Polsko koupilo 32 amerických stíhaček F-35, dá za ně 100 miliard

Varšava v pátek odpoledne podepsala smlouvu o nákupu 32 moderních amerických stíhaček páté generace F-35A. Podle ministra obrany Mariusze Błaszczaka ze strany Právo a spravedlnost se cenu podařilo srazit z 6,5 miliardy dolarů na 4,6 miliardy (v přepočtu 105 miliard korun).

První stroje by měl Polsku předat koncern Lockheed Martin v roce 2024. Polští piloti se na nich budou učit létat v USA, v Polsku by měly stroje poprvé přistát o dva roky později na nově přebudované základně. Nové stíhačky mají nahradit problémové sovětské Su-22 a MiG-29. Nákup F-35A musel schválit Pentagon i americký Kongres.

Podle opoziční Občanské platformy má mít polská armáda jiné priority. „Dokonce ani nejmodernější letadla nesplní účel, pokud neubráníme letiště a také kritickou infrastrukturu, taktické jednotky a jiná zařízení,“ řekl exministr obrany Tomasz Siemoniak.

Parlamentní opozice kritizovala i netransparentnost výběru strojů. „Nákupu předcházely analýzy a bude uskutečněn v souladu s platnými zákony,“ reagovalo na kritiku ministerstvo obrany.

Rakouské hlavní město chce omezit emise oxidu uhličitého, své obyvatele se tak rozhodlo motivovat k pěší chůzi, jízdě na kole a používání hromadné dopravy. Lidé, kteří se přihlásí do aplikace Wien Token, získají za každých ušetřených 20 kilogramů oxidu uhličitého jeden token, ten pak mohou vyměnit za vstupenky do čtyř kulturních institucí. Průměrnému uživateli bude trvat získání tokenu asi dva týdny.

Vídeň začne aplikaci testovat na konci února. Pokud půjde vše dobře, kulturní nabídka se rozšíří a projekt přejde do ostrého provozu.

Na Mariana Kočnera, obžalovaného mimo jiné z objednávky vraždy novináře Jána Kuciaka, praskl další moták poslaný z vazby. Vyplývá z něj, že své podnikání kontroloval i zpoza mříží: tajně řídil převody bytů v lukrativní části Bratislavy a dával pokyny své rodině.

Fotografii dosud neznámého motáku našla policie v mobilu Kočnerovy dcery, který zabavila v říjnu 2018. Slovenská média se k dalším Kočnerovým pokynům dostala díky mezinárodní novinářské organizaci OCCRP zaměřené na odhalování organizovaného zločinu a korupce.

Kvůli tajným vzkazům už je Kočner obviněný z maření spravedlnosti. Motáky potvrdil u soudu bývalý Kočnerův známý Peter Tóth, který před vraždou zařizoval sledování Kuciaka. Později se Tóth rozhodl spolupracovat s policií a čtyři Kočnerovy vzkazy z vazby odevzdal policii. Podle znalců je na motácích Kočnerovo písmo. Vazby se podle Tótha dostávaly přes advokáta.

Německo se nemůže stahovat a nechávat všechno Francouzům a Američanům. V takovém smyslu se vyjádřil předseda německého Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble. Podle politika má Německo převzít více vojenské zodpovědnosti v řešení konfliktů po celém světě.

„Když od nás například Francie požaduje větší aktivitu v zajišťování bezpečnosti v Mali, naše odpovědi nevzbuzují v Paříži nadšení,“ řekl Schäuble v pátek novinářům. Podpořil tak ministryni obrany a šéfku CDU Annegret Krampovou-Karrenbauerovou, která prosazuje vyšší nasazení bundeswehru v zahraničních operacích.

Německá armáda dlouhodobě trpí nedostatkem vybavení. Týká se to obuvi vojáků, neprůstřelných vest i vrtulníků. Vojenská technika je často zastaralá a chybí i personál.

V dvojjazyčné čínsko-maďarské základní škole v Budapešti proběhla preventivní dezinfekce. Opatření se týká zabránění šíření koronaviru, píše liberální HVG. Studenti, kteří přijeli z Číny (nebo jejichž příbuzní byli nedávno v Číně), mají zůstat doma. Vyučování probíhá dál, zvláštní zřetel se ale bere na častější mytí rukou.

Kvůli koronaviru přijala výjimečné opatření také polská státní letecká společnost LOT. Od pátku až do 9. února ruší přímé letecké spojení Varšavy s Pekingem. Pro posádku LOTu a další Poláky či občany EU, kteří se nachází v Pekingu, posílají aerolinky v pátek letadlo. Z čínské provincie Chu-pej, která je centrem šíření viru, se také začátkem příštího týdne evakuuje skupina 30 Poláků. Využijí k tomu Francií organizovanou přepravu.

Pátek znamenal další rozsudek nad bývalým polikem ČSSD Davidem Rathem. Někdejšímu středočeskému hejtmanovi se pobyt ve vězení podle zatím nepravomocného rozsudku protáhne o další rok. Podívali jsme se na to, jestli je Rathův případ ve střední Evropě ojedinělý, nebo jestli spravedlnost dohnala i další takto vysoce postavené politiky.

V Polsku se podezření z korupce politiků objevují, žádný případ ale nelze rozsahem, mírou pozornosti a hlavně pravomocným rozsudkem srovnat s Rathovým. Tříletý trest v roce 2012 dostal Tomasz Lipiec, někdejší ministr sportu v konzervativních vládách Kazimierze Marcinkiewicze a Jarosława Kaczyńského. Trest za korupci v národním sportovním centru mu nakonec soud snížil na dva roky. Lipiec si odseděl rok.

Od loňského podzimu je ve vazbě starosta varšavského obvodu Włochy. Podle protikorupční policie CBA měl výměnou za úplatek 200 000 zlotých ovlivňovat ve prospěch developera stavební řízení. Letos v lednu CBA zadržela kvůli úplatkům bývalého senátora PiS Stanisława Koguta, do října 2019 ho chránila imunita, které ho senátoři nezbavili.

Téměř bez rozsudků zůstává politika na Slovensku, a to navzdory přívalu zpráv o mafiánském prostředí, odposleších a podezřelých ekonomických vazbách. Nejznámějším rozsudkem nad politiky je za poslední roky trest pro dva bývalé ministry výstavby a regionálního rozvoje v první vládě Roberta Fica.

Politici ovlivňovali zakázku na nákup informačních služeb a poradenství při využití eurofondů. Marian Janušek si odsedí 11 let a jeho nástupce Igor Štefanov 9 let.

Podezření z korupce a nepřípustné zastrašování médií stálo v roce 2012 křeslo samotného německého spolkového prezidenta Christiana Wulffa. Politik CDU získal smutný primát první hlavy státu v dějinách spolkové republiky, který stanul coby obžalovaný před soudem. Soud nakonec Wulffa v případu údajné korupce a zneužívání postavení zprostil viny.

Už předtím ale zkompromitovaný politik musel kvůli chování v době, kdy stál v čele vlády spolkové země Dolní Sasko, rezignovat na prezidentský post. V Německu se mimo jiné přetřásala nezvykle výhodná půjčka na dům od manželky podnikatele, se kterým se měl Wulff žijící na vysoké noze stýkat. Politik se posléze snažil telefonátem a mailem tehdejšímu šéfredaktorovi deníku Bild zveřejnění informací zabránit.

Největší rakouskou korupční kauzou posledních let je tzv. Ibizagate z jara 2019. Na videu ze španělského ostrova Ibiza hovořil předseda Svobodných (FPÖ) Heinz-Christian Strache s domnělou neteří ruského oligarchy.

Výměnou za finanční pomoc ve volební kampani jí sliboval výhody při zadávání veřejných zakázek po případném vstupu do vlády. Kauza vedla k pádu vlády Sebastiana Kurze, odchodu Stracheho z čela strany a předčasným volbám na konci září 2019.

FPÖ pod Stracheho vedením je podezřelá i z korupce a machinací při obsazování postů v představenstvu loterijní firmy Casino Austria.