Polské školáky vystrašili teroristé. Nikdo nevěděl, že jde o nácvik

Jeden žák vyskočil z okna (nic se mu naštěstí nestalo) a utekl, jeden dostal panický záchvat a další se i po týdnech bojí chodit do školy. Někteří žáci si stěžují na problémy se spánkem. To všechno jsou následky simulace teroristického útoku na základní škole v polském Barczewu na severovýchodě Polska.

V polovině listopadu do školy vtrhla maskovaná skupina mužů v kuklách s atrapami zbraní a s petardami. Šlo o fanoušky military. O plánovaném protiteroristickém cvičení přitom podle médií nevěděli žáci a ani všichni učitelé. Ve škole vypukla panika a pedagogové zamykali třídy. Že nešlo o skutečný útok, se dozvěděli až po akci. Do školy chodí přitom i předškoláci od tří let a žáci se speciálními potřebami.

Tři týdny stará událost, o které ve středu informovala olštýnská mutace deníku Gazeta Wyborcza, stála místo ředitelku školy, která nácvik organizovala. Ta se bránila tím, že školy mají povinnost podobná cvičení provádět. Policie se o akci dozvěděla se zpožděním až z médií a věc nevyšetřuje. Starosta obce podal trestní oznámení.

V majestátní budově maďarského parlamentu v Budapešti nedávno výrazně omezili pohyb novinářů. Zakázali jim vstup do důležité chodby, kde se dařilo reportérům odchytávat a natáčet poslance a klást jim otázky. Do blízkosti zakázané chodby se teď podle serveru Azonnali.hu stěhují parlamentní kanceláře premiéra Viktora Orbána. Místo mu musel uvolnit prezident János Áder a předseda parlamentu László Kövér. Orbán díky nové pozici a pravidlům na novináře v parlamentu prakticky nemusí narazit, pokud nebude chtít.

Kuloáry kolem jednacího sálu jsou pro novináře nedostupné s výjimkou kukaně, ze které ovšem nelze politikům klást žádné dotazy. K poslancům se novináři dostanou se zvláštním povolením, to se ale podle deníku Népszava nedá očekávat pro média kriticky píšící o Orbánově vládě.

Společnost Monsanto v Německu skrytě financovala odborné studie o dopadech herbicidu glyfosát. Informují o tom televize ARD a deník Süddeutsche Zeitung s tím, že se tak mohla neetickým způsobem ovlivnit důležitá rozhodnutí německých politiků.

V centru pozornosti jsou dvě studie uznávaného agrárního experta Michaela Schmitze, který dvacet let pracoval pro spolkové ministerstvo zemědělství. Zastánci považují glyfosát za nepostradatelný pro dobrou úrodu. Například studie Washingtonské univerzity poukázala na rakovinotvorný potenciál sporného herbicidu. V Rakousku už používání glyfosátu kompletně zakázali.

Robertu Ficovi nevyšel plán na převoz investičního zlata z londýnských trezorů do Bratislavy. Jeho návrh na svolání mimořádné schůze parlamentu, který odůvodňoval nedůvěrou, rizikem spojeným s brexitem i traumatem z roku 1938, u poslanců o jeden hlas neprošel. Převoz 31,7 tuny zlata v hodnotě 33 miliard korun se tak pár měsíců před parlamentními volbami řešit nebude. Ficovi chyběly hlasy koaliční strany Most-Híd i poslanců Směru. Své zlato nedávno z Bank of England stáhli Poláci.

U našich jižních sousedů vyhlašovali vítěze tradiční ankety Slovo roku. Podle očekávání se dostalo na klíčové výrazy aféry kolem bývalého předsedy Svobodné strany Rakouska Heinze-Christiana Stracheho. Název skandálu, baleárský ostrov Ibiza, kde kompromitující nahrávka se Strachem vznikla, se stal slovem roku.

Za antivýraz roku vybrala jedenáctičlenná porota další pojmy z aféry, která otřásla Rakouskem. Vedle „zack, zack, zack” to byla hlavně „B'soffene G'schicht” (opilecká historka), což byl Stracheho pokus o zpochybnění významu výbušných informací o politické korupci. Slovo roku se v Rakousku vybírá od roku 1999, kdy vyhrály „Sondierungsgespräche” (sondážní rozhovory).