Pomozte, nebo umřeme. Pracovali pro české vojáky, teď chtějí k nám

Když teď Shukrullah Alimkhail potká na ulici známé, ptají se ho udivně: Vy jste ještě tady? Copak nevíte, jaké vám hrozí nebezpečí?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Alimkhail pracoval mnoho let jako tlumočník pro české vojáky v Afghánistánu. A nejen to - působil i jako jejich průvodce místními zvyky a kulturou.

Otázky Alimkhailových známých jsou namístě: Po stažení spojeneckých vojáků z Afghánistánu se čeká, že dříve nebo později většinu území ovládne islamistické hnutí Tálibán. A to považuje všechny spolupracovníky zahraničních armád za jedny z hlavních nepřátel.

„Já i celá moje rodina se bojíme. Lidé se nás tedy ptají: Proč si nepožádáte o azyl? Vždyť až přijde Tálibán, zabijí vás,“ popisuje Alimkhail své pocity a reakce okolí pomocí mobilní aplikace na vzdálenost tisíců kilometrů.

Alimkhail a další tlumočníci se ocitli skutečně v těžké situaci. Někteří byli už před lety v kontaktu s českými úřady, které je zařadily do programu přesídlení. Tlumočník i jeho rodina měli dostat v Česku azyl, až nebudou pod ochranou vojáků. Dělají to tak i další země NATO.

Jenže čas se krátí a tlumočníci stále nevědí, jestli se z Afghánistánu do bezpečí dostanou. Tvrdí – a potvrzují to i důkazy a svědectví shromážděná Seznam Zprávami – že česká strana s nimi vůbec nekomunikuje.

Na problém afghánských tlumočníků tento týden upozornil i DeníkN.

O život se teď bojí také Hashmatullah Rahimi, který pro české vojáky pracoval od roku 2009. „Jestli se sem Tálibán dostane, určitě mě zabije. Nejen mě, ale i moji rodinu,“ říká Rahimi. Už před devíti lety, jak ukazují dokumenty, podstoupil vstupní pohovor, v němž potvrdil, že jednou bude mít zájem o přesídlení do Česka.

V roce 2017 pak už byl Hashmatullah Rahimi skoro před odletem. Ale na poslední chvíli přišel příkaz, že se akce ruší - aniž by mu kdokoli vysvětlil proč. „Chtěl jsem vědět, co se stalo? Ale řekli mi, že to není jejich věc – že to řeší česká vláda,“ popisuje Hashmatullah Rahimi.

Na otázku, jestli se přesídlovací program uskutečňuje a zda se bude týkat i Rahimiho a Alimikhaila, Ministerstvo obrany jasně neodpovědělo. Pouze uvedlo, že si služeb tlumočníků váží. A že ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) tento program teprve představí na některém z příštích jednání vlády.

„Kvůli zachování jejich maximální bezpečnosti nemůžeme sdílet konkrétní detaily programu ani klíč, podle kterého je k jednotlivým případům přistupováno,“ uvedl mluvčí Ministerstva obrany Jakub Fajnor.

Problém je, že minimálně tlumočníci Hashmatullah Rahimi a Shukrullah Alimikhail žijí nyní v naprosté nejistotě – nemají žádné informace, jestli program vzniká nebo zda případně budou jeho součástí.

V Česku jim pomáhá Miroslava Pašková, předsedkyně spolku Vlčí máky, charity pro válečné veterány. Před třemi lety zachytila na Facebooku povzdech tlumočníka Alimikhaila, že s ním česká strana nekomunikuje. A tak začala její snaha dobrat se aspoň nějakých informací, jestli se tlumočníky podaří dostat do bezpečí.

S plnou mocí od tlumočníka Alimikhaila začala Miroslava Pašková zjišťovat podrobnosti, od náčelníka generálního štábu Aleše Opaty se ale oficiálním dopisem pouze dozvěděla, že Shukrullah Alimkhail neodletěl v roce 2017 do Česka z „důvodů souvisejících s jeho činností“ – aniž dopis zmiňuje jakékoli podrobnosti.

Shukrullah Alimkhail říká, že si není vědom, že by udělal něco, kvůli čemu by ho Česko mohlo z programu vyřadit.

Vláda tedy zřejmě rozhodne o obnovení programu, ale není jisté, kdy a kolik tlumočníků na něj bude mít nárok. Podle Miroslavy Paškové jde vše zbytečně pomalu. „Jako by to vláda chtěla nechat vyhnít,“ myslí si předsedkyně spolku Vlčí máky.

Prvotní fáze programu na přesídlení se zrodila v roce 2012 za tehdejšího náčelníka generálního štábu Petra Pavla.

Tehdy plán prošel několika ministerstvy, vyjadřovaly se k němu i tajné služby. Ostatně, jak už bylo zmíněno, v této době také tlumočníci již i vyplňovali první dotazníky. Generál Pavel tak dnes nechápe, na čem se šance tlumočníků na nový život v České republice zadrhla.

„Tálibán se netají tím, že všichni, kteří spolupracovali s koalicí, jsou nepřáteli. A s nepřáteli se vypořádává s brutalitou, jakou u nás známe leda tak ze středověku,“ říká Petr Pavel s tím, že je naopak potřeba jednat velmi rychle. Pokud tedy Česko nechce tlumočníky hodit přes palubu.

Jednou z možných obav státu při přesídlování může být bezpečnost: To, aby úřady nedaly azyl třeba teroristovi nebo špionovi vydávajícímu se za tlumočníka. Podle generála Pavla je to lichá obava, protože tlumočníci prošli prověrkou, už kdy je česká armáda najímala. A v průběhu trvání smlouvy pak byli tlumočníci prověřeni ještě jednou včetně rodin.

„Takže u těchto lidí je míra rizika mnohonásobně nižší než u jakéhokoli jiného žadatele o azyl,“ vysvětluje Pavel.

Tlumočníci Rahimi a Alimikhail stále čekají, jestli se jim někdo z Česka ozve. Ale už pomalu ztrácejí naději. „Jsem zklamaný. Někdo může zachránit můj život, ale vstoupila do toho politika,“ stěžuje si Shukrullah Alimikhail.