Článek
Aktualizace: Podle nových informací Seznam Zpráv potvrzených Českou asociací pojišťoven k rozesílání dojde až v říjnu. V původní verzi zprávy jsme uváděli dřívější termín.
Dopis od policie nebývá zpravidla dobrá zpráva. Většina jej má spojený s pokutou za parkování, rychlou jízdu, nebo jinou nepříjemnost, která je řešena úřední cestou.
V říjnu však téměř dva miliony domácností dostanou od policie zásilku, která bude jiný případ.
Jde o akci, na které dopravní policie spolupracuje s BESIP a Českou kanceláří pojistitelů. Zasílaná „Karta, kterou nechcete použít,“ je návodem pro řidiče, jak postupovat v případě dopravní nehody.
Kromě zmíněných 1,8 milionu domácností přijdou karty i do autoškol - každá z nich jich bude mít k dispozici 200 kusů.
„Naším záměrem je pokračovat v kampani, ve které připomínáme všem řidičům čtyři základní kroky, které je potřeba dodržet, abychom předešli zbytečným nehodám,“ vysvětluje výkonný ředitel České kanceláře pojistitelů Jan Matoušek.
Pod slovem zbytečný má na mysli takzvané sekundární nehody, kterým by se díky rozesílanému návodu mělo předejít.
„Sekundární nehody vznikají v důsledku jiné mimořádné události. Tzn. když dojde k nějaké dopravní nehodě například a v jejím bezprostředním okolí dojde k další dopravní nehodě,“ říká šéf dopravní policie Jiří Zlý.
Příčinou může být podle něho například ztráta pozornosti způsobená jinou nehodou.
Podle autorů karty je mezi řidiči stále nízké povědomí o tom, jak postupovat v případě mimořádné události. Průzkum veřejného mínění ukázal, že jak se zachovat, ví jen zhruba 23 % řidičů, 77 % si přitom myslí, že ví, jak v případě nehody reagovat.
Podobným směrem jsou zaměřeny i další kampaně. „V současné době je rozjetý projekt k mladým, začínajícím řidičům. Jmenuje se to Start Driving a jeho cílem je nejen prohloubit znalosti ovládání vozidla v krizových situacích, ale také doplnit různé teoretické znalosti, které se v autoškolách nenaučí,“ popisuje Zlý. „Například to, jak se má řidič chovat v případě zastavování vozidlem Policie ČR, nebo jak reagovat v případě, kdy dojde k mimořádné události, jako je dopravní nehoda.“
„Znalosti řidičů v terénu odpovídají mnohdy tomu, že řidič neví, co jak má dělat. Že neví, jak má umístit trojúhelník, že když opustí kabinu vozidla, tak už by na sobě měl mít reflexní vestu,“ vypočítává ředitel dopravní policie.
Autoři karty k tomu uvádějí čísla: „Z průzkumu chování řidičů také vychází, že jen 32 % řidičů si jako první krok obleče reflexní vestu, 44 % neví, do jaké vzdálenosti umístit trojúhelník, a 35 % řidičů by místo odstupu od vozu za svodidla zůstalo na silnici, aby upozornilo projíždějící auta.“
Například vesta by měla být podle Zlého uložena v dosažitelné vzdálenosti od posádky vozidla, a pokud se nejedná o záchranu zdraví či životů účastníků nehody, měli by všichni neprodleně opustit oblast události. „Jinak se posádka vozidla pohybuje v bezprostřední blízkosti toho vozidla, neboli v provozu, a vystavuje se nebezpečí,“ uzavírá plukovník.
Od roku 2009 mírně stoupá počet dopravních nehod. Stále však nejde ani o polovinu hodnoty z roku 1999.
Optimističtější je pak statistika úmrtí při dopravních nehodách. Zatímco na začátku milénia na silnicích zemřelo 1486 lidí, loni to bylo 618.
Při nehodě je tak v současné době pravděpodobnost 0,57 %, že při ní někdo zemře. Do první poloviny devadesátých let přitom tato šance dlouhodobě přesahovala jedno procento.