Článek
Z nápisů v hrobce se archeologům také podařilo zjistit celou řadu cenných informací o životě pohřbeného, píše britský deník The Guardian. Šlo o muže jménem Marcus Venerius Secundio, který měl za sebou na starověké poměry výjimečný životní příběh.
Prestižní místo posledního odpočinku Secundio získal i přesto, že se narodil jako otrok a služebník tamního Venušina chrámu. Poté, co se z otroctví osvobodil, přidal se k Augustálům, což byl sbor kněží pečujících o císařský kult.
Fakt, že byl pohřben, podle archeologů ukazuje na skutečnost, že dosáhl vysoké sociální i ekonomické pozice. Celkově šlo podle archeologů o „neobvyklý objev“, protože dospělí Římané v tomto období byli obyčejně po smrti spáleni. To ostatně platilo i pro ženu jménem Novia Amabilis, jejíž skleněná urna byla ve stejné hrobce jako Secundio. Pravděpodobně šlo o jeho manželku.
Podle přezkumu kostry Secundio zemřel zhruba ve svých 60 letech. Hrobku, do které byly vloženy jeho ostatky, archeologové datují jen několik desítek let před rok 79 našeho letopočtu, kdy město postihla katastrofa po výbuchu nedaleké sopky Vesuv.
„Pompeje nikdy nepřestanou udivovat,“ řekl k objevu podle Guardianu italský ministr kultury Dario Franceschini.
Z úspěšných vykopávek v nekropoli Porta Sarno se vědcům z Pompejského archeologického parku a Evropské univerzity ve Valencii podařilo vyčíst i něco málo o tehdejší kultuře. Nápisy na mramoru totiž obsahovaly odkazy na divadelní hry, které se ve městě hrály v řečtině, což je podle archeologů první důkaz, že k něčemu takovému docházelo. Podle šéfa tamního archeoparku Gabriela Zuchtriegela ukazuje, že v Pompejích panovalo „živé a otevřené kulturní klima“.
V daném sektoru archeologického parku zvaného Regio V, který zatím nebyl otevřen veřejnosti, podle Guardianu v posledních letech archeologové provedli desítky objevů včetně pozůstatků lidí a zvířat zabitých erupcí Vesuvu.
