Článek
S tím, jak se Washington a Moskva připravují na možné osobní setkání prezidentů Joea Bidena a Vladimira Putina, snaží se jejich spolupracovníci určit nejlepší místo pro potenciálně vypjaté jednání. Ačkoliv mají nabídky na uspořádání summitu od několika zemí, z mnoha důvodů existuje málo ideálních možností, píše server Politico. Ve hře je podle něj Švýcarsko, Finsko, Rakousko, ale vyloučeni nejsou ani další kandidáti - server rozebírá šance na uspořádání summitu na Islandu, ve Slovinsku, v Ázerbájdžánu či v Česku.
„Takovéto setkání vyžaduje mnoho příprav, a je také velmi dobře naaranžováno,“ řekla Julia Friedlanderová, která kdysi pracovala pro Národní bezpečnostní radu USA. „Pokud je cílem Bidenovy administrativy zajistit, aby Rusko rozumělo zásadnímu americkému nesouhlasu s jeho chováním, organizátoři budou přemýšlet nad tím, jak bude historie vnímat každý aspekt, včetně místa konání,“ míní Friedlanderová.
Prezident USA v dubnu navrhl ruské hlavě státu summit na území třetí země, kde by státníci mohli probrat spory, které panují mezi oběma zeměmi. Kreml zatím schůzku nepotvrdil, představitelé Ruska se však nechali slyšet, že Moskva Bidenovu nabídku vnímá pozitivně a zvažuje ji. V úterý šéf Bílého domu uvedl, že doufá v setkání se svým ruským protějškem při své plánované červnové cestě do Evropy.
Některé evropské vlády se přitom už podle médií nabídly, že summit rády uspořádají. Patří mezi ně trojice zemí, které jsou podobná setkání zvyklé hostit - Švýcarsko, Finsko a Rakousko. Jsou obecně považované za neutrální: žádná z nich není členem NATO, které Putin dlouhodobě považuje za hrozbu pro Rusko a jeho sféru vlivu, připomíná Politico.
Z prvních tří možností mají podle něj pravděpodobně nejmenší šanci Helsinky vzhledem k tomu, co se tam odehrálo v roce 2018, při setkání předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem. Tehdejší šéf Bílého domu v podstatě přijal Putinovo popření, že by se Rusko vměšovalo do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Trump se v pozdějších komentářích snažil své vyjádření korigovat, ale bylo pozdě. „Uspořádat summit v Helsinkách by teoreticky mohlo poskytnout Bidenovi příležitost Trumpovo konání napravit,“ míní Politico. Podle některých bývalých amerických činitelů a analytiků by však srovnávání s Trumpem zastínilo podstatu toho, čeho chtějí Biden a Putin při setkání dosáhnout.
Někteří američtí činitelé a analytici se domnívají, že potenciální setkání by mohl hostit Island. Je však mírně složitější se tam dostat, je členem NATO a nedaleko Reykjavíku chrlí lávu aktivní vulkán, podotýká Politico s tím, že by to však nebylo poprvé, kdy by se islandská metropole stala dějištěm podobného setkání. V roce 1986 tam jednali sovětský vůdce Michail Gorbačov s prezidentem USA Ronaldem Reaganem, a posunuli se k dohodě o kontrole jaderných zbraní.
Ázerbájdžán má sice solidní vztahy s oběma zeměmi, a byla by to nekonvenční volba, existuje ovšem malá šance, že by se tam nyní šéf Bílého domu vypravil, píše server. Důvodem je loňská válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií o Náhorní Karabach. Bidenova návštěva Baku by pravděpodobně urazila Arménii a mnoho Američanů arménského původu.
Slovinsko v roce 2001 hostilo summit mezi Putinem a bývalým americkým prezidentem Georgem Bushem. Země nicméně v roce 2004 rozšířila řady členů NATO a z toho důvodu může být teoreticky na ruském potenciálním seznamu níže, podotýká server. Zároveň však zmiňuje, že v roce 2017 se nezdálo, že by ruskému prezidentovi vadilo, když tato země nabídla uspořádání setkání s Trumpem. Server rovněž cituje jednoho z nejmenovaných amerických činitelů, podle kterého si šéf Kremlu nedělá s místem setkání až takové starosti jako USA nebo Evropa.
Někteří analytici se nicméně podle serveru nedomnívají, že Putin vyrazí kamkoliv. Podle jednoho z nich by mohlo záležet na historii Kremlu s konkrétní zemí. Politico v tomto směru připomíná, že Praha v roce 2010 hostila summit mezi tehdejšími prezidenty Barackem Obamou a Dmitrijem Medvěděvem, kteří v Česku podepsali smlouvu o omezení strategických útočných zbraní, označovanou jako nový START.
V polovině dubna český vicepremiér Jan Hamáček podle svých slov pověřil české velvyslance v USA a v Rusku, aby nabídli jako místo možného setkání Bidena s Putinem Prahu. Vztahy ČR a Ruska se nicméně od té doby prudce zhoršily. Po zveřejnění zjištění českých tajných služeb, že za výbuchy muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 stáli členové ruské tajné služby GRU, následovala diplomatická roztržka mezi Prahou a Moskvou a vzájemné vyhoštění mnoha pracovníků ambasád. Rusko podle serveru Politico údajně také umístilo Česko na svůj seznam „nepřátelských zemí“, kde jsou podle některých ruských médií rovněž Spojené státy.
