Článek
Jsou to tři týdny, co se na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ohlásili detektivové. Přišli si pro dokumenty k projektu, jehož dědictví za sebou táhne tato státní instituce už několik let.
Jde o systém schovaný pod zkratkou CRAB, tedy Centrální registr administrativních budov. Zjednodušeně řečeno, jde o počítačový program, který shromažďuje data o využití domů vlastněných státem. Ví, kde jsou volná místa, jaké kanceláře se pronajímají nebo jaké jsou kde náklady na topení a elektřinu.
Propočty, kolik pořízení CRABu stojí, se různí - částky se pohybují od 254 milionů po 1,6 miliardy korun. Právě cena spolu s faktem, že systém začal vznikat bez otevřené soutěže, teď podle informací Seznamu nejvíc zajímá policisty. Společně s tím, jestli jde o promyšlený software, nebo jen „lepší excelovskou tabulku", jak tvrdí kritici.
Soutěž být nemohla, tvrdil úřad
Systém CRAB začal vznikat v roce 2009 za tehdejšího vedení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který nejen zastupuje stát v majetkových sporech, ale řídí také třeba rozprodej nepotřebných nemovitostí.
Systém měl být vybudován s využitím jiného, už existujícího programu pro evidenci státního majetku. Zajišťovala ho společnost IBM. I proto úřad nevypsal pro CRAB výběrové řízení - s argumentem, že nikdo jiný než IBM nemůže zakázku splnit.
Policisté se případem zabývali v minulosti nejméně dvakrát, nezjistili však nic trestného. Teď je situace podstatně jiná.
Za prvé kauzu po řadových kriminalistech převzala Národní centrála proti organizovanému zločinu. Její vyšetřovatelé si chtějí vůbec poprvé zadat odborné posudky, jestli stamilionové náklady na CRAB odpovídají skutečnosti a zda skutečně nemohl systém naprogramovat nikdo jiný než IBM.
Za druhé se detektivové chystají prověřovat roli jednotlivých lidí z ÚZSVM při schvalování zakázky.
Systém se začal budovat za exředitele Miroslava Vaňka, který odešel s nástupem vlády Bohuslava Sobotky v roce 2014. Do plného provozu se CRAB dostal za dnešní šéfky Kateřiny Arajmu.
„Ředitelka byla u toho"
Policisté se podle informací Seznamu začali opětovně zakázkou zabývat i kvůli dvěma trestním oznámením, které loni podal bývalý náměstek úřadu Petr Urbánek. Ve funkci strávil v roce 2014 jen několik měsíců, pak ho ředitelka Arajmu odvolala. Tvrdí ale, že i za tu dobu poznal, co je na CRABu špatně.
Urbánek říká, že současná ředitelka se na vzniku systému významně podílela. Tehdy po roce 2010 ještě jako šéfka majetkového odboru ÚZSVM. „Byla významnou postavou celého projektu," říká Urbánek.
Kateřina Arajmu dříve prohlásila, že spojovat ji s CRABem je „naprosto lživé", ale dnes připouští, že ve věci jistou roli hrála, i když jen okrajovou.
Podle dokumentů, které Seznam shromáždil, například byla členkou hodnotící komise pro jednu z menších zakázek. Podílela se také na vypořádání otázek auditorů, kteří později CRAB prověřovali - úřad na pořízení systému totiž použil evropské dotace.
Podle mluvčího úřadu Radka Ležatky řešila Kateřina Arajmu jen administrativní náležitosti zakázky - mimo jiné počet členů, dodržování lhůt a podobně. Tedy ne to hlavní: Jestli se zakázka bude soutěžit, nebo půjde takzvaně z ruky.
Vrátili jsme 181 milionů
Mluvčí Ležatka navíc upozorňuje, že zakázky na CRAB prověřoval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). A žádnou chybu nenašel.
„ÚOHS ve svých dopisech z března 2016 opět potvrdil, že neshledal žádné důvody pro zahájení správního řízení, to je, že nenašel pochybení. Celý proces administrace veřejných zakázek tedy byl opakovaně ze strany ÚOHS vyhodnocen jako v souladu se zákonem o veřejných zakázkách," říká mluvčí Ležatka.
Na druhou stranu - předloni se na CRAB zaměřila kontrola z Ministerstva financí. Konkrétně auditoři najímaní Bruselem na prověrky evropských dotací. Zjistili, že nebyl důvod obcházet soutěž a zadávat zakázku napřímo. A Česko tak muselo vrátit 181 dotačních milionů zpět do evropského rozpočtu.
Rozptyl od 254 milionů po 1,6 miliardy
V kauze CRABu je zvláštní, jak se liší propočty, kolik vlastně systém stál a jaké ještě budou náklady na jeho provoz.
Podle majetkového úřadu je to 254 milionů, s provozem mezi roky 2012 a 2019 to bude (poté, co úřad vyjednal s dodavateli slevu) asi 760 milionů.
Vojtěch Razima ze sdružení Kverulant, které upozorňuje na pochybné státní zakázky, ale došel k jinému číslu: 1,6 miliardy. Úřad ho proto veřejně označil za „prolhaného Kverulanta".
Razima sečetl nejen náklady majetkového úřadu, ale i zakázky, jež kvůli CRABu vypsala Státní tiskárna cenin. Jednalo se o další podpůrné tendry, bez nichž prý systém nemohl fungovat. „Jsou to oficiální informace, které jsme dostali. Takže si za nimi stojíme," říká Razima.
Namítá také, že CRAB je drahý, i kdyby se ukázalo, že skutečně stál přibližně tři čtvrtě miliardy, jak počítá úřad. Protože podle znalců, jimž nechal CRAB posoudit, se jedná jen o variantu propracovanější tabulky v Excelu.
I proto o systému evidence administrativních budov od té doby mluví jako o „největším tunelu v dějinách českého IT".
