Hlavní obsah

Pomáhala Baťovi vrátit se domů: Museli jsme učit obchodníky, co znamená „Náš zákazník, náš pán!"

Rozhovor s bývalou generální ředitelkou firmy Baťa v Československu Georginou Steinsky.Video: Jiří Kubík

 

Reklama

Čechokanaďanka Georgina Steinsky přijala Výzvu Jiřího Kubíka a přišla do Seznamu promluvit o své zkušenosti s Tomášem Baťou a jeho návratem do tehdejšího Československa v roce 1990.

Článek

Narodila se v roce 1946 jako Jiřina Steinská do rodiny bývalých majitelů velkých textilních továren ve východních Čechách. O tři roky později, po komunistickém puči a znárodnění továren, se její rodina rozhodla emigrovat do Kanady, kde se záhy stala Georginou Steinsky a udělala velkou kariéru – stala se náměstkyní federálního ministra.

Do vlasti se poprvé dostala až v březnu 1990 jako spolupracovnice Tomáše Bati, který také žil v Kanadě a tehdy i na přímluvu nového prezidenta Václava Havla zkoušel znovuobnovit svůj obuvnický byznys v Československu.

Baťovi slíbili vrátit majetek. Nestalo se

„Prezident Havel a další vládní činitelé mu řekli, že by byli rádi, kdyby se firma Baťa vrátila na český trh. Tomáš Baťa věděl, že jsem měla v Kanadě zkušenost se státní správou, tak mě požádal, abych mu pomohla vyjednávat s českým státem,“ vypráví v rozhovoru Georgina Steinsky. „Oni mu ti činitelé slíbili, že mu vrátí majetek, ale já o tom pochybovala.“ Proč? A jak vyjednávání s vládou probíhala? I na to Georgina Steinsky odpovídá v rozhovoru.

Baťa tehdy odkoupil dvaadvacet prodejen s obuví a Georgina Steinsky se posléze stala jejich generální ředitelkou. V rozhovoru mluví i o svých zkušenostech s přechodem od socialistického způsobu prodeje, kdy v obchodech nebyl žádný výběr a prodavači se ani neuměli k zákazníkům chovat: „Pro nás bylo náročné i to, že lidi na značku Baťa nezapomněli a měli velká očekávání, co se týká cen. A když jsme měli nižší ceny, tak to zase neodpovídalo očekávání zákazníků, co se týká kvality. Prostě, že za nízkou cenu je nižší kvalita.“

Georgina Steinsky v současné době pracuje jako dobrovolnice. Pomáhá shánět finanční podporu pro českou výuku na Torontské univerzitě a zároveň spolupracuje s českou Nadací pro rozvoj občanské společnosti. Před několika dny získala od českého ministra zahraničí ocenění Gratias Agit za podporu dobrého jména České republiky ve světě.

Ve videorozhovoru umístěném v úvodu tohoto textu mluví i o tom, jak se její rodina v roce 1949 přesunula do Kanady, jaký byl její dojem při návratu do Československa v březnu 1990 a jak vnímá změny, kterými Česká republika od té doby prošla.

Reklama

Doporučované