Politici AfD před důležitými volbami vyrazili do Ruska za Sputnikem V

Zatímco se německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) snaží vyřešit skandál v řadách svých poslanců, tedy milionové provize za zprostředkování nákupu respirátorů, opoziční Alternativa pro Německo (AfD) má jiné starosti.

Minulý týden se do médií dostalo, že ji Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), tedy jedna z německých zpravodajských služeb, zařadil jako celek na seznam organizací podezřelých z pravicového extremismu. Takový krok se předpokládal už delší dobu. Tajné službě to má umožnit odposlouchávání nebo nasazení informátorů mezi členy.

Zpráva BfV má 1001 stran. Vyplývá z ní, že AfD je hrozbou pro demokracii kvůli spolčování s extrémně pravicovými organizacemi, prosazuje „völkischer nationalismus“, tedy přístup etnického nacionalismu, a vylučuje tím pádem skupiny lidí z příslušnosti k národu. Ve straně navíc roste vliv (oficiálně rozpuštěné) extremistické frakce Křídlo, jejíž členové posilují pozice a vedou spor se současným vedením strany. Vyloučit nelze podle BfV ani násilný odpor části straníků.

Vedení AfD kvůli tomu nedávno přijalo prohlášení, ve kterém se distancuje od myšlenek pravicového extremismu. Proti zařazení na seznam extremistů se strana ohradila a svému sledování se AfD snaží zabránit soudní cestou.

Sledování AfD je už možné v Sasku-Anhaltsku, kde pobočka BfV označila stranu za podezřelou z extremismu v polovině ledna. Už loni k tomu došlo v případě zemských organizací v Durynsku a Braniborsku. Na celostátní úrovni ale zaznamenala AfD dílčí úspěch u správního soudu v Kolíně nad Rýnem. Ten v pátek zařazení AfD na seznam extremistů dočasně pozastavil. Soudu totiž vadil únik informací o postupu BfV.

Spolupředsedové strany Jörg Meuthen a Tino Chrupalla v reakci na rozhodnutí soudu vyzvali k rezignaci šéfa BfV Thomase Haldenwanga. Chrupalla chce i hlavu spolkového ministra vnitra Horsta Seehofera z CSU. „Nese plnou odpovědnost. K tomu, abychom v takových situacích skutečně čelili své odpovědnosti a rezignovali, je však zapotřebí určitého lidského formátu. Nejsem si jistý, zda je Seehofer takový formát,“ citoval Chrupallu web RND.

Strana díky verdiktu soudu získala nejméně několik měsíců čas, než padne definitivní rozhodnutí. Hodí se jí to v kampani před zářijovými volbami do Spolkového sněmu, ale i před těmi nejbližšími, které napoví víc o atmosféře v zemi – své poslance do zemského sněmu budou už v neděli volit lidé v jedenáctimilionovém Bádensku-Württembersku a čtyřmilionové zemi Porýní-Falci.

Další zemské volby čekají v červnu Sasko-Anhaltsko. Do Bundestagu budou Němci volit 26. září. Ve stejný den si vyberou zemské poslance také v Berlíně, Meklenbursku-Předním Pomořansku a Durynsku.

V Bádensku-Württembersku získala AfD před pěti lety 15 procent a dosáhla tam svého nejlepšího výsledku v západoněmeckých zemích. A v úspěch věří strana i teď, navzdory mnoha vnitřním sporům z posledních let mezi radikálním Křídlem a umírněnými členy.

„V Porýní-Falci dosáhneme dobrého výsledku, v Bádensku-Württembersku ještě o něco lepšího,“ předpovídá poslanec AfD ve Spolkovém sněmu Sebastian Munzenmaier. Předseda AfD Meuthen chce zopakovat výsledek z roku 2016, průzkumy ale straně přisuzují ve dvou spolkových zemích podporu 12 a 10 procent.

Přesto tu strana potenciál má – v Bádensku-Württembersku mají totiž podporu protesty proti „covidové politice“ spolkové i zemské vlády. A podle politologa Wolfganga Schrödera, kterého cituje veřejnoprávní ARD, mezi protestujícími rostou extremistické tendence.

O svou politickou pozici uvnitř strany hraje v neděli i předsedkyně bádensko-württemberské organizace AfD Alice Weidelová. Ta je zároveň předsedkyní poslaneckého klubu AfD v Bundestagu a už delší dobu vede spory s předsedou AfD Jörgem Meuthenem. Pokud by se straně v neděli i kvůli vyšetřování kontrarozvědkou volby nepovedly, může konflikt vygradovat.

Těsně před koncem kampaně proto Weidelová vsadila na třídenní cestu do Ruska. Spolu s ní vyrazili v úterý do Moskvy i poslanci AfD Petr Bystroň a Robby Schlund. Poslanci měli na programu jednání na ministerstvu zahraničí, v ruské centrální bance a se zástupci ruského parlamentu. Jednali i s podnikateli a ve čtvrtek mají v plánu návštěvu ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji, který vyvinul vakcínu proti covidu-19 Sputnik V.

Ruská vakcína je v mnoha evropských státech (včetně České republiky) politickým tématem. Očkuje se s ní už v Maďarsku a dávky z Ruska nakoupili Slováci. Otázka ruské vakcíny ale rozhádala tamní čtyřkoalici. Sputnik v současnosti posuzuje unijní léková agentura EMA. Nejen německý konzervativní deník Frankfurter Allgemeine Zeitung v té souvislosti píše o vakcíně Sputnik jako o „nástroji hybridní války“.

Cílem cesty, která má motto „Moderní Rusko“, je prý zlepšení německo-ruských vztahů. Ty loni výrazně ochladly kvůli otravě opozičníka Alexeje Navalného, který se léčil v Německu. „Dnes jsme se setkali s předsedou zahraničního výboru ruského parlamentu, abychom hovořili o zlepšování německo-ruských vztahů. Shodli jsme se, že současný konfrontační kurz německé vlády způsobuje na obou stranách vážné škody,“ napsal poslanec Bystroň na Facebooku.

Vládní strany proto cestu AfD kritizují a označily ji za podkopávání německé zahraniční politiky. Jde už o druhou cestu představitelů AfD během krátké doby. V prosinci v Moskvě jednal s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem spolupředseda AfD. Lavrov tehdy prohlásil, že vztahy obou zemí vyžadují přehodnocení a restart.