Článek
Zhruba polovina silnic II. a III. třídy v Královéhradeckém kraji, které jsou ve vlastnictví kraje, je v havarijním stavu. Kraji se sice v posledních letech daří investovat do jejich rekonstrukce čím dál víc peněz, většinu z nich však získává z evropských fondů. Získávání finančních prostředků od státu je podle hejtmanova náměstka Martina Červíčka, který má na starost dopravu, prý náročné. „Každý rok se opakuje pohádka, že až uprosíme, tak dostaneme. To mě mrzí, protože stavební sezona nám nezačíná v květnu či červnu, ale už v březnu a dubnu. S tím pak přicházejí komplikace,“ říká náměstek.
Ministerstvo dopravy se však prostřednictvím svého mluvčího Zdeňka Neusara hájí. „Mimořádný příspěvek na krajské silnice vláda dala historicky poprvé v roce 2015 a doposud krajům přispěla 15 miliardami korun, vždy to bylo z uspořených financí nebo nespotřebovaných výdajů, takže se výše uvolněných prostředků vždy řešila začátkem roku. V průměru to bylo vždy kolem čtyř miliard korun,“ vysvětluje Neusar a upozorňuje, že péče o silnice nižších tříd je na krajích, ne na státu, který pečuje o silnice I. tříd.
Region se zatím nemůže spolehnout ani na peníze z takzvaného národního investičního plánu, který zpracovává Ministerstvo pro místní rozvoj na základě podnětů, jež si ze všech regionů přivezla vláda Andreje Babiše v první polovině letošního roku. Plán, v němž mělo být přes 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun, mělo Ministerstvo pro místní rozvoj představit letos v září. To se zatím nepodařilo.
Redakce Seznamu poslala na tiskové oddělení několik otázek týkajících se národního investičního plánu a projektů z Královéhradeckého kraje, které v něm mají být zahrnuty. Vilém Frček z tiskového odboru však poslal jen tuto odpověď: „Děkujeme za váš zájem. K národnímu investičnímu plánu chystáme tiskovou konferenci, na které bude podrobněji představen. V nejbližší době vám zašleme pozvánku. Děkujeme za pochopení a budeme se těšit.“
Sám Královéhradecký kraj požádal stát v rámci plánu o 9,8 miliardy korun. „Největší částka z toho má jít do oblasti dopravy, a to ve výši přibližně 3,7 miliardy korun. Na vyjádření vlády, kolik prostředků na krajské investice uvolní, stále čekáme,“ uvádí krajská mluvčí Sylvie Velčovská.
Královéhradeckému kraji se od roku 2012 podařilo zvýšit investice do vlastních silnic mnohonásobně. Zatímco v roce 2012 šlo do krajských komunikací 158 milionů korun, letos to bylo už skoro 1,2 miliardy. Takové investice stály především na evropských penězích, které do regionu tečou různými způsoby. Díky průmyslové zóně kolem továrny Škoda Auto v Kvasinách na Rychnovsku se kraji dařilo získávát peníze na silnice i z fondů spojených s rozvojem průmyslových zón. Až evropské fondy vyschnou, kraj bude muset získávat peníze jiným způsobem, a právě tady se spoléhá na stát a národní investiční plán, který je zatím v nedohlednu.
Stejný objem financí totiž podle Červíčka budou regionální silnice potřebovat i v následujících letech. „Když si představím, kolik staveb nás ještě čeká a kolik by bylo potřeba, tak si myslím, že střednědobý horizont je ještě osm až deset let, kdy se může výrazným způsobem zlepšit silniční síť. Pokud budou splněny předpoklady, o kterých se bavíme,“ říká hejtmanův náměstek.
