Polovina slepic v Evropě je v klecích. Na videích se bojí aktivistů

Nemůžete se právě dívat? Poslechněte si audio verzi rozhovoru.

Připojila byste se k výzvě oslovující premiéra Andreje Babiše na zákaz klecových chovů?

Já jsem zaměstnanec a zastupuji chovatele, ať velké, nebo i některé malé, tak samozřejmě bych to nepodepsala. Ale záběry, které spolek OBRAZ ukazuje společnosti, opravdu nevypadají hezky. Některé chovy se ohrazují. Natočeno a sestříháno to bylo tak, aby to působilo emočně na lidi. A mně osobně je jedno, v jakém způsobu ustájení budou chovatelé slepice chovat. Máme tady i určitou legislativu, která je platná od roku 2012. Takže obohacené klecové chovy jsou povoleny v celé Evropské unii. Ve světě to tak není, ve světě jsou ještě původní klece. A v Evropské unii je ustájeno v obohacených klecových systémech 50,4 procenta nosnic.

Já vás zastavím u toho, jak jste říkala, že to bylo sestříháno. Z čeho to usuzujete? Já vám tady ty záběry pustím a na nich opravdu slepice nevypadají v dobré kondici.

Ano, nevypadají dobře, bylo to natočeno i u našich členů, aktivisté se nechali zaměstnat a údajně sehráli takovéto video, nebo si to natočili mezi sebou.

A ty důkazy, že to sehráli oni? To tam ty slepice přinesli mrtvé, nebo jak to sehráli?

Je to možné, samozřejmě. Ty chovy jsou velké, úhyn tam je. Bylo to při vyskladnění, takže na konci snášky, když už nosnice jsou opelichané, kdy ztrácejí peří, což je fyziologické. Celá ztráta peří je už od poloviny snáškového cyklu, a pokud se dva lidé nechají zaměstnat na měsíc, byla to přítelkyně a její partner, aby si připravili takové video, aby to vyvolalo v lidech emoce.

Takže to není realita českých chovů, je to jenom sestříhané emoční video?

Chovy jsou kontrolovány státní veterinární správou. Už při těch záběrech v roce 2018 v létě, kterými začala celá ta kampaň, tak ty záběry byly taktéž sestříhané. Pokud se můžeme podívat, třeba ta jedna oběšená slepice, to je pořád část určitých záběrů, které kolují dokola. A samozřejmě natáčejí dále, dostávají se do těch chovů a natáčí třeba v kleci, dají tam kameru a jak bliká červeně, tak se slepice bojí a jsou v tom určitém rohu natěsnány. Já to samozřejmě neobhajuji.

Já vám to ještě jednou pustím, tady to nevypadá, že je se slepicemi zacházeno opravdu hezky. Nevypadá to, že by to byl jeden záběr, který by se točil pořád dokola. Tady jsou slepice bez peří, tady se mačkají.

Ty slepice se bály, tak proto byly nahečmány v tom jednom rohu.

To je důvodem podle vás té zapnuté kamery? Že tam byly namačkány, toho červeného světla, jak jste o tom mluvila?

Ano.

A tady je vidět, jak se s tou slepicí točí.

Jak jsem řekla, tam byli zaměstnáni dva lidé, kteří chtěli něco natočit, a když budete chtít něco natočit a sestříhat, tak to vždycky dopadne, jak potřebujete. Samozřejmě, jak už jsem jednou řekla, nezastávám se toho. Státní veterinární správy dělají kontroly na wellfare a nedošlo k nějakému velkému pochybení. Jak jsem už řekla, že byly v roce 2018 kontroly, tak tam bylo minimální, myslím okolo dvou procent tam byl záchyt. A spíš tam něco chybělo v té obohacené kleci, třeba kus podlážky nebo tak něco. Popřípadě byly ty první klece přeplněné, protože když vám slepice někdy uteče, tak ji zaměstnanci dají do té první klece.

A vás takové záběry neznepokojují?

Znepokojují, samozřejmě, nemělo by se toto stávat. Chovatelé si vybírají technologii, je to jejich byznys, takže samozřejmě za zvířata odpovídá chovatel. A jak jsem řekla, technologii si vybírá také chovatel. Zase se jich trošku musím zastat v tom smyslu, že oni byli určitým způsobem zatlačeni do těchto technologií, protože když to předělávali z těch původních klecí na tyto tzv. obohacené klece před tím rokem 2012, tak požadavek řetězců byl, aby produkovali stále vejce za podobnou cenu, jako to bylo před přestavbami. Na tom západě, jak aktivisté mluví stále často o Rakousku a o Německu, se tento mezikrok přeskočil a ihned je před rokem 2012 předělali na podlahové chovy. A u nás bylo nejjednodušší přejít na obohacené chovy.

A když se dostaneme ještě o krok dál, jak by vypadal úplný zákaz klecových chovů v Česku? Z vašeho pohledu?

V Česku se z našeho pohledu chovatelé bojí toho, že by se sem vejce z obohacených klecových chovů, pokud by byl zakázán pouze v České republice, dostaly z okolních států v rámci dovozu, protože Česká republika není soběstačná ve výrobě vajec. Je soběstačná asi okolo 74 procent. A přibližně 30 milionů vajec se každý měsíc do České republiky dováží. A největší dovozci vajec jsou Polsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko. A tam ten poměr obohacené klece vs. ty alternativní způsoby ustájení je ještě vyšší.

Nicméně samy obchody už od roku 2025 chtějí limitovat vejce z klecových chovů, tak není to trend, který by stejně chovatele zasáhnul?

Je to trend. Ano, většina obchodních řetězců plus různých firem se zavázala, že od 1. 1. 2025 přestane vykupovat tato vejce. Proto bych to nechala na tomto směru a další zákaz bych neregulovala národně, protože opravu bude problém v tom, že například do výroby nebo do gastronomie se sem vejce budou dovážet z okolních států, kde ten zákaz nebude.

Není to ale tak trochu alibismus? Protože tohle může říct každý stát: Počkáme, až se to zakáže v celé Evropské unii a státy budou čekat na sebe a slepice se nedočkají nějakých lepších podmínek.

Tak pokud se řetězce zavázaly k tomu roku 2025, tak já si myslím že ten zákaz dodrží. A vlastně ten zákaz bude ještě o dva roky dřív než něco zakazovat národně.

Jak se díváte na to, že i sám Andrej Babiš se podivoval nad těmi záběry, říkal doslova, když budu citovat, „fakt otřesné“ a „není důvod, aby zvířata takto trpěla“.

Nejsou hezké ty záběry, já s vámi souhlasím. A s panem premiérem taky.

Tak jestli nechápete ten jeho důvod, proč teď tvrdí, že by ten zákon sám podpořil?

Tak samozřejmě je to i trošku politické.

V čem konkrétně politické?

Příští rok budou volby.

Takže chce vyjít spíše vstříc voličům než slepicím?

Je to možné, protože vlastně se to opakuje podobným způsobem, jako to třeba bude se zákazem kožešinových farem.

Takže kdyby se neblížily parlamentní volby, tak slepice zůstávají dál v klecích?

Je to možné, samozřejmě byla nějaká kampaň, podepisovaly se v celé Evropské unii různé výzvy a Evropská komise by se tím měla i zabývat na té evropské úrovni. My jsme ve shodě například s Ministerstvem zemědělství, že bychom raději tento způsob, aby byl ochráněn český trh.

Vy sami jste za ten zákon lobbovali, aby neprošel v takové podobě nebo tam třeba byla delší doba na přechod? Mluvili jste s premiérem, poslanci?

My jsme spíše, když už by byl ten zákaz na té národní úrovni, tak by samozřejmě bylo dobré, aby chovatelé byli podpořeni na přeměnu těch technologií. Plus někteří, kteří závisí na délce technologie, jak ji dlouho využívali, nebo ještě nemají ani například splacené technologie plus stavby, plus další věci k tomu, tak dostali případné kompenzace za ušlý zisk.

Já se na to ptám právě proto, že Zbyněk Opatrný, který je člen Asociace soukromého zemědělství České republiky, ale v minulosti působil v Českomoravské drůbežářské unii, apeloval přímo na Andreje Babiše, aby prý nepodléhal tlaku, který na něj budou vyvíjet někteří agrolobbisti. Tak jsou tady nějací agrolobbisti, vyvíjejí nějaký tlak?

Já žádné chovy nevlastním, takže samozřejmě nevím jak některé velké firmy. Z mého postu jako by nešel spíš než šel. Pokud by se to zakázalo, tak opravdu si chovatelé přejí, aby to bylo v celé Evropské unii. Plus aby případně dostali náhrady, plus aby byla podpořena přeměna na nové technologie. Ty přeměny se dějí i teď, i z vlastních zdrojů chovatelů, ale vzhledem k tomu, že je velice nízká výkupní cena vajec, tak chovatelé nemají peníze, aby to šlo rychleji. Takže třeba za rok, tam ten progres byl 8 procent, během loňského roku se o 8 procent navýšily podlahové chovy nosnic, ale jde to velice pomalu.

Ale když se vrátím zpátky, tak existuje teda nějaká lobby právě ze strany chovatelů, nebo neexistuje?

Říkám, my máme stanovisko stejné, vydali jsme tiskovou zprávu ve stejný den jako Ministerstvo zemědělství, že chovatelé budou raději, když to bude na evropské úrovni, aby na tom byli stejně. Plus případné, jak už jsem řekla, finanční vyrovnání a podpora na přestavby, aby to šlo rychleji.

Máte spočítané, jaké bude mít dopady zákon, v případě, že projde?

Ano. Samozřejmě, aktivisté mají nějaká čísla, my máme nějaká čísla, aktivisté to mají bez budov, my to máme technologie plus budovy, protože do těch původních budov nejde podlahový chov jen tak zničehonic dát. Když vezmeme ty alternativní způsoby ustájení, tak asi nejvíc chovatelů přejde na voliérové způsoby ustájení, tak tam do haly se vejde o třetinu méně nosnic oproti klecovému způsobu ustájení. Takže tam je potřeba o třetinu navýšit kapacity. Plus je tam potřeba udělat například nová ventilace. Takže náklady odhadujeme mezi 5 až 6 miliardami korun na podlahové způsoby ustájení.

To by byl čistě dopad toho zákona? Protože přece jen od roku 2025 už velké obchody nechtějí brát vajíčka z klecových chovů, tak jestli je to jenom čistě dopad klecového zákona. Navíc jsem četla, že i některým chovatelům do toho roku 2027 vyprší i technologie na klecový chov, takže by stejně museli investovat do jiné, tak jestli to je očištěné právě o tyto faktory?

Záleží, jak dlouho tu technologii provozují, pokud bychom to spočítali od toho roku 2012, od kdy platí evropská směrnice, tak životnost těch technologií je 15 až 20 let. Ale záleží samozřejmě, jak se chovatelé o tu technologii starají, někomu vydrží 15 let, někomu vydrží klidně 30, ale to, říkám, už je extrém. Takže někteří chovatelé přestavěli až po tom roce 2012, mám tady vlastně vyčísleno z toho prvního programovacího období 2007 až 2013, kolik se investovalo plus 2014 programovací období 2020, takže je potřeba pak vyhodnotit určité roky, jak dlouho je ta technologie v provozu. Každý ten chovatel ji má jinak v provozu. Každý má jinou technologii, jinak kvalitní. Tam by bylo potřeba všechno toho zohlednit například při kompenzacích či při nákupu nových technologií.

Co by to znamenalo pro samotného spotřebitele? Protože ředitel Institutu pro udržitelnost podnikání z Masarykovy univerzity Ondřej Částek tvrdí, že by cena jednoho vajíčka vzrostla zhruba o 20 až 40 haléřů. Vy jste k tomu řekla, že by to mělo vyjít až na 10 korun, tak jak si máme vysvětlovat tyto podstatné rozdíly?

Možná jsem někde řekla 10 korun, ale to jsou alternativní způsoby ustájení. Tam jsou podstatné rozdíly v tom, že můžeme řadit kód na vejcích, když tam je dva, tak to může být z voliér, z podlahových chovů, jednička to je volný výběh, nula je bioprodukce, takže vejce z bioprodukce z ekologického zemědělství těch 10 korun stojí už teď.

Dobře, ale když bychom se vrátili z toho, že by tedy to byla vejce z volných chovů, tam by se to zvýšilo o kolik?

Vejce z volných chovů se prodávají v obchodě běžně okolo těch 8 korun, od chovatelů se vykupují třeba o polovinu méně, takže řetězce mají 100procentní marži, ale je potřeba zdůraznit, že my nevíme. Nebo já ani nemůžu hovořit o cenách, o kolik se to zvýší, protože to všechno ukáže čas, kolik tady těch vajec bude. Můžeme si vzpomenout, jak po prvních přestavbách v roce 2012 první tři měsíce byl nedostatek vajec, cena byla vyšší, lidé si vykupovali staré slepice, chovali je různě na balkonech. Když byla fipronilová kauza koncem toho roku 2017, začátkem 2018, byl nedostatek vajec v celé Evropské unii, vejce stoupla před Vánoci třeba na těch 6 korun.

Takže to nejde odhadovat v tuto chvíli?

Nejde to odhadovat a samozřejmě my nevíme, jak se řetězce zachovají. A já nechci říkat, o kolik se to zdraží. Já můžu pouze říct to, že náklady na výrobu vajec z těch alternativních způsobů ustájení jsou vyšší. Nejnižší v tuto chvíli u voliér, pak tam budou podlahové chovy, pak tam budou slepice v tom volném výběhu.

Rozumím, ale zákazníci by se měli připravit na to, že jim vejce zdraží?

Zákazníci by se měli připravit na to, že se to určitě ovlivní ve výsledné ceně těch vajec. A je potřeba si říct, že cena vajec dle Statistického úřadu je 20 let v České republice stejná.