Polský chaos. Prezident se má volit za pár dní, jenže se ještě neví jak

Ještě v únoru se zdálo, že půjde o rozhodující souboj o směřování země na další roky. Kdyby v květnových volbách obhájil funkci současný prezident Andrzej Duda, mohla by vládnoucí trojkoalice se stranou Právo a spravedlnost (PiS) v parlamentu dál pohodlně z hodiny na hodinu měnit Polsko k obrazu svému.

Pokud by Duda prohrál a prezidentský úřad ovládla opozice, znamenalo by to pro reformy z dílny PiS konec. Polská hlava státu má totiž silné 3/5 veto a to by nepřehlasoval ani blok Jarosława Kaczyńského. Jenže do rozhodujícího střetu, který by navíc podle vícero průzkumů mohl být vyrovnaný, hodila vidle pandemie koronaviru.

Místo napínavé kampaně, mobilizace a jasných pravidel panuje 12 dní před volbami chaos a nejistota, probíhají politické intriky a situace se zneužívá pro individuální a stranický politický prospěch.

První kolo voleb se má stále oficiálně konat 10. května, případné druhé kolo pak o 14 dní později. Jisté teď ale není vůbec nic. Ve hře jsou „obálkové volby“, přesun termínu či bojkot. Varuje se před rizikem rozšíření epidemie, ale i falšováním, zneužíváním osobních údajů a nízké legitimitě nového prezidenta.

Vládnoucí strana PiS nejdřív dlouhé týdny tvrdila, že epidemie koronaviru na volbách nic nemění. Nakonec si v noci na 31. března téměř z hodiny na hodinu ve sněmovně prosadila, aby lidé nad 65 let hlasovali ve volbách korespondenčně, a zároveň vyloučila z hlasování polské občany žijící v zahraničí. Nic na tom nezměnily ani protesty opozice a porušování legislativních termínů spojených se změnou volebního zákona.

Opozice od začátku žádá přesunutí termínu, což by bylo možné při vyhlášení stavu živelní pohromy či výjimečného stavu. Proti tomu se ale dlouhodobě razantně staví vláda, která s opozicí žádný dialog o organizaci voleb nevede. „Chápeme, jaké jsou následky vyhlášení výjimečného stavu?! Nemluvím o těch finančních, ale budeme mít v ulicích vojáky, pozavírané internetové portály, pozavírané rádiové stanice. Tohle opravdu chceme?“ řekla například ministryně rozvoje Jadwiga Emilewiczová.

Už týden po první úpravě volebního zákona prošla Sejmem - těsně a za podivných okolností vzdáleného elektronického hlasování - úprava, která celé prezidentské volby mění na obálkové. Hlasování má organizovat ministerstvo státních aktiv a technicky zajistit Polská pošta. Do jejího čela obratem dosadila vláda spolehlivého člověka ze struktur PiS a došlo také k faktickému odstavení státní volební komise, která je jinak hlavním garantem a organizátorem voleb v Polsku.

Návrh hned zamířil do senátu, kde drží těsnou většinu opoziční strany. Ty chtějí vládu kvůli epidemii donutit k přesunutí data voleb. Předseda senátu Tomasz Grodzki z opoziční Občanské platformy tudíž naplánoval senátní hlasování tak, aby vyšlo na nejzazší legislativní datum: čtyři dny před volbami.

Pokud senát obálkové hlasování odmítne, může jeho veto přehlasovat sněmovna. Tady se ale láme chleba. Kaczyńského vládnoucí většina je totiž ve skutečnosti trojkoalice dominující strany PiS, spolehlivé radikálně pravicové strany Solidární Polsko a ještě 18 poslanců strany Dohoda. A bez poslanců Dohody nemá PiS v Sejmu většinu.

Jenže právě Dohoda chce termín voleb posunout o dva roky. Navrhuje změnu ústavy, která počítá s prodloužením funkčního období prezidenta Dudy z pěti na sedm let, ve volbách 2022 by už pak Duda nemohl kandidovat. Podporu potřebné ústavní většiny Dohoda pro svůj návrh nemá, dál ale hraje klíčovou roli a svého vyděračského potenciálu je si strana vědoma.

Její šéf Jarosław Gowin, který byl mimochodem v minulosti členem Občanské platformy, vyjednává s PiS, Dudou i s opozicí. Rodí se teorie o tom, že pokud bude Gowin hlasovat s opozicí pro odklad prezidentských voleb, má se stát předsedou sněmovny. A pokud se v krajním případě rozpadne parlamentní většina, díky konstruktivnímu hlasování o nedůvěře má nastoupit úřednická vláda. To by ale kromě přeběhnutí Gowina předpokládalo i nepravděpodobné sjednocení různorodé opozice: od postkomunistické i moderní levice, přes křesťanské demokraty a agrárníky až pro krajní pravici.

Strana PiS přitom ve vůbec nejvážnější politické krizi od nástupu k moci neskládá zbraně: s Gowinem vyjednává, zároveň ho už ale ve vládních médiích vykresluje jako zrádce. „Myslím, že vláda Sjednocené pravice je v tomhle parlamentu ta nejlepší možnost. Apeluji na všechny členy našeho tábora, aby vynechali slova, která vzbuzují zbytečné napětí,“ řekl v úterý Gowin, jenž už se v dubnu na protest proti květnovému termínu voleb vzdal funkce vicepremiéra a ministra vysokého školství.

Není vyloučené, že i kdyby Gowin nakonec zavelel k hlasování s opozicí, část jeho poslanců se přidá k PiS. Hlasování může být nakonec dost těsné. Pokud by korespondenční volby nakonec prošly, znamenalo by to, že má stát na jejich organizaci čtyři dny.

Poštovní odbory upozorňují, že v tak krátkém termínu není v silách pošťáků do vlastních rukou adresátů doručit obálku s hlasovacími lístky. „Doručení 30 milionů zásilek znamená stejný počet kontaktů. Polská pošta by tak přispěla k šíření pandemie koronaviru,“ tlumočil v senátu stanovisko poštovních odborů jejich šéf Sławomir Redmer. Pošťáci navíc musí do 10. května roznášet důchody.

Voliči by svůj hlasovací lístek vložili do dvou obálek a se svými údaji pak nejspíš do vyhrazené poštovní schránky.

Vláda si je krátkého termínu vědoma, proto už se má s rozesíláním obálek začít ještě o dva dny dřív, než se vůbec o zákonu má hlasovat v senátu. Zatím neschválený zákon počítá s možností posunutí voleb na 17. či 23. května. Podle Deníku Gazeta Prawna se už vytištěné hlasovací soupravy vkládají do obálek. Odpor ale kladou někteří starostové a primátoři, kteří bez platného zákona odmítají poště předat seznamy voličů.

Před obálkovými volbami kvůli ohrožení zdraví veřejnosti i otázkám ochrany údajů voličů a tajnosti hlasování varoval polský ombudsman. Zdrcující posudek poslala do Varšavy v pondělí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

K bojkotu voleb vyzval v úterý expremiér Donald Tusk. Postoje jednotlivých kandidátů se liší. Zatímco prezident Duda, kterému teď politicky nahrává koronavirová krize, postupuje podle stranické linie PiS, kandidátka Občanské platformy Małgorzata Kidawová-Błońska prý hlasovat nebude.

Voliče naopak mobilizují ostatní kandidáti: lidovecký předseda Władysław Kosiniak-Kamysz, levicový kandidát Robert Biedroń či nezávislý Szymon Hołownia. Volební kampaň ale prakticky neběží. Zatímco prezident Duda na začátku krize objížděl všechny kouty země a má zaručený přístup do důležitých vládních médií, protikandidátům zbyly jen konference přenášené po sociálních sítích.

Volby v květnovém termínu chce jen 25 procent lidí, většinou Dudovi voliči. Pro přeložení termínu na rok 2021 je 32 procent. Vyplývá to z průzkumu agentury IBRiS pro deník Rzeczpospolita. Scénářů politického vývoje jsou desítky a média denně přinášejí další. Není nakonec vyloučený ani náhlý odklad voleb.