Šéf Bulovky: Polní nemocnice za miliony? Měsíce jsme říkali, ať se zavře

Zřiďte okamžitě polní nemocnici, přikázalo loni v říjnu Ministerstvo zdravotnictví Nemocnici Na Bulovce. Kvůli koronavirové pandemii se totiž bálo nedostatku lůžek. Nemocnice poslechla, polní nemocnici zřídila a za její zřízení zaplatila téměř 90 milionů korun. Teď jí peníze ale nikdo nechce dát. Jak je to možné?

Hostem Ptám se já byl ředitel Nemocnice Na Bulovce Jan Kvaček.

O zrušení polní nemocnice v pražských Letňanech se rozhodlo v lednu. Podle tehdejšího náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého se stala zbytečnou. A nebyl ani dostatek zdravotnického personálu, který by tam mohl pracovat.

„Přál bych si, abychom toto zařízení nikdy nemuseli použít,“ komentoval na konci října loňského roku v propagačním videu premiér Andrej Babiš (ANO) stavbu polní nemocnice v Letňanech.

A nakonec se opravdu ukázalo, že nemocnice nebyla potřeba. Stejně tak jako vynaložených 90 milionů korun, o které se Nemocnice Na Bulovce, která polní nemocnici provozovala, popotahuje se státem. „Nemáme zatím oficiální stanovisko k věci, ani pozitivní ani zamítavé. Vyměnili jsme si několik žádostí z naší strany a samozřejmě podklady, co všechno tak proběhlo a tam to skončilo,“ řekl v Ptám se já ředitel Nemocnice Na Bulovce Jan Kvaček.

Na toho se měl tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula v říjnu obrátit s žádostí o dojednání smluv pro vybudování areálu, které mohla uzavřít pouze civilní nemocnice. Na Bulovku žádost padla prý kvůli geografické blízkosti. Kvaček údajně tehdy vůbec neuvažoval, že by něco takového odmítl, podle něj byla epidemická situace problematická a lůžka docházela po celém Česku. Písemná žádost od ministerstva zrealizovat vybudování polní nemocnice pro něj byl pokyn, který by nešlo nesplnit.

„Rozhodnutí nebylo nesmyslné, nestálo za to protahování,“ vysvětloval Kvaček s tím, že kvůli nevyužití nemocnice a také nemožnost navrátit do ní vojenský personál, který začaly využívat jiné nemocnice v Česku, prý urgoval její uzavření už od listopadu.

„Prvně neformálně, následně formálně jsme začali upozorňovat, že by bylo dobré to zavřít. To bylo během listopadu,“ pokračoval Kvaček a dodal, že každý měsíc provozu navíc stál ke dvaceti milionů korun.

A jak to, že v Kvačkově nemocnici došlo k přednostnímu naočkování miliardáře Pavla Sehnala? „Je to pravda, mě to hrozně rozčílilo. Opakovaně se na nás obracel jako majitel zdravotnického zařízení, jestli má nárok a já mu opakoval, že ne. On tam zkrátka stejně proklouzl,“ dodal s tím, že to vnímá jako sprosté.

Proč se stát nemá k zaplacení nákladů na provoz nemocnice? A bylo vůbec správné rozhodnout o jejím vybudování? V jakém stavu jsou české nemocnice teď a jak stav zdravotnictví ovlivní další změna ministra?

Poslechněte si rozhovor v úvodním audiu, ve své oblíbené podcastové aplikaci, nebo ve videu: