Článek
Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu zaplombovali tři byty v nově postaveném komplexu Dock v pražské Libni, které si loni na podzim koupil nigerský obchodník se zbraněmi Hima Aboubakar za celkem zhruba 50 milionů korun. Seznam to zjistil z katastru nemovitostí.
Zásah úřadů přišel měsíc poté, co realitní nákupy afrického obchodníka v Praze popsal Seznam Zprávy s upozorněním, že jméno Himy Aboubakara je na listině těch, které vláda v Nigérii prověřuje kvůli nákupům zbraní proti islamistům z Boko Haram.
Podle informací Seznamu požádala o zablokování Aboubakarova majetku právě Nigérie s tím, že peníze, za které byly byty koupeny, by mohly pocházet z korupce.
Co do hodnoty majetku se jedná se o jeden z největších případů v historii, kdy české úřady sáhly na majetek, u něhož bylo podezření, že souvisí s trestnou činností v cizině.
Video: Jak jsme objevili afrického obchodníka se zbraněmi v Praze
Nigerský obchodník se zbraněmi nakupoval luxusní nemovitosti v Praze.Video: Karel Hrubeš
Zablokování v katastru znamená, že Hima Aboubakar nyní nemůže pražské nemovitosti prodat ani převést na nikoho jiného.
Mluvčí centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej sice odmítl poskytnout komentář, podle obvyklého scénáře z podobných kauz však policie nechá byty zaplombované až do doby, než Nigérie výše uvedený případ uzavře.
V případě, že by byl majitel bytů nakonec odsouzen, mohla by si Nigérie nárokovat takzvanou náhradní hodnotu za zabavené nemovitosti. Stát by je pak prodal a peníze na konto africké země převedl.
Podle údajů z Ministerstva financí jsou však případy navrácení zabaveného majetku do země, kde byl trestný čin spáchán, velmi výjimečné. Za posledních sedm let řešil Finanční analytický útvar takové pouze dva.
Před dvěma lety soud v Česku zajistil na žádost francouzské justice částku téměř 400 tisíc korun. Polovinu dostala Francie, polovina zůstala v Česku, tehdy šlo o případ kuplířství. V roce 2013 pak na žádost ze Švýcarska byl zabaven menší finanční obnos Íránci stíhanému v alpské zemi za praní špinavých peněz. Protože se jednalo o sumu pod pět tisíc euro (asi 135 tisíc korun), všechny peníze tehdy zůstaly v Česku.
