Článek
Tlak na snižování emisí v dopravě radikálně změní automobilový průmysl – český nevyjímaje. Způsobí nástup elektromobilů i plug-in hybridů (vozů se spalovacím motorem i elektromotorem zároveň).
Změnu potáhnou hlavně automobilky, které musí srazit své celkové emise u vozů prodávaných v Evropě. To nedokáží bez toho, že zvednou podíl prodávaných elektromobilů. Jednotlivé evropské státy – Česko nevyjímaje – pomáhají dotacemi na budování nabíjecích sítí i na nákup vozů.
Boomu elektromobility se nevyhne ani Česká republika, která se k ní zatím stavěla opatrně. Kolik vozů na baterii u nás přibude?
„Nevíme to přesně, prognózy se liší,“ vysvětlil Petr Knap. „Zatím nevidím prognózu, která by balancovala opatrný pohled energetiků, kteří varují, že rozvodná síť zas tolik elektromobilů neunese. Naše prognózy na EY ukazují, že v rozmezí let 2020 až 2030 u nás bude celková flotila vozů na baterii mezi 100 až 200 tisíci. Hlavní objem budou tvořit hybridy, hlavně příští dva tři roky budou hlavně o nich.“
Zatím u nás jezdí 2,8 tisíc čistých elektromobilů a 1500 hybridů. Odhady EY jsou střízlivější než prognózy vládních úřadů. Ministerstvo průmyslu, které poskytuje dotace na nákupy elektromobilů firmám, čeká do roku 2030 růst na 200 tisíc osobních elektromobilů, 16 tisíc dodávek a asi 600 elektrobusů.
„Náš optimistický odhad pro rok 2030 je 250 tisíc elektromobilů,“ říká mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka. Pražský magistrát ale ve svých výhledech čeká kolem roku 2030 dokonce až 700 tisíc vozů na baterku v celém Česku, zhruba sto tisíc z toho pak přímo v Praze.
Efekt pro ovzduší
Doprava má v České republice zhruba 15procentní podíl na znečištění ovzduší skleníkovými plyny. Na globální emise má ale celoevropská doprava zanedbatelný vliv. „Automobily v Evropě produkují jedno až dvě procenta z celé uhlíkové stopy planety,“ řekl Petr Knap.
Má tedy smysl, aby Evropa v boji proti globálnímu oteplování posílala mnohamiliardové dotace na podporu elektromobility a tvrdě kvůli ní regulovala celý svůj automobilový průmysl?
„V tomto je zásadní globální pohled,“ říká Knap. „Máme globální klimatické cíle, řekli jsme si, že v úsporách emisí někam jdeme. A jedinou cestou v této chvíli je k tomu elektromobilita.“
Otázkou je, zda nasazení elektrobomobilů v Česku vůbec nějakou významnější úsporu emisí přinese – vzhledem k tomu, že se 43 procent české elektřiny vyrábí v hnědouhelných elektrárnách. Elektroauta mají nezpochybnitelný efekt v centrech velkých měst, obtěžovaných smogem a výfukovými plyny. Zato může jejich nasazení zhoršovat situaci v okolí velkých elektráren.
Anketa
„My se musíme snažit, abychom cíleně navyšovali podíl obnovitelných zdrojů v energetice, jinak nemá cenu elektromobilitu propagovat,“ říká Knap. „Bude sice trvat nejméně dekádu, než se energetický mix významně změní, ale ještě v příštích pěti až sedmi letech období tady budou vedle sebe existovat různé typy dopravy. Nové pohony budou nabývat na významu, ale pořád budeme mít ohromný podíl benzinových motorů.“
Vodík jako budoucnost?
Podle Knapa je možné, že budoucnost bezemisní dopravy nakonec nebude v elektřině. „Bude se určitě rozvíjet i vodíkový pohon. Palivové články jsou dnes představitelné prakticky jako jediná náhrada dieslového motoru například pro kamiony. Na vodík asi časem přijde, ale společnost ho zatím úplně nepřijímá hlavně kvůli bezpečnosti. Nejsou rozšířeny vodíkové automobily, není připravena infrastruktura. A zásadní rozdíl je i v ceně. Nabíječka pro elektromobil přijde na stovky tisíc, vodíková se počítá v milionech až desítkách milionů.“
Nehrozí Evropě, že masivní podporou elektromobility podporuje vlastně slepou vývojovou uličku? A že perspektivnější vodíková technologie bude muset počkat, až investoři do elektromobility dostanou zpátky kapitál, který do ní nainvestovali? Opakovala by se tak stejná situace, jako u biopaliv první generace. Ta se také ukázala jako neefektivní, přesto je ale Evropa stále podporuje, aby se neznehodnotily investice soukromých firem, které do produkce biopaliv vstoupily.
„Tohle je otázka na dvoudenní konferenci, ne na jeden rozhovor,“ směje se Knap. „Za EY se k tomu nechci vyjadřovat, jen za mne osobně: Ano, tohle riziko tu je. Ale v kontextu celkového nastavení Evropy a politických priorit v tuhle chvíli nemáme volbu,“ říká.
„Dotlačili jsme automobilky k tomu, že taky nemají volbu, takže dělají kvůli elektromobilitě velké investice. Nevím, zda pak budou chtít přeskakovat na jiné technologie. Ale zase vidíme pozitivní signály. V Německu i u nás byla bateriová elektromobilita v podstatě jediné téma autoprůmyslu v posledních dvou třech letech. Korejské a japonské automobilky ale dlouhodobě cíleně na vodík míří. A teď už vidíme, že přinutily přemýšlet o vodíku jako alternativě pro investice i německou vládu. Ty technologie mohou koexistovat vedle sebe. Bateriová auta jsou vynikající řešení pro městskou mobilitu, vodík si může vyprofilovat jiné segmenty,“ uzavírá Petr Knap.
