Politik chce osobně zablokovat kácení na Ještědu. „Je absurdní,“ míní

Na Ještědu chce firma TMR Ještěd, která patří do skupiny Tatry Mountain Resorts slovenského miliardáře Igora Rattaje, vykácet 6,6 hektaru lesa. Na planině pak hodlá vybudovat sjezdovku Nová Skalka.

Podle firmy je zásadní pro modernizaci celého skiareálu. Ještěd v současné podobě má totiž z pohledu lyžařů několik klíčových problémů: sjezdovky mají často komplikovaný profil a především jsou nebezpečně úzké. V některých úsecích mají pouhých dvanáct metrů. Nový široký svah by měl přilákat rodiny s dětmi. Dlouhý by měl být přes 1,5 kilometru, široký od čtyřiceti do padesáti metrů a osvětlený v celé délce. Nová Skalka by se měla napojit na stávající trať Skalka. „Nebude se kvůli ní stavět nový vlek nebo lanovka,“ potvrdil Seznam Zprávám Jakub Hanuš, ředitel TMR Ještěd. Lyžaři se tedy na novou sjezdovku dostanou stávající lanovkou. Vybudování nového lyžařského svahu má vyjít na 150 milionů.

Podle provozovatele je současný skiareál Ještěd nedostačující. Stav nynějších 9,2 kilometru sjezdovek rozprostřených na 20 hektarech, kde se na lanovkách a vlecích může za jedinou hodinu přepravit až 11 tisíc lyžařů, již prý není udržitelný a v některých úsecích může být i nebezpečný.

Plán má ale odpůrce, jejichž aktivita nyní sílí. Například opoziční krajský i městský politik, bývalý liberecký primátor a kandidát na hejtmana za hnutí Změna pro lidi a pro krajinu Jan Korytář varuje, že v krajním případě on a jeho kolegové kácení fyzicky zablokují. „Obrátil jsem se na vedení TMR Ještěd se žádostí, aby svůj záměr přehodnotili. Aby zkrátka těch šest hektarů nechali být. Nebo pokud na sjezdovce trvají, aby tento svůj zásah kompenzovali tím, že jinde ještě před kácením zajistí vysazení minimálně dvakrát tolik nového lesa, než který teď chtějí zlikvidovat. Něco za něco. To mi přijde jako férová nabídka,“ uvedl Korytář. „Nevím, jak jednání dopadne. Když nepochodíme, jsme připraveni zabránit kácení i jeho blokádou. Vím, jde ‚jen‘ o šest hektarů lesa. Já ale už nechci hrát tu hru, kdy stále pokračujeme v neudržitelném způsobu našeho života, kdy si stále bereme víc a víc, a jsme schopni dělat jen kosmetické změny, které nikoho nebolí,“ dodal.

Nesouhlasí ani spolek Rodiče za klima, který sepsal otevřený dopis spojený s peticí. „S ohledem na aktuální klimatickou situaci považujeme kácení lesa o rozloze bezmála sedmi hektarů za více než nevhodné,“ uvedla Anna Kšírová, předsedkyně spolku.

Navíc se domnívá, že je budoucí provoz sjezdovky značně nejistý. „Nasvědčuje tomu klimatický vývoj posledních let, kdy často vidíme nedostatečné srážkové úhrny. Další problém jsou rostoucí teploty v zimním období, které často neumožňují umělé zasněžování. Pro občana tedy vyvstává otázka, proč kácet a budovat sjezdové tratě, které podle dosavadního klimatického vývoje budou v provozu jen minimálně a nejspíš jen krátce. Pravděpodobnost tohoto scénáře je relativně vysoká,“ míní.

Jak podotkla, vývoj klimatu a její osobní zkušenost z posledních let ukazují, že v případě nedostatečných srážek dojde k situaci, kdy zásoba vody pro zasněžování z nádrže Bucharka bude nedostačující. „Využití pitné vody pro rekreaci, byť jako rezervy, je za daných okolností nepřípustné. Vzrostlý les navíc pomáhá vodu zadržovat, což je další důvod, proč je kácení na Ještědu tak problematické. Z Ještědského hřebenu bere pitnou vodu třetina obyvatel Liberce. Kromě toho se obáváme ekologických a zdravotních dopadů, které s sebou přináší večerní osvětlení sjezdovky. Problematické je také pro řadu živočichů i rostlin,“ dodala Kšírová.

Rodiče za klima prý chápou dlouhodobé úsilí poskytnout lidem možnost aktivní rekreace a rozumí i obchodní stránce věci. „Bereme ale vážně vědce, kteří nás upozorňují na nutnost mnohem víc chránit životní prostředí než doposud. Žádáme proto společnost Tatry Mountain Resorts, aby od záměru kácení lesa na Ještědu a budování nové sjezdovky ustoupila.“

Podobně argumentuje i Jan Korytář. „Globální oteplování není způsobené pouze zvyšující se koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře, ale také tím, že jsme obrovské plochy povrchu Země odlesnili a stále v tom pokračujeme. Les a stromy přitom fungují jako účinná klimatizace, pohlcují část sluneční energie a brání přehřívání povrchu. Na jedné straně již téměř všichni chápou, že globální oteplování je problém. Stále ale jako bychom neuměli pochopit to, co máme udělat. Jako by nám nedocházelo to hlavní: že nejde donekonečna zvyšovat naši spotřebu ropy, uhlí a dalších zdrojů a surovin. Spotřebu musíme naopak snížit, omezit produkci oxidu uhličitého a také dát do pořádku naši krajinu. A to se dělá jinak, než že vykácíte kus lesa pro novou sjezdovku,“ konstatuje.

Proti kácení lesa pro získání dřeva podle svých slov nic nemá, „pokud se to dělá rozumně a les se opět zalesní“, jde podle Korytáře o udržitelnou cestu. „Dřevo i papír jsou věci, bez kterých se neobejdeme. Ale vykácet kus lesa jen kvůli zábavě malé části veřejnosti a ziskům jedné firmy, zejména s ohledem na globální oteplování, kdy se už dopředu počítá s nutností umělého zasněžování, je podle mě absurdní.“

Také lídr libereckých Zelených je proti kácení:

Pro skiareál je nicméně nová sjezdovka zásadní. „Máme povolení EIA, stavební povolení ještě nikoliv,“ podotkl šéf libereckého resortu Jakub Hanuš. Společnost již dříve uvedla, že projekt po diskusích s odborníky upravila tak, aby byl pokud možno ohleduplný k životnímu prostředí. Zmenšit se má rozsah zásahů do převážně smrkové monokultury, kterou na sjezdovce nahradí luční porost. Jako kompenzaci chce také TMR Ještěd zalesnit část nevyužívaných sjezdovek.

V době, kdy o získání Ještědu usilovali, hovořili manažeři TMR o tom, že v Liberci chtějí za vylepšení lyžování utratit 600 milionů korun.

9,2 kilometru sjezdovek

3 lanovky

5 vleků

Maximální přepravní kapacita: 11 095 osob/hodina

7,8 kilometru zasněžovaných tratí

Nejvyšší bod 944 m n. m.

Nejnižší bod: 541 m n. m.

Vertikální rozdíl: 403 m n. m.

TMR převzalo Ještěd do nájmu na 10 roků s opcí na dalších 10 let. Během deseti let plánuje proinvestovat více než 600 milionů korun.