Pomohla zveřejnit „příručku“ pro internační tábory v Číně a teď promluvila

46letá Asiye Abdulahebová v telefonním rozhovoru s The New York Times (NYT) uvedla, že se podílela na vydání 24stránkového dokumentu, který minulý měsíc rezonoval západními médii. Nyní promluvila, aby ochránila sebe a svou rodinu před odvetou. V rozhovoru popsala, jak žila ve strachu poté, co jí a bývalému manželovi čínští „policisté“ vyhrožovali smrtí.

Nizozemské noviny de Volkskrant jako první informovaly o roli paní Abdulahebové v šíření dokumentů na základě rozhovorů s ní a jejím bývalým manželem Jasurem Abibulou. Oba jsou nizozemští občané, kteří žijí v Nizozemsku od roku 2009 a mají šestiletou dceru a osmiletého syna.

Podle Abdulahebové čínský režim ví, že tyto dokumenty má, proto o své situaci informovala nizozemskou policii. „Myslela jsem si, že to musím zveřejnit. Čínská policie by nás jinak určitě našla,“ uvedla Abdulahebová.

Nebezpečí podle ní vyeskalovalo poté, co se její bývalý manžel Abibula v polovině září vrátil z cesty do Dubaje, během níž se ho čínští „policisté“ pokusili najmout, aby ji špehoval. Ti Abibulovi prý řekli, že vědí o všech jejich záležitostech a že v Nizozemsku mají hodně lidí.

Abdulahebová uvedla, že v Sin-ťiangu pracovala ve vládních úřadech, ale detaily nesdělila. V sobotním rozhovoru potvrdila, že obdržela 24 stran a pomohla je zveřejnit, ale odmítla vysvětlit, kdo jí dokumenty poslal. Podle NYT Abdulahebová jeden ze snímků zveřejnila na Twitteru. Chtěla tím upoutat pozornost. Poté ji oslovil německý badatel zabývající se Sin-ťiangem Adrian Zenz, který ji později uvedl do kontaktu s novinářkou.

Dokumenty se poté začalo zaobírat Mezinárodní sdružení investigativních novinářů (ICIJ). Novináři se spojili se 17 dalšími médii, aby odhalení o internačních táborech na základě 24stránkové sady dokumentů publikovali. V sobotním prohlášení ICIJ odmítlo říci, zda Abdulahebová byla zdrojem právě té zprávy, kterou sdružení vydalo.

Uniklé dokumenty čínské komunistické strany ukazují, že Čína zřídila především pro Ujgury, muslimskou menšinu žijící na severozápadě země, tábory určené k ideologické indoktrinaci a převýchově. Peking, který je kvůli podezřením z provozování táborů často kritizován, oficiálně tvrdí, že zařízení jsou určena k dobrovolným pracovním školením.

Dokumenty podle ICIJ potvrzují množící se zprávy o tom, že Peking provozuje tajné internační tábory určené k nedobrovolné ideologické převýchově.

Tábory podle nejnovějších důkazů mají strážní věže a jsou vybaveny kamerovými systémy, které mají zamezit útěkům. Ujgurové a další menšiny jsou v zařízeních hodnoceni mimo jiné na základě toho, jak ovládají mandarínštinu, dominantní verzi čínštiny, nebo zda dodržují přísná pravidla týkající se všedního života. Bodový systém se vztahuje i na zvládání „ideologické přeměny“.

Tábory musí dodržovat přísný systém „naprosté fyzické a psychické kontroly“, každá budova musí být obehnána plotem a areál zdí, u hlavní brány hlídkuje policie, uvádí The Guardian. Chovanci mohou být drženi po neurčitou dobu, nejméně však rok, manuál popisuje, kdy je mohou navštívit příbuzní či kdy je možné použít toalety.

Čína odmítá, že by s Ujgury špatně zacházela, a dění v Sin-ťiangu označuje za své vnitřní záležitosti. O táborech hovoří jako o střediscích odborného vzdělávání, kam jsou lidé posíláni mimo jiné na politickou převýchovu v rámci boje proti extremistickým ideologiím.

Proti perzekuci Ujgurů se však postavilo hned 22 zemí, jejichž vyslanci při OSN k tomu Čínu vyzvali ve společném dopise. Dopis mimo jiné podepsali vyslanci Británie, Francie, Německa či Japonska. Čínu tento měsíc kritizoval i americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Spojené státy jsou podle něj znepokojeny zprávami, že čínské úřady „obtěžují, zadržují a nezákonně zatýkají“ rodinné příslušníky ujgurských aktivistů, kteří prošli internačními tábory v provincii Sin-ťiang.