O premiérovi Polska rozhodne jediný člověk, říká politolog

Sejm pro Právo a spravedlnost, Senát pro opozici. Kdo je vítězem nedělních voleb?

Vítězem je určitě Právo a spravedlnost, protože získalo většinu, která mu umožňuje vládnout samostatně. Získalo velmi vysoký počet hlasů, historicky je to vůbec nejvíc. Je to ale hořké vítězství, protože není spojené s vítězstvím ve volbách do Senátu. Je to vůbec poprvé, kdy ten, kdo vyhrál volby do Sejmu, nemá většinu v Senátu. Druhý, neméně důležitý aspekt je ten, že Právo a spravedlnost počítalo se spektakulární převahou nad opozicí, ale ta nakonec tvoří v Sejmu jen několik mandátů.

Co v praxi bude znamenat, že PiS nemá většinu v Senátu?

Především to znamená to, co Právo a spravedlnost opravdu nemá rádo, tedy to, že schvalování zákonů bude trvat déle, tedy spíš normálně dlouho. Nebude možné takové tempo jako v uplynulém volebním období, kdy se zákon přijal v Sejmu během jednoho dne, druhý den ho schválili senátoři a třetí den ho podepsal prezident. Takováto legislativní zkratka už nebude možná, protože Senát bude chtít pracovat normálně.

Druhá věc bude symbolická, protože předseda Senátu bude nejspíš spojený spíš s opozicí než s PiS. Jednomandátová převaha v Senátu nebude fungovat pořád, stačí, když jeden ze senátorů opozice na hlasování nedorazí, a už je remíza.

Nepokusí se v takové situaci Jarosław Kaczyński některé senátory přemluvit? Udělat z nich přeběhlíky?

Při hlasování budou určitě takové pokusy, Právo a spravedlnost už s nimi má zkušenosti. V Sejmu například nabízelo poslancům v případě potřeby funkce náměstků na ministerstvech. Poslanec pak přešel do klubu PiS. Takže to je také jedna z možností. Vláda má rozhodně víc na rozdávání než opozice.

Účast byla na polské poměry s 61,7 % dokonce rekordní. Kde se vzala?

Vlády PiS mobilizují své voliče a dokázaly k volbám přilákat řadu nových, kteří oceňují jejich sociální programy. Ale mobilizovala se i opozice. Pakliže má PiS rekordní výsledek, ale v Sejmu stejně poslanců jako před čtyřmi lety, je to dané obecnou mobilizací voličů. Jak stoupenců PiS, tak v menší míře i jejich odpůrců.

V jaké situaci je teď předseda opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna? V jeho obvodu ho přeskočila spolukandidátka.

Může teď být pod palbou kritiky z vlastích řad. Jeho funkční období v čele strany končí v lednu příštího roku, on se teď bude hlavně snažit si tu funkci udržet. Rád by nejspíš do prezidentských voleb poslal Małgorzatu Kidawu-Błońskou, která teď uspěla ve volbách ve Varšavě.

Vypadá to, že premiérem bude znovu Mateusz Morawiecki, protože se mu v jeho obvodu ve Slezsku zadařilo. Bude znovu vést vládu, nebo se dá čekat personální změna?

Jediný člověk, který tohle ví, je Jarosław Kaczyński. To je jeho jednočlenné vedení strany a k tomu, abychom mohli spekulovat, bychom museli sedět vedle Jarosława Kaczyńského.

Čili se dá očekávat i nějaké překvapení?

Myslím, že Mateusz Morawiecki bude premiérem přinejmenším do prezidentských voleb v květnu 2020, to by bylo logické. Změna premiéra by spustila chaos ve vlastním táboře.

Bude mít teď PiS ostřejší, nebo spíš mírnější kurz? Vůči médiím, soudnictví, Evropské unii a nové Evropské komisi…

To je vše v hlavě Jarosława Kaczyńského. Zdá se, že všechny okolnosti nenapovídají tomu, že by Právo a spravedlnosti mělo nějak výrazně provokovat a vyvolávat konflikty. V prezidentských volbách na jaře 2020 je totiž potřeba přesvědčit většinu Poláků, a to není tak lehké, protože při prezidentských volbách se lidé také mobilizují. Ten výsledek 43 procent teď PiS ukázal, že si nejde pro vítězství tak, jak čekalo, tedy s 50 procenty.