Článek
Téměř polovina Čechů si myslí, že očkování proti covidu by mělo být v nějaké formě povinné. Vyplývá to z průzkumu National Pandemic Alarm, který připravují společnosti zkoumající veřejné mínění STEM/MARK, Nielsen Admosphere a NMS Market Research.
Očkování proti covidu by podle čtvrtiny lidí mělo být povinné pro všechny bez rozdílu. Další zhruba čtvrtina by pak přistoupila k povinnému očkování jen na základě určité profese – dominují zdravotníci a dále by pak tito lidé uvítali vakcíny povinně pro učitele nebo policisty.
„Mezi profese, u kterých by mělo být očkování povinné, lidé řadí nejčastěji nejenom členy integrovaného záchranného systému, ale také například učitele, prodavače, řidiče MHD či pracovníky v gastronomických službách. U lidí, kteří odmítají profesní očkování, je přímá souvislost s jejich vlastní mizivou ochotou k očkování,“ říká koordinátor projektu National Pandemic Alarm, analytik a sociolog výzkumné společnosti STEM/MARK Jan Burianec.
Zjednodušeně, téma povinného očkování rozděluje českou společnost na dvě přibližně stejně velké části – oproti 49 procentům lidí, kteří by přivítali povinné očkování v nějaké formě, stojí 41procentní část, jež povinné očkování odmítá. Jen jedenáct procent dotázaných na povinné očkování nemá názor.
Z průzkumu také vyplývá, že starší lidé více tíhnou k plošnému povinnému očkování. „Tento názor zastávají častěji právě ti, kteří jsou již v současné chvíli ekonomicky neaktivní (senioři). S nižším produktivním věkem razantnost tohoto názoru klesá. Pro další čtvrtinu má být povinné očkování pouze pro některé (exponované) profese – častěji se tak vyjadřují muži, vysokoškoláci a lidé z velkých měst,“ píší výzkumníci ve zprávě.
Situace se zhorší, míní lidé
National Pandemic Alarm rovněž sledoval míru strachu neboli jaká část lidí očekává zhoršení situace kolem epidemie koronaviru. Tři čtvrtiny dotázaných očekávají, že se situace ještě zhorší, přičemž přibližně třetina z nich si je zhoršením situace téměř jistá.
Z lidí, kteří si myslí, že pandemie znovu nabere na obrátkách, si až 76 procent myslí, že vláda na zhoršení situace bude reagovat až po volbách, a jen 8 % doufá v reakci před říjnovými volbami. Podle Buriance zavedení opatření až po volbách vidí realističtěji mladší a vzdělanějších část populace, která volí demokratickou opozici.
Pesimismus v pohledu na epidemii sdílí lidé do 54 let, u kterých je o něco nižší ochota k očkování, zároveň také vysokoškolsky vzdělaní a obyvatelé větších měst. „Očekává se také zpřísnění protiepidemických opatření, kdy pětina očekává zásadní zpřísnění a téměř dvě třetiny zpřísnění částečné. Pouze 10 % neočekává žádné zpřísnění a 8 % neví nebo se nevyjádřilo. Zásadní opatření očekávají především mladí (do 34 let) a starší (55 a více let) lidé,“ uvádí výzkumná zpráva.
Projekt zkoumá také hodnocení představitelů státu v boji proti pandemii. Nejhůře v hodnocení dopadli bývalý ministr zdravotnictví Petr Arenberger a Miloš Zeman – 57, respektive 53 procent lidí hodnotí jejich přínos negativně. Naopak nejlépe Češi hodnotí zdravotníky, kteří dostali nejlepší známku u více než poloviny lidí.
Premiéra Andreje Babiše hodnotilo nehorší známkou 32 procent lidí, opoziční parlamentní strany dostaly stejné hodnocení u čtvrtiny lidí. Současného ministra zdravotnictví v aktuálním funkčním období hodnotí pozitivně celkem třetina lidí.
Dotazování probíhalo od 14. do 21. září. National Pandemic Alarm zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu, míru strachu, reálný dopad situace na obyvatele, vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí a ochotu nechat se očkovat proti covidu-19. Data sbírá online dotazováním na internetu. Podrobné výsledky jsou dostupné na webu projektu.
