Za smrt Floyda půjde policista Chauvin na 22,5 roku do vězení

Soudce v americkém městě Minneapolis oznámil výši trestu pro bývalého policistu Dereka Chauvina, jehož loňský zákrok proti černochovi Georgi Floydovi odstartoval protesty napříč Spojenými státy a byl později porotou označen za vraždu druhého stupně. Informoval o tom web New York Times (NYT).

Chauvina soud poslal do vězení na 22 a půl roku. Odsoudili jej pouze za nejzávažnější provinění, vraždu druhého stupně. Podle minnesotských zákonů by si ve vězení mohl odpykat pouze dvě třetiny trestu, v případě „dobrého chování“ by mohl zbytek trestu strávit s podmínečným propuštěním na svobodě, podotýká AP.

Podle webu The Guardian byl maximální trest nepravděpodobný a žalobci v podáních požadovali trest odnětí svobody v délce 30 let. Chauvinův obhájce Eric Nelson mezitím tvrdil, že jeho klient by měl dostat pouze podmínku, což bylo rovněž velmi nepravděpodobné.

Očekávalo se, že se Chauvin rozhodne u soudu na svou obhajobu nevypovídat. Před vynesením rozsudku v Minneapolisu ale Chauvin krátce promluvil. „Chci vyjádřit soustrast Floydově rodině. V budoucnu se objeví další informace, které by vás mohly zajímat, a doufám, že vám dodají klid,“ řekl Chauvin, když veřejně promluvil poprvé od začátku procesu.

V soudní síni zaznělo i video, na němž vystoupila teprve sedmiletá dcera George Floyda Gianna. „Chci si s ním hrát, bavit se, letět letadlem. Chybíš mi a mám tě ráda,“ vzkázala Gianna svému otci. Šlo o jednu ze čtyř výpovědí obětí, které při dnešním líčení zazněly.

Mladší bratr George Floyda Terrence požádal soud, zdali by Chauvinovi přidělil maximální trest. „Na co jsi myslel? Co se ti honilo hlavou, když jsi měl koleno na krku mého bratra? Když jsi věděl, že už nepředstavuje žádnou hrozbu, proč jsi alespoň nevstal?“ prohlásil vůči Chauvinovi Terrence Floyd, bratr zemřelého George Floyda.

„Chauvin nejenže George zabil, ale navíc při tom projevil naprostou neúctu k lidskému životu. Viděli jste to. Já jsem to viděl. Svědky tohoto činu plného nenávisti byly miliony lidí po celé zemi,“ řekl v pátek u soudu Brandon Williams, synovec George Floyda.

Chauvinova matka, Carolyn Pawlentyová, svého syna označila za „dobrého člověka“, který „zasvětil svůj život a čas policejnímu oddělení“. „Dokonce i ve dnech svého volna volal, jestli nepotřebují pomoc. Dne 25. listopadu 2020 se navždy změnil nejen Derekův život, ale i život můj a mé rodiny,“ řekla Pawlentyová u soudu před tím, než byl nad jejím synem vynesen rozsudek.

„Derek věnoval minneapoliskému policejnímu oddělení 19 let svého života. Média, veřejnost a obžaloba považují Dereka za agresivního a bezcitného člověka. Mohu vám říci, že to zdaleka není pravda,“ uvedla Pawlentyová, jejíž vystoupení bylo podle webu ABC překvapivé.

Novinář webu CNN Omar Jimenez poznamenal, že projev Pawlentyové nebyl dobrý. Chauvinova matka se podle něj „nijak nezmínila o rodině George Floyda ani o tom, co se Floydovi stalo“. Další lidé na sociálních sítích poukazují, že pozůstalým nevyjádřila soustrast a že Chauvinovi její projev nemohl příliš pomoci.

„Byl hrdý na to, že je minneapoliským policistou,“ řekl u soudu Chauvinův obhájce Eric Nelson, podle něhož Chauvin v den, kdy George Floyd zemřel, vůbec neměl naplánovanou směnu. Nelson po soudu žádal pro Chauvina kratší trest. „Nikdy neporušil zákon, protože žil čestným životem a snažil se žít čestným životem,“ uvedl Nelson.

Prokuratura na začátku měsíce pro bývalého policistu navrhla 30 let vězení, a to kvůli „dopadům, jaké Chauvinovo chování mělo na oběť samotnou, její rodinu i celou komunitu“. Konečné rozhodnutí stálo na soudci Cahillovi, který procesu se Chauvinem předsedal. Cahill se po vynesení rozsudku postavil na stranu žalobců, kteří tvrdí, že Floydovu smrt provázely čtyři přitěžující okolnosti, které by při Chauvinově odsouzení měly být zohledněny.

Mezi tyto přitěžující okolnosti patří, že Chauvin „zneužil postavení moci a autority“, „jednal s mimořádnou krutostí“, vraždu spáchal „ve shodě s dalšími třemi osobami“, a že čin „provedl v přítomnosti dětí“. Z toho by mohl vyplynout trest nad rozmezím od necelých 11 do 15 let, které by se jinak podle státních doporučení na Chauvina jakožto dosud netrestaného jedince vztahovalo.

Bratr oběti Philonise Floyd po zveřejnění rozsudku uvedl, že „spravedlnost pro Floyda znamená spravedlnost pro všechny“. S tím se shodují i další aktivisté. Aktivistka Erika Atsonová uvedla pro BBC, že je s verdiktem spokojená. Naopak s finálním verdiktem nesouhlasí například Jerry Obiego, jenž pracuje v organizaci starající se o americké veterány a který byl v 90. letech Chauvinův nadřízený v armádě. Chauvina popisuje jako „tichého muže“. Podle něj porota zašla moc daleko, když ho uznala vinným ve všech třech bodech obžaloby a ne pouze ze zabití.

„Doufáme, že dostane spravedlivý trest. George Floyd tu dnes mohl být. Měl by tu být, ale není. V den, kdy jej Chauvin zaklekl, nemohl jít domů. Stejně jako George Floyd nemohl jít domů, nemůže jít domů ani Derek Chauvin,“ řekla před vynesením výše trestu webu The Guardian Jacari Harrisová, výkonná ředitelka nadace George Floyd Memorial Foundation a blízká přítelkyně Floydovy rodiny.

Několik hodin před vynesením rozsudku soudce okresního soudu v Hennepinu Peter Cahill zamítl Chauvinovu žádost o nový proces. Chauvin podle Cahilla „neprokázal, že se soud dopustil takového pochybení, že by obžalovaný byl zbaven svého ústavního práva na spravedlivý proces“. Cahill rovněž rozhodl, že Chauvin neprokázal pochybení státního zástupce nebo porotců. Obhájci tvrdili, že „pochybení státního zástupce a poroty způsobily, že proces byl nespravedlivý.“

Za zákrok proti neozbrojenému černochovi byl v dubnu Chauvin uznán vinným ze dvou různě závažných obvinění z vraždy a také ze zabití. Podle zákonů státu Minnesota je nicméně možné dostat trest pouze za nejzávažnější zločin. Porota shledala Chauvina, který je běloch, vinným z loňské vraždy a zabití Afroameričana George Floyda.

Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel loni 25. května poté, co se jej policie snažila v Minneapolisu zatknout na základě udání, že chtěl v samoobsluze zaplatit padělanou bankovkou. Na videozáznamu je vidět, jak Chauvin po dobu 9 minut a 29 sekund tlačí kolenem na Floydův krk.

Podle Star Tribune zemřelo při střetu s policií od roku 2000 více než 50 Afroameričanů. Jedním z posledních případů bylo zabití Daunteho Wrighta bílou policistkou Kimberly Potterovou, která si pravděpodobně spletla taser s pistolí. Potterová čelí obvinění ze zabití.