Článek
Hashmatullah Rahimi pracoval jako tlumočník pro české vojáky v Afghánistánu do roku 2018. Dlouhých devět let. Mnohokrát měl nabídky, aby změnil práci – třeba aby pracoval pro americkou leteckou společnost. Za mnohem vyšší plat, samozřejmě.
Rahimi pokaždé odmítl. Chtěl zkrátka pomáhat české armádě.
„Ale teď jsem opravdu zklamaný. Připadá mi, že si vaše vláda zahrává s naším osudem,“ píše Rahimi e-mailem z Afghánistánu.
Rahimi je jedním z desítek tlumočníků, které si česká armáda najala během afghánské mise. Nejenže překládali, ale pomáhali také vojákům orientovat se ve složitém národnostním členění země a v odlišné kultuře.
Vláda koncem července – po mnohaměsíčním váhání – schválila program na pomoc tlumočníkům. Mohou dostat azyl v Česku, protože jsou ve smrtelném nebezpečí. Kontrolu nad Afghánistánem postupně přebírá islamistické hnutí Tálibán, pro něž jsou spolupracovníci spojeneckých vojsk jasným terčem.
Jenže nyní se ukazuje, že na pomoc české vlády dosáhne zřejmě jen zlomek tlumočníků. V podmínkách programu totiž stojí, že nárok na případné přesídlení má jen ten, kdo pro českou armádu pracuje právě nyní, nebo v českých službách působil donedávna.
„Půjde o tlumočníky, kteří s českou stranou spolupracovali v tom nejaktuálnějším období,“ potvrdil Jakub Fajnor, mluvčí Ministerstva obrany.
Právě proto jsou dnes bývalí afghánští tlumočníci jako Hashmatullah Rahimi zklamaní a dívají se do budoucna ještě s většími obavami o svůj život a o životy rodin.
„Znamená to totiž, že šanci na nějakou pomoc od české vlády dostanou nanejvýš jednotky lidí. Přitom tlumočníků byly desítky,“ vysvětluje Miroslava Pašková, předsedkyně spolku Vlčí máky, charity pro válečné veterány, která některým tlumočníkům pomáhá při jednání s českými úřady.
Jak eliminovat riziko
Kolika tlumočníků se může pomoc týkat, není možné zjistit. Počty tlumočníků zařazených do programu jsou tajné, stejně tak jeho konkrétní podoba. Včetně zdůvodnění, proč se vláda rozhodla podpořit pouze ty tlumočníky, kteří pro vojáky pracovali v poslední době.
Nejspíš ale hraje roli bezpečností hledisko: české úřady a tajné služby chtějí mít jistotu, že případný azyl dostanou jen prověření lidé. Tedy ne například člověk s kontakty na islamisty nebo teroristy. To znamená, že tlumočníka, který odešel z českých služeb například před dvěma lety a od té doby o jeho aktivitách není přehled, Česko považuje za bezpečnostní riziko.
S tím ale zásadně nesouhlasí generál Petr Pavel, za jehož působení ve funkci se v roce 2012 poprvé někteří spolupracovníci české armády přesídlovali do Česka.
„I tihle lidé jsou prověření. Už když jsme je najímali, procházeli bezpečnostní prověrkou. A ještě jsme je v průběhu spolupráce doprověřovali. Včetně jejich rodin. Takže u těchto lidí je míra rizika mnohonásobně nižší než u jakéhokoli jiného žadatele o azyl. Známe je, spolupracovali jsme s nimi a hlavně: ti lidé jsou ochotni se přizpůsobit našim pravidlům,“ říká generál Pavel.
„Je to úplně lichý argument: Tálibánu je jedno, jestli někdo pracoval pro českou armádu před třemi lety, nebo má platnou smlouvu dnes. Pro Tálibán jsou tlumočníci prostě zrádci. Dokáže si je najít a zlikvidovat,“ souhlasí i Pašková ze sdružení Vlčí máky.
Tlumočník Rahimi si je jistý, že ho doma čeká smrt. „Když mě tu najdou, určitě mě zabijí,“ tvrdí.
Peníze místo azylu
Nadto je otázkou, jestli se vůbec nějací tlumočníci do Česka dostanou. Ministerstvo obrany ve čtvrtek zveřejnilo alespoň základní informace o programu – azyl v něm vůbec nehraje roli: především bude stát nabízet tlumočníkům peníze. Přemístění do Česka sice podle ministerstva „není vyloučeno“, není ovšem prioritou.
„Přijde mi, že české úřady s námi hrají nějakou hru,“ diví se Shukrullah Alimkhail, další z tlumočníků.
Afghánští tlumočníci to proto berou téměř jako zradu. Ministerstvo obrany říká, že už vhodné adepty na pomoc vytipovalo a nyní je začne oslovovat. Ti, s nimiž Seznam Zprávy komunikují, ale žádnou zprávu z české strany ještě nedostali. Je možné, že se do programu nedostanou právě kvůli tomu, že jim smlouva s českou armádou skončila už před lety.
