Každý druhý má po covidu poruchy spánku, paměti či pocit zpomaleného myšlení

„Covid-19 patří do skupiny koronavirů, které způsobují především respirační onemocnění. Odborné studie však dokládají, že může rovněž postihovat nervový systém a vést k různým poruchám spánku. Cílem naší studie je zjistit, jaké typy neurologických a spánkových příznaků toto onemocnění způsobuje a jak často se v populaci vyskytují,“ uvádějí výzkumníci na webu Neurocovid.cz.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podle prvních výsledků výzkumu má potíže téměř polovina lidí, kteří covid prodělali. Jde vedle spánku například i o poruchy paměti, problémy s řečí či pocit zpomaleného myšlení. Problémy mohou podle odborníků přetrvávat řadu měsíců.

Nová česká studie má tyto potíže přesně zmapovat a přispět k vylepšení péče o pacienty. Oblasti se už nyní věnuje řada zahraničních týmů a specialistů na postcovidové potíže. Neurologické a psychické dopady představují poměrně značnou část dlouhodobých zdravotních problémů, které lidé po covidu-19 mají. V Česku ale takto zaměřená studie zatím chybí.

Veřejnost se do výzkumu Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) může zapojit přímo na webu Neurocovid.cz. Dotazník je určen pouze těm, kdo nemoc prodělali, ať už s příznaky, či bez nich. Jeho vyplnění podle autorů zabere asi 20 minut, následovat mohou doplňující otázky zaslané přes e-mail.

„Pokud vznikne na základě vašich odpovědí podezření na konkrétní poruchy spánku, nabídneme vám vyšetření v naší spánkové laboratoři – polysomnografické vyšetření – a následnou konzultaci s odborníkem na spánkovou medicínu,“ dodávají vědci.

O dopadech onemocnění covid-19 na jednotlivce i celou společnost zatím podle vědců není dostatek informací.

„U více než poloviny pacientů se objevují poruchy spánku. Mezi ty nejčastější patří nespavost, typicky spojená s nočním pocením, nebo naopak zvýšená potřeba spánku. Vysoké procento pacientů si rovněž stěžuje na výskyt nočních můr a velmi živých snů, které jsou někdy doprovázeny i výraznými motorickými nebo hlasovými projevy,“ popsala lékařka Tereza Dvořáková z NUDZ.

Uvedla, že jde o faktory, které mohou mít podstatný dopad na fungování jedince v pracovním i osobním životě. Výskyt poruch spánku potvrzují i data ze zahraničí či z Fakultní nemocnice Hradec Králové, která se problematice věnuje v Centru postcovidové péče.

„Virus sám o sobě je schopen dostat se do mozkové tkáně, kromě toho imunitní reakce, kterou vyvolává, může do určité míry udělat nějaké menší a snad vratné poškození mozku. Jde ale o věci, které je ještě třeba zkoumat. U nás zjišťujeme, že je to problém minimálně u třiceti nebo dvaceti procent lidí, kteří mají postcovid. Mají poruchy usínání nebo opakované probouzení v noci,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy Vladimír Koblížek, pneumolog a přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Souvislost mezi spánkovými obtížemi a závažností průběhu onemocnění dosud nebyla zjištěna. Problémy mají mnohdy i lidé po bezpříznakovém nebo lehkém akutním průběhu covidu. Nastupují pozvolna, často až za několik dnů či týdnů po prodělané nemoci, proto nemusí být vždy souvislost s nákazou covidem-19 na první pohled patrná.

„Zatím není jasné, jak dlouho mohou spánkové a neurologické příznaky typu takzvané mozkové mlhy přetrvávat. Část pacientů pozoruje pouze krátkou epizodu insomnie či nadměrné denní spavosti během nebo krátce po akutním onemocnění. U jiných trvají spánkové obtíže v řádu měsíců a s postupem času se zhoršují,“ doplnila lékařka Dvořáková.

Podle ní je otázkou, zda stále jde o přímý důsledek onemocnění covid-19 nebo spíše o přechod do chronicity ovlivněný stresem, pokusy o samoléčbu například alkoholem a vytvořením nesprávných návyků. Podle odborníků je důležité vyhledat odbornou pomoc včas, a předejít tak dalším chronickým zdravotním problémům, které se s poruchami spánku pojí.