Článek
Podle dokumentů, které Seznam shromáždil, se policisté zabývají 21 konkrétními zakázkami nebo smlouvami, které se týkají vytváření nových systémů pro výplaty podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek.
U některých smluv existuje například podezření, že ministerstvo firmám zaplatilo o desítky milionů víc, než jak zněla smlouva. Jindy si zase objednalo práce za miliardy – ovšem bez otevřené soutěže. Kvůli těmto zakázkám podal Nejvyšší kontrolní úřadu (NKÚ) loni trestní oznámení. I z jeho podkladů teď detektivové při rozplétání smluv vycházejí.
Marksová a její nejbližší spolupracovníci už mají za sebou – podle informací Seznamu – první výslechy na policii. Stejně jako vysocí úředníci ministerstva, kteří se na zakázkách podíleli nebo mají informace o jejich pozadí.
Marksová se Seznamem dlouhodobě komunikuje jen e-mailem. A to od doby, kdy redakce loni v sérii reportáží upozornila na první velké pochybnosti o nehospodárném nakládání s penězi.
Marksová na e-mailový dotaz ohledně výslechu na policii neodpověděla.
Každopádně z listin získaných Seznamem vyplývá, že se kauzou zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu. Konkrétně odbor závažné hospodářské trestné činnosti, kde se v minulosti zabývali případem ministerského náměstka Vladimíra Šišky – později odsouzeného za ohýbání IT zakázek na ministerstvu práce za působení Jaromíra Drábka (TOP 09).
Vítězná cena plus 73 milionů navíc
Marksová nastoupila na ministerstvo po volbách v roce 2014 s jasným zadáním: uklidit po Drábkovi. Ten strategické systémy svěřil novým firmám – jenže systémy kolabovaly a smlouvy byly podle pozdějších rozhodnutí soudů uzavřené protizákonně.
Jen pro představu: jedná se o klíčové systémy, jimiž ročně proteče od státu k lidem 80 miliard.
Sociální demokratka Marksová však IT podle kritiků nerozuměla, a tak touhle oblastí pověřila svého náměstka Roberta Baxu, který přišel ze soukromé sféry a na ministerstvo ho vyslali koaliční lidovci. Také o jeho roli se podle zjištění Seznamu intenzivně zajímají vyšetřovatelé. Baxa byl totiž mozkem celé přeměny resortního IT.
Baxa na žádost o vyjádření nereagoval – stejně tak mlčel i v minulosti, když Seznam popisoval sporné okolnosti ministerských IT zakázek. Na ministerstvu už druhým rokem nepůsobí.
Zakázky pro náměstkova bratra - podezření na malé domů na ministerstvu práce.Video: Vojtěch Blažek, Seznam Zprávy
Mezi zakázkami, jimiž se policisté zabývají, jsou i ty na vytvoření nového informačního systému na vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Zakázku vyhrála společnost Atos, jejíž cena byla nejnižší ze všech uchazečů: 88 milionů. Jenže smlouva neobsahovala žádný strop pro čerpání peněz. A ministerstvo nakonec firmě postupně schvalovalo navýšení částky o dalších 73 milionů.
Na což loni upozornil i Nejvyšší kontrolní úřad, který IT zakázky několik měsíců předtím intenzivně zkoumal. Právě tenhle případ vyhodnotil jako jedno z nejkřiklavějších pochybení. Protože úřad nemůže vysoutěžit zakázku za určitou cenu a pak ji o desítky milionů navýšit.
Když Seznam loni na tehdy ještě neveřejný závěr NKÚ upozornil, Marksová vysvětlovala, že je to běžné: soutěžila se prý jen základní cena, která se navyšovala o různé změny – tak jak je do systému nutné promítnout například změny v sociálních zákonech.
„Okamžitě se to odrazí v informačních systémech. A to se všechno platí,“ řekla tehdy Marksová.
Miliarda bez soutěže. Kvůli „nouzi“
Dalším bodem zájmu policistů je smlouva z konce roku 2016 se společností OKsystem, která od 90. let provoz dávkových systémů zajišťuje a jejíž služby chtěla Marksová přesoutěžit.
Malá odbočka: ačkoli podle vládního úkolu mělo ministerstvo nové systémy dokončit v roce 2015, ve skutečnosti termín nestíhalo – a většina z nich neběží dokonce doteď, přestože se za ně utratily stamiliony. Smlouva s OKsystemem se v roce 2016 chýlila ke konci, ministerstvo však nutně potřebovalo, aby jím provozované IT systémy fungovaly dál. Nového dodavatele totiž úřad stále neměl.
Takže vedení ministerstva uzavřelo bez soutěže další smlouvu s OKsystemem platnou do roku 2020. V hodnotě jedné miliardy.
Podle zákona to může úřad udělat jen za mimořádných podmínek: pokud je například v časové nouzi a bez smlouvy by mu vznikly obrovské škody. Podmínkou ovšem také je, že se do téhle tísně nesmí dostat vlastní vinou. A to podle nejvyšších kontrolorů splněno nebylo: kdyby ministerstvo včas vysoutěžilo nového dodavatele, nemuselo si na další roky dál objednávat toho stávajícího.
Navíc ministerstvo o tom, že chce zadat zakázku „z ruky“, neinformovalo vládu – což je povinnost každého úřadu.
Podle NKÚ tak ministerstvo jen za leden až listopad 2017 (tedy za období, které prošlo kontrolou) zbytečně utratilo půl miliardy. „Došlo k neoprávněnému použití peněžních prostředků státního rozpočtu,“ stojí v kontrolním protokolu.
Náměstkův bratr dostával zakázky
Třetí velká zakázka vyšetřovaná kriminalisty se týká takzvané systémové integrace. Přeloženo: ministerstvo hledalo někoho, kdo dohlédne na všechny probíhající práce na IT systémech a bude poskytovat poradenství. Do roku 2014 to měla na starost společnost Hewlett–Packard. Firma za to podle nálezu NKÚ měla dostat 108 milionů jako maximální, nepřekročitelnou cenu.
Po příchodu Marksové ale na tuto „nepřekročitelnou“ smlouvu ministerstvo v roce 2015 a 2016 utratilo dalších 70 milionů určených na poradenství. A to podpisem tehdejší náměstkyně Ivy Merhautové. „Mám jednání,“ ukončila Merhautová telefonát s reportérem Seznamu – a pak už mobil nezvedala.
Roman Pařík, mediální zástupce společnosti DXC Technology (dříve fungovala právě pod jménem Hewlett-Packard), pouze uvedl, že se firma nemůže k ničemu vyjadřovat.
Mezi 21 smlouvami jsou v policejním hledáčku i ty drobnější, které nahrávají podezření na takzvané malé domů. Vedení ministerstva si jako poradce vybralo firmu Axiumdata, které vyplatilo 2,5 milionu. Oficiálně byla napsaná na PR manažerku filharmonie v Ostravě, reálně v ní však působil jistý Petr Baxa, bratr už zmíněného náměstka pro IT Roberta Baxy.
Auditorům z NKÚ nedokázalo ministerstvo vydat dokumenty, co vlastně firma udělala. Další poradenská společnost zase měla smlouvu na dva miliony, ve skutečnosti jí ale ministerstvo zaplatilo čtyři miliony.
Obě firmy nemusely projít výběrovým řízením, ačkoli podle interních pravidel se musí i zakázka do dvou milionů vybírat z více uchazečů. Marksová však rozhodla, že tyto zakázky dostanou výjimku.
Nové IT systémy na ministerstvu stále nejsou dokončené. Současná ministryně Jana Maláčová (ČSSD) slibuje rok 2021. Maláčová si pro příští rok vyjednala ze státního rozpočtu právě na IT dalších 800 milionů.
