Článek
Lesníci po celém Česku se s uklidňujícím se větrem teprve vydávají na své revíry, aby přesně spočítali škody, které v lesích napáchal orkán Sabine. Na mnoha místech se kvůli popadanému dřevu může zbrzdit i těžba kůrovcového dřeva, která je v období před jeho jarním rojením hodně důležitá, aby se z lesa dostalo co nejvíce napadeného dříví, z něhož už v dubnu začne brouk vylétat a napadat další stromy.
„Do velké míry může větrná kalamita zkomplikovat včasné vyhledávání aktivních stromů s kůrovci. Všichni se vrhnou na pobořené stromy. Velké riziko je spíše u drobných vlastníků lesů, u nichž mohou popadané stromy ležet až do léta a být infikátory dalších stromů. Každý vlastník lesa by měl v blízké době zajet do lesa, byť by vlastnil jen tři stromy, a zkontrolovat, zda stojí a zda nejsou napadeny škůdci,“ říká východočeský nezávislý lesník Aleš Erber.
Zároveň však našel na větrné smršti i určitá pozitiva, kterých by někteří lesníci mohli využít ke svému prospěchu. „Orkán Sabine byl z krátkodobého pohledu pro mnoho vlastníků lesů dar z nebes, protože mohou zpracovávat čerstvější dříví, za něž pilaři nabízí vyšší ceny než za kůrovcové dříví či souše. Díky tomu si mohou vydělat nějaké peníze na zalesnění a na svůj provoz, který některé z nich možná udrží na nule či v menších ztrátách,“ myslí si Erber.
Na druhou stranu však podle lesníka z neplánované těžby vznikne mnoho dřeva horší kvality nebo vlákniny, která je v dnešní době neprodejná. „Vlastníci lesů jsou při výrobě tohoto dříví 200 až 300 korun za kubík pod výrobními náklady. Před orkánem Sabine leželo v Česku na skládkách přibližně 5 milionů tohoto dřeva, takže se jedná o obrovské finanční ztráty dopadající na vlastníky lesů i stát. Ale musí se zpracovat a asanovat. Řešením by bylo jeho dočasné pálení v lokálních spalovnách, což by mohlo katapultovat cenu dříví nahoru a zlepšit ekonomickou kondici vlastníků lesů,“ říká.
Na některých místech se však lesníci ještě do porostu nedostali. Škody, které orkán způsobil, jsou tak jen ve fázi odhadů, ten předběžný je kolem 2 milionů metrů krychlových na všech porostech. Lesy České republiky, které spravují zhruba polovinu všech lesů v zemi, zatím pracují s odhadem jednoho milionu metrů krychlových. „Na mnoho míst jsme se ještě nedostali. Odstraňujeme dříví z cest a sčítáme postupně škody,“ uvedla ve středu mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Sečteno chtějí mít během několika dní.
Vojenským lesům a statkům podle jejich mluvčího Jana Sotony bouře Sabine poškodila na 150 tisíc hektarů, většinou na Šumavě. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL), jehož členové spravují zhruba 20 procent českých lesních majetků, zatím škody nevyčíslilo.
„Míra poškození lesních majetků našich členů se na území republiky liší, navíc někde napadl sníh a vítr zatím neustal nebo meteorologové hlásí jeho návrat. Je zřejmé, že procházka v lese nyní není mnohde dobrý nápad a bude tomu tak i řadu dalších týdnů, v nejzasaženějších oblastech jako například na Šumavě dokonce i několik měsíců, než vlastníci majetky zkontrolují a následky větrné kalamity odstraní,“ uvedl předseda SVOL František Kučera.
„Velkou část škod tvoří polomy, přesnější odhady ztrát budeme mít k dispozici zítra. Situaci nám v současnosti komplikuje i to, že na řadě lesních správ zatím nebyly ani obnoveny dodávky elektrické energie, stále probíhá zpřístupňování lesních cest, které jsou zapadané polomy,“ dodal ředitel šumavské lesní divize Vojenských lesů a statků Michal Frnoch.
Likvidace škod po orkánu bude trvat různě dlouho, od dnů až po měsíce. Nejvíce práce budou mít na jihu a západě Čech, kde Sabine udeřila nejtvrději. „Situace je velmi náročná, v našich lesích spadla odhadem čtvrtina ročního etátu, čekají nás měsíce náročné práce, než nebezpečné stromy vytěžíme,“ řekl Miroslav Štoll z městských lesů Českého Krumlova. Na Krumlovsku přitom už třetím rokem bojují s kůrovcem.
Roztříštit své síly mezi odstraňování následků orkánu a likvidaci kůrovcem napadených stromů budou muset i státní lesníci. Podle Evy Jouklové ale dokážou obojí skloubit. „Na většině území půjde zřejmě o jednotlivé zlomené nebo vyvrácené stromy, ke zpracování využijeme stávající kapacity,“ říká.
Část popadaného dřeva plánují lesníci v lesích ponechat, aby jim s kůrovcem pomohlo. „Část smrkové hmoty využijeme při jarním kůrovcovém rojení na obranná opatření,“ potvrzuje Jouklová. Postup státních lesníků kvituje i Erber. „Osobně bych část popadané hmoty využil k jeho odchytu v době rojení. Je ale na zvážení pro každého vlastníka lesa, kolik takového dříví si může připravit, aby ho pak asanoval a aby naopak nepřispíval k šíření brouků. Tento postup si mohou dovolit velcí vlastníci, kteří mají své kapacity. Pro malé vlastníky to je riskantní,“ upozorňuje.
