Článek
Olympiádu sledujeme přímo v Tokiu s fotografem Davidem Neffem už více než 14 dní. Dosud jsme se řídili celou řadou pravidel a omezení včetně toho, že jsme se museli pravidelně testovat. Mohli jsme být buď na hotelu, nebo jet na sportoviště. Japonská metropole jako taková nám zůstávala uzavřená.
Po 14 dnech v Japonsku se ale pravidla pro každého uvolňují. Od organizátorů her jsme dostali kartu, která nám umožňuje využívat městskou hromadnou dopravu a díky níž je možné chodit po ulicích. Toho jsme také využili a podívali jsme se na místo, které je za normálních okolností hojně navštěvované Japonci i zahraničními turisty.
Vydali jsme se do části Tokia, která se jmenuje Asakusa. Pro představu, je to historická čtvrť jako v Praze třeba Malá Strana. Na místo přijíždíme dopoledne. První, co vidíme, je vstupní brána s velkým červeným lampionem. Za ním je dlouhá ulice tvořená stánky. Jen málokteré jsou ale otevřené a často vidíme stažené rolety a na nich japonské nápisy.
Prostor před buddhistickým chrámem v Tokiu bez lidí.
Fotograf David Neff na tomto místě byl před pandemií koronaviru a místo nepoznává.
„Běžně toto místo tepe radostí a jsou zde davy lidí. Třeba japonské rodiny tady stráví celý den a obléknou se například do tradičního oblečení. Dnes ale vidím ponurou atmosféru, nejsou tady téměř žádní lidé a vytratila se radost. V Tokiu jsme byl mnohokrát a do Asakusy jsem se vždy těšil na skvělou atmosféru. Připomíná to Staroměstské náměstí v době lockdownu,“ říká mí na místě fotograf a kolega v jedné osobě.
Prodavač v jednom z mála otevřených stánků se sladkostmi nám hned po našem příchodu začíná nabízet své zboží a vybízí nás, ať si něco koupíme. Důsledky covidu pociťuje už dlouho.
„Mnoho Japonců sem v poslední době nechodí, o turistech ani nemluvím. Za všechno může covid-19, já mám ale otevřeno a mít budu. Doufám, že se situace zlepší,“ vysvětluje mi situaci japonský prodavač za plexisklem v obligátní roušce.
Prodavač sladkostí, který má otevřeno i během nouzového stavu.
Po celou dobu našeho pobytu v Japonsku člověk žasne nad tím, jak moc jsou všichni disciplinovaní ohledně nošení roušek. I když v Tokiu panují tropické teploty a dnes bylo kolem 35 stupňů, není vidět nikdo, kdo by ochranu nosu a úst neměl. To jedna z věcí, která velmi dobře ilustruje, jak moc se Japonci koronaviru obávají a berou ho vážně.
S přibývajícím časem začíná otevírat více stánků, i lidí kolem poledne přibylo. Rozhodně se ale nedá mluvit o davech, které tu jsou bežné. Zajímavostí bylo, že jsme viděli Japonce, kteří se přišli vyfotit k buddhistickému chrámu, a sice v tradičních oděvech a opět v roušce.
Japonky v tradičních oděvech v Tokiu.
Po 14 dnech můžeme využívat i městskou hromadnou dopravu. Oproti pražskému metru je to tokijské jedno velké bludiště. I tady jsou vidět všudypřítomná covidová opatření. Uvnitř souprav Japonci nesedí vedle sebe namačkaní, mají vedle sebe vždy prázdné místo k sezení. Ani tady nedivíme situace, kdy by se člověk prodíral davy. Je vidět, že kdo nemusí do práce, zůstává doma. V Tokiu nevídaná věc.
Metro v Tokiu v době nouzového stavu kvůli covidu-19.
Nouzový stav v Tokiu a na jižním ostrově Okinawa je prodloužený do 31. srpna. V Japonsku, které má zhruba 126 milionů obyvatel, se od začátku šíření koronaviru podle dat americké Univerzity Johnse Hopkinse prokázalo více než 900 tisíc případů nákazy a více než 15 tisíc lidí po nákaze koronavirem zemřelo.
Epidemická opatření v Japonsku fungují z větší části na dobrovolné bázi a mnozí lidé jsou již méně ochotni zůstávat doma. Omezit provoz odmítají také některé bary. Plné očkování má v Japonsku méně než 30 procent obyvatel.
