čeho obávat,“ citoval server Al-Monitor organizátora modlitby Jochaje Damariho, šéfa osadnické regionální rady v oblasti Hebronu.

Damari tak narážel na Bidenův plán vrátit se k mezinárodní dohodě o kontrole íránského jaderného programu, kterou Trump jednostranně vypověděl. Právě tento týden se přitom ukázalo, že Írán od chvíle, kdy se dohodou přestal řídit, výrazně pokročil v obohacování uranu.

Vraťme se ale k osadníkům. Podle Damariho není ani tak hrozbou samotný Joe Biden, jehož už znají z doby, kdy byl viceprezidentem Baracka Obamy, ale jeho viceprezidentka Kamala Harrisová. Ta už dříve řekla, že chce opět přivést Palestince k jednacímu stolu, a stejně jako Obama i Bidenova administrativa bude usilovat o vznik palestinského státu. Podmínkou k tomu je samozřejmě zmrazení další výstavby osad a v budoucnu zřejmě i vyklizení některých z nich.

To osadníci tvrdě odmítají. Ti nejextrémnější z nich už paradoxně odmítají i politiku Donalda Trumpa a Benjamina Netanjahua - ti totiž nepřikročili k plánované anexi Západního břehu Jordánu, jak slibovali v Trumpově „dohodě století“.

Výstavba osad ale na okupovaných územích pokračuje i těsně před nástupem nového amerického prezidenta. Právě tento týden schválila jeruzalémská radnice stavbu 108 bytů v osadě Ramat Šlomo ve východním Jeruzalémě. Právě plány na masivní výstavbu v této osadě vyvolaly diplomatické napětí v roce 2010 během návštěvy tehdejšího amerického viceprezidenta, kterým byl… Joe Biden. Ten tehdy přijel do spojeneckého státu velmi rozčilen a schválení developerského projektu právě v době návštěvy považoval za provokaci a porušení důvěry. Izraelská vláda tehdy projekt na čas uložila k ledu, po nástupu Trumpa k moci se ale dočkal své realizace.

Izraelští osadníci o sobě dali tento týden vědět ještě jiným způsobem. Jejich delegace vedená Jossim Daganem z osadnické rady Ješa zavítala do Dubaje ve Spojených arabských emirátech, aby jednala o spolupráci v zemědělství a odsolování mořské vody. Osadníci tam podle svých slov absolvovali „maraton byznysových schůzek“.

Cesta vyvolala tvrdou kritiku u Palestinců, kteří osadníky vidí jako ty, kdo jim kradou půdu a kácejí olivovníky: „je bolestivé být svědkem arabské spolupráce s izraelskými osadami, které představují jeden z nejhorších příkladů agrese proti palestinskému lidu,“ citoval server Times of Israel Nabíla Šáse, dlouholetého poradce prezidenta Palestiny Mahmúda Abbáse.

Úřady Spojených arabských emirátů otázku, zda se normalizace vztahů s Izraelem vztahuje i na jeho nelegální osady, nekomentovaly.