Polsko má dosud nejvíc nových případů koronaviru a zavírá doly

Polsko se potýká s rekordním nárůstem počtu nových případů nákazy koronavirem. Za sobotu a neděli tam dohromady přibylo 1 151 nových nakažených, jde o největší polské číslo za dva po sobě jdoucí dny od začátku pandemie.

Dvě třetiny případů se koncentrují v jediném epicentru – uhelném dole Zofiówka ve Slezském vojvodství na jihu země. Nemoc se v regionu sousedícím s Českem rozšířila mezi horníky i jejich příbuzné.

Vláda v pondělí oznámila, že v souvislosti s rizikem šíření viru na tři týdny uzavře celkem 12 uhelných dolů ve slezském regionu. Horníci dostanou 100% náhradu mzdy. Celkem je v Polsku k pondělnímu ránu 4 750 nakažených horníků, napsal deník Gazeta Wyborcza. V dolech aktuálně probíhá plošné testování.

Celkem už v Polsku evidovali téměř 28 tisíc nakažených, 1 161 lidí s koronavirem podlehlo. Rekordní denní nárůst nových případů v Polsku padl 12. května, kdy úřady oznámily 595 nově nakažených. Tuto sobotu číslo činilo 576 a v neděli 575.

Od soboty se v Polsku zároveň otevřela řada veřejných míst včetně kin, divadel, sportovišť či bazénů. O víkendu rovněž prezidentští kandidáti rozjeli své kontaktní kampaně. Datum voleb je stanoveno na 28. srpna.

Páteční oznámení americké administrativy o stažení 9 500 vojáků sloužících v Německu nemile překvapilo americké spojence v Severoatlantické alianci. Z Německa zazněla na adresu prezidenta Donalda Trumpa kritika a ministr zahraničí Heiko Maas označil vztahy s USA za komplikované.

„Plány znovu ukazují, že administrativa Trumpa zanedbává základní úkol vedení: zapojení partnerů Aliance do rozhodovacích procesů,“ řekl agentuře Reuters mluvčí zahraniční politiky za CDU/CSU Johann Wadephul.

V Německu nyní slouží 34 674 amerických vojáků, po Washingtonem plánovaném stažení by jich bylo jen okolo 25 tisíc. Americký krok by měl sloužit Evropě a její obraně jako budíček, říkají další politici s odkazem na chybějící obranné kapacity kontinentu, který dlouho spoléhal na pomoc z druhé strany Atlantiku.

Jako příležitost naopak vzali americké rozhodnutí o stažení vojáků Poláci. Premiér Mateusz Morawiecki v sobotu řekl, že doufá, že někteří z vojáků opouštějících Německo budou posláni do Polska. „Posílí to východní křídlo NATO,“ citoval Morawieckého server Euractiv. „Rozhodnutí je nyní na americké straně,“ dodal.

Konzervativci ze strany Právo a spravedlnost (PiS) se od svého nástupu k moci snaží modernizovat polskou armádu a přilákat do země Američany. Plán přezdívaný „Fort Trump“ má za cíl dohodnout s USA vytvoření stálé vojenské základny na polském území, která by sloužila pro odstrašení potenciální vojenské agrese ze strany Ruska.

Někteří američtí představitelé zmiňují také Polsko jako možné budoucí úložiště amerických jaderných zbraní. Němečtí sociální demokraté totiž zahájili diskusi, zda by Berlín měl i nadále zůstávat pod americkým „jaderným deštníkem“. Představa přesunutí jaderných hlavic do Polska, tedy sousední země, je ale pro Moskvu zcela nepřijatelná.

Maďarsko si připomnělo velké kulaté výročí od Trianonské mírové smlouvy, která znamenala rozpad velkého Uherska. Přesně sto let od jejího podepsání uplynulo minulý čtvrtek. Připomínkové akce se ale protáhly až do víkendu.

V sobotu maďarský premiér Viktor Orbán při inauguraci památníku ve městě Sátoraljaújhely na hranici se Slovenskem řekl, že Maďarsko v této době „znovu vítězí“.

„Ubránili jsme se útokům západních říší, vzpamatovali jsme se z devastace způsobené pohany z východu a potvrdili své místo v Evropě,“ rekapituloval Orbán maďarskou historii. Pokračoval oslavou vzniku maďarského státu ve středověku, boji proti Turkům a „vstupem do 20. století jakožto partnerský národ velké evropské říše“.

Řeč Orbán pronesl pod monumentem připomínajícím města, která Maďarsko Trianonskou mírovou smlouvou ztratilo. Tamní maďarští obyvatelé podle Orbána nezmizeli, ale zůstali a „zachovali maďarskou jedinečnou kvalitu“.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová si na podporu stěžovat nemůže. Do úřadu vstoupila loni v půli června a po necelém roce vládnutí je s ní spokojeno 73 procent Slováků. Vyplývá to z průzkumu, který si u agentury Focus objednala televize Markíza.

Naopak spíše nespokojených nebo velmi nespokojených je s prací slovenské hlavy státu jen necelých 22 procent lidí. Tito lidé jsou nejčastěji voliči opozičního Směru nebo LSNS Mariana Kotleby. I mezi voliči Směru má ale Čaputová podporu více než 46 procent. U koaličních stran – stejně jako u mimoparlamentního Progresívního Slovenska – se pak Čaputová těší oblibě u drtivé většiny lidí.

Průzkum nabídl také srovnání s bývalým premiérem Andrejem Kiskou. Toho v době, kdy byl rok ve funkci, podporovalo téměř shodné množství Slováků – velmi nebo spíše spokojených s ním bylo 72 procent, připomněl deník Pravda.

Britka Jane Wittová se vydala lyžovat do rakouského tyrolského střediska St. Anton druhý březnový týden. „Každý den bylo nějaké znamení, že je něco špatně. Zdálo se, že všichni místní o tom vědí, nikdo nás ale nevaroval,“ vyprávěla listu The Times. Sníh byl sice perfektní a ski bary byly otevřené, instruktoři lyžování ale stále kašlali, personál hotelu byl nemocný a plánovaný kvízový večer byl zrušen.

Sedmašedesátiletá Wittová se stala jedním ze 180 nakažených Britů, kteří si ze středisek St. Anton a Ischgl přivezli koronavirus. Připojila se proto k tisícům dalších Evropanů a Američanů, kteří žalují Rakousko kvůli zatajování nemoci – je mezi nimi i 27 rodin, jejichž příbuzní nemoci covid-19, jíž se nakazili na lyžařské dovolené, podlehli.

„Úřady upřednostnily peníze před zdravím,“ myslí si žena, která s koronavirem skončila v nemocnici a bojovala o život.

Vídeňský právník Peter Kolba, jenž poškozené zastupuje, upozorňuje, že úřady uzavřely obě střediska 13. března, už týden předtím ale věděly, že jsou infekční. „Politici se s lidmi z lyžařského byznysu dobře znají,“ říká 61letý Kolba. „Snažili se chránit místní ekonomiku, která na lyžování závisí – z něj přichází 30 procent příjmů.“

Tyrolské úřady sice na svém webu 8. března informovaly o prvním nakaženém, zároveň ale tvrdily, že riziko infekce je pro návštěvníky minimální.

Podobnou zkušenost jako Wittová měl i Peter Pringle z města Romsey v hrabství Hampshire. I on vyrazil s přáteli lyžovat do rakouských Alp, prvním varovným znamením ale byla až slova taxikáře, který ho upozornil na zavření velkých apres-ski barů.

Před odjezdem do Rakouska Pringle několikrát kontroloval internetové stránky rakouských úřadů, ty ale tvrdily, že lyžaři jsou vítáni a všechna střediska fungují bez omezení. On i jeho přátelé po návratu onemocněli.

„Příští rok pojedu lyžovat do Itálie. Potřebují tam naši podporu. A ukážu tím také svůj protest rakouským úřadům,“ vzkazuje Angličan do Vídně.