Článek
Policie potvrdila, že jeden z jejích příslušníků použil ostrou palbu, když ho ve čtvrti Yuen Long napadla velká skupina demonstrantů. „Policista spadl na zem a vypálil, protože jeho život byl v ohrožení," uvedla policie v prohlášení. O tom, zda byl někdo zasažen se ale oficiální prohlášení nezmiňuje.
Bezpečnostní složky zároveň odsoudily „demonstranty za napadání policistů a riskování životů ostatních" a upozornily, že v případě nutnosti použijí odpovídající sílu k rozehnání davu a zatčení viníků.
South China Morning Post na Twitteru sdílel video, které údajně ukazuje policistu v civilu, na kterého demonstranti dvakrát hodili zápalnou láhev. Některá média, včetně státních Global News tento incident spojují právě se zprávou o postřeleném mladíkovi. Záběry ukazují, že muži z ruky několikrát vypadne zbraň na zem.
An arm #hkpopo who is off duty was holding his gun & got thrown with Molotov. Allegedly shot a student in Yuen Long. #AntiMaskLaw #hongkongprotest pic.twitter.com/1PqB9iSXEr
— Poppie (@jesuispoppie) October 4, 2019
Chlapce policista podle hongkongského listu postřelil kolem deváté hodiny večer místního času (15:00 SELČ). Mladík byl předán zdravotníkům a následně převezen do nemocnice. Nejnovější zprávy hovoří o tom, že byl zasažen do nohy.
#BreakingNews #HongKong - a 14yo boy was shot in his leg by live round by #HongKongPolice in Yuen Long, confirmed by various reports including @rthk_news @appledaily_hk & Now TV. He has been sent to Tuen Mun Hospital. (Photos from @tommycheungsy)#HongKongProtester pic.twitter.com/F5FV7dninq
— Phoebe Kong 江穎怡 (@phoebe_kongwy) October 4, 2019
Demonstranti už se v ulicích srocovali před vládním rozhodnutím o zákazu maskování, protesty však s přicházejícím večerem nabíraly na intenzitě. Davy na několika místech ve městě rozbily výlohy obchodů, lidé zapalovali ohně a poškozovali vybavení stanic metra. Policie je rozháněla slzným plynem a vodními děly.
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová k rozhodnutí o zákazu zahalování obličejů přistoupila na základě výjimečných pravomocí, pocházejících ještě z britské koloniální éry a uplatněných poprvé za 50 let. Krok má ve velkoměstě napomoci ukončit měsíce trvající protesty a rostoucí násilí.
Nošení masek podle úřadů brání v identifikaci demonstrantů. Jedná se nejen o masky, ale o všechny způsoby maskování, včetně barvení obličeje. Tento zákon byl podle agentury AFP naposledy uplatněn v roce 1967 jako reakce na levicové protesty, po kterých následovala série teroristických bombových útoků po celém Hongkongu. Nepokoje vyústily v četné potyčky demonstrantů s policií. Zemřelo 51 lidí, včetně 10 policistů.
Za masku na tváři hrozí vězení
Úřady doufají, že zákon pomůže ukončit protesty a stále sílící násilí v ulicích sedmimilionové metropole. Rozhodnutí následně potvrdil mluvčí čínského úřadu pro záležitosti Hongkongu a Makaa Jang Kuang s tím, že situace dosáhla kritického momentu. Přirovnal současné dění k „barevným revolucím” v postsovětských zemích. Ty probíhaly po pádu Železné opony například v bývalé Jugoslávii, v Gruzii či Ukrajině jako výraz nesouhlasu s vládou.
Masky demonstranti používají i jako ochranu před slzným plynem.
Za porušení zákonu hrozí vězení a pokuta 3100 dolarů.
Zákaz nošení masek může být ale problematický i ze zdravotního hlediska. Obyvatelé jsou zvyklí nosit masky a chránit se tak před infekcemi a chladem. Tento zvyk se etabloval zejména po epidemii viru SARS, který si na začátku 21. století vyžádal stovky obětí. Není tedy jisté, zda obyvatelé Hongkongu budou zákaz respektovat. Podle ministra bezpečnosti Johna Leeho prý mohou být povoleny výjimky ze zdravotních, náboženských, nebo pracovních důvodů, kde se zakrytí tváře vyžaduje.
Požadavky demonstrantů stále rostou a konflikt se zostřuje. Od původního protestu proti extradičnímu zákonu obyvatelé metropole rozšířili své požadavky. Dožadují se svobody slova a vyšetřování policejní brutality. Požadují i odinstalování „chytrých lamp” pouličního osvětlení. Podle agentury AP se obávají kamer, které díky vysokému rozlišení rozeznávají obličeje demonstrantů. Úřady ale tvrdí, že zařízení jen kontrolují kvalitu vzduchu a dopravní situaci v ulicích. Při jedné z manifestací se takovou lampu pokusila skupina demonstrantů strhnout. Kamery se také demonstranti snaží často mást laserovými světly, které na určitou dobu znemožní rozpoznávání osob.
Demonstrace se konají od letošního června. Násilí se stále stupňuje. Obzvláště násilné byly střety demonstrantů s policií v úterý 1. října, kdy si Čínská lidová republika připomínala 70 let od jejího vzniku. V nemocnici skončilo přes 100 lidí a dalších 269 demonstrantů bylo zatčeno. Jeden student byl postřelen policistou, v současnosti je stabilizovaný v nemocnici. Zraněno bylo i asi 10 policistů.
