Článek
Řadu drobných úprav pravidel týkajících se vymáhání dluhů od lidí v exekucí schválili v pátek poslanci. Výsledek ovšem potěšil jen málokoho a samotní zákonodárci to hodnotili jako zklamání.
Odhlasováno bylo například zastavování marných bagatelních exekucí (pohledávky do 1500 korun bez příslušenství), povinnost exekutorů nahrávat a evidovat hovory související s exekučním řízením nebo omezení mobiliárních exekucí u dětí, důchodců a invalidních důchodců.
Současně ovšem neprošly zásadnější změny exekučního systému, například žádná z podob takzvané exekutorské teritoriality, která by zaváděla netržní mechanismus přidělování exekutora. Aktuálně si exekutora vybírá věřitel. Jeden dlužník tak fakticky často musí komunikovat hned s několika exekutory.
Nestálo to za tu práci, zhodnotila výsledek ministryně
S výsledkem hlasování nebyla spokojena řada poslaneckých klubů a zkritizovala ho i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). „Je to titěrné nepatrné zlepšení. Za tu práci to bohužel nestálo. Senátoři budou mít těžkou práci,“ komentovala ve sněmovně výsledky hlasování ministryně.
Ve změny a vrácení ze Senátu doufá i Radim Fiala z SPD a další poslanci.
„Ten návrh, který máme před sebou je absolutně vykostěný,“ rozčiloval se poslanec KSČM Leo Luzar. Lidovec Marek Výborný výsledek označil za „krok, který zůstal nedokročený“.
„Očekávali jsme víc. Je to hodně minimalistické,“ hodnotila Kateřina Valachová z ČSSD, která dokonce žádala o přestávku, protože se vládní strana musela poradit, jestli zákon odhlasují jako celek. Nakonec u sociální demokracie převážily prohlasované změny nad tím shodit zákon jako celek.
❗ Poslanci ANO a ODS odmítli teritorialitu exekutorů. Exekuční korupčníci a kšeftaři s dluhy tak můžou slavit - tvrdý...
Posted by Rekonstrukce státu on Friday, April 16, 2021
Kritičtí jsou i odborníci. Podle Radka Hábla z Institutu prevence a řešení předlužení se nepodařilo efektivně vyřešit historickou zátěž v podobě milionů nevymahatelných exekucí. „Přestože poslanci schválili některé pozitivní změny, promarnili příležitost na ukončení lukrativního byznysu s exekucemi, který tak může zatím nerušeně pokračovat dál,“ uvedl Hábl.
„Bez dosažení toho, že budou mít alespoň nepodnikající dlužníci vždy jen jednoho exekutora stanoveného soudem, zůstane reforma nedotažená a řada vážných problémů bude nadále přetrvávat,“ varoval už před hlasováním Josef Karlický vedoucí Rekonstrukce státu.
Výsledek hlasování neuspokojil ani Českou asociace věřitelů, ovšem z opačného důvodu. „Pro věřitele je nepochybně dobrou zprávou, že zákonodárci nakonec nepodpořili žádnou z variant exekutorské teritoriality, která by zásadně zkomplikovala a snížila vymahatelnost práva. Zásadně naopak nesouhlasíme s návrhem na omezení mobiliárních exekucí, který sněmovna schválila,“ reaguje na hlasování Pavel Staněk, prezident asociace věřitelů.
Exekutorská komora už předem uvedla, že změny budou znamenat negativní dopad na věřitele. „Společnost potřebuje komplexní a smysluplný exekuční řád. Současné znění novely a pozměňovací návrhy však budou mít negativní dopad na věřitele a nahrají nepoctivým dlužníkům,“ uvedl obecně k navrhovaným změnám prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík v poslední tiskové zprávě.
Před hlasováním zasahoval i Babiš
Před samotným hlasováním rozeslal poslancům ANO ve čtvrtek dopis premiér Andrej Babiš, který apeloval na to, aby hlasovali zejména pro návrhy stranického kolegy Patrika Nachera. Například na zastavení marných bagatelních exekucí či zastavování exekucí uhrazením jistin u veřejnoprávních věřitelů, zkrácení účinnosti zákona již od ledna 2022 nebo možnost požádat exekutora o spis v elektronické podobě. Upozornil na to server iDnes.cz.
Během hlasování byla zmíněná i kauza Seznam Zpráv, která se týká „deníku“ Jaroslava Faltýnka, předsedy poslaneckého klubu ANO. Z dokumentů mimo jiné vyplývá, že vymáhání pohledávek v dopravním podniku mohlo být provázané s některými politickými stranami.
„Je to politický cynismus financovat politické strany přes exekuce. Jsem zvědavý, jestli ANO udělá krok k tomu, aby se tento obchod omezil,“ komentoval v úvodu projednávání exekučních změn poslanec Jan Čižinský (KDU-ČSL).
Podle dat, jež průběžně Exekutorská komora zveřejňuje, se v listopadu 2020 vedlo 4 330 351 exekucí. V exekuci bylo ke stejnému datu 719 503 lidí. V roce 2019 pak měl průměrný dlužník 5,77 exekuce. Přes 131 tisíc lidí mělo více než deset exekucí.
Změny musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Několik poslanců během pátku mluvilo o tom, že je možné, že upravenou legislativu hodní komora bude chtít ještě přepracovat.
