Článek
Dnes začíná druhé kolo senátních voleb, které už tradičně trpí velkým nezájmem voličů. Například před dvěma roky jich přišlo hlasovat pouhých 15 procent.
Proto, tak jako po každých senátních volbách, můžeme i tentokrát po vyhlášení výsledků čekat, že ti neúspěšní a poražení budou zase volat po zrušení Senátu s tím, že je přece zbytečný.
Posledně s tím na podzim 2016 přišli prezident Miloš Zeman s odůvodněním, že „desetimilionová země nepotřebuje dvoukomorový Parlament“.
Šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi zase Senát překážel – stěžoval si, že jen zpomaluje legislativní proces a ještě k tomu stojí 600 milionů korun ročně. Samozřejmě to vystřelil až poté, co ze 14 kandidátů ANO v druhém kole uspěli jen tři.
K čemu tedy máme Senát? Kromě obecných frází, že jde o pojistku demokracie a jakousi radu starších a moudřejších, napoví statistika.
Senátoři se zastali vinařů a přidali významné dny
V uplynulém dvouletém funkčním období senátoři projednali celkem 155 zákonů, přičemž třicet z nich se rozhodli změnit a vrátit zpátky do Sněmovny. Ale jen v devíti z nich poslanci ustoupili a schválili senátní verzi.
O jaké případy šlo? Senátoři se například vloni zastali malých vinařů a vinoték, na které tvrdě dopadl zákon, jenž měl původně omezit falšování vína a potírat černý trh, na nějž pančovaný nápoj proudil hlavně ze zahraničí.
Jenže zákon nejvíc kritizovali drobní prodejci, jimž nařizoval nové povinnosti a administrativu. Senátoři přišli jen s částečnou pomocí – odložili platnost zákona pro vinotéky, aby se stihly na novinky připravit.
Senátoři také přidali do kalendáře několik významných dní: 9. březen – Den památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince, 10. červen – Den památky obětí vyhlazení obce Lidice a naposledy 18. červen – Den hrdinů druhého odboje.
Hendikepovaní dostali přidáno
Letos senátoři prosadili vyšší příspěvky zaměstnavatelům na platy lidí se zdravotním postižením. Poslanci je původně zvedli na 9500 korun měsíčně místo z původních 8800 korun. Nakonec je to díky Senátu dvanáct tisíc korun.
„Jde o nejslabší část zaměstnaných osob se zdravotním postižením. Nejvyšší příspěvek se týká firem, jež zaměstnávají více jak 50 procent osob s hendikepem,“ řekla senátorka Miluše Horská.
Nejvíc se politici z Valdštejnského paláce zviditelnili nedávno, když navrhli vyškrtnout „tradiční čínskou medicínu“ ze zákona. S tím, že obor, jemuž předchozí Sobotkova vláda otevřela dveře, považuji spíše za obor léčitelský, nikoliv zdravotnický.
Jejich návrh nakonec podpořili i poslanci při projednávání zákona o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání.
Senátorka Alena Dernerová argumentovala, že v Česku působí mnoho poskytovatelů čínské medicíny, ale není možné jednoznačně ověřit jejich vzdělání i rozsah a kvalitu nabízené péče.
