Polepšení světového hříšníka v plýtvání plasty: Čína začala se zákazy

Čínská národní rozvojová a reformní komise (NDRC) v neděli oznámila, že výroba i spotřeba velkého množství jednorázových plastových předmětů postupně skončí do poloviny této dekády.

Úřad zveřejnil i časový plán, v němž detailně popisuje, které druhy plastů v jakém regionu a kdy dojdou svého konce. Velká města mohou změny očekávat nejdříve, zatímco menší obce a obecně venkov dostanou na přechod více času.

Kupříkladu tamní catering se podle serveru CNN bude muset zbavit ve větších aglomeracích do konce letošního roku jednorázových plastových příborů, zatímco nerozložitelná brčka stihne k témuž datu celostátní zákaz.

Hned prvním komplikovanějším případem je ale plastové nerozložitelné stolní nádobí jako talíře, misky nebo kelímky. Mnohé restaurace se ho budou povinně zbavovat také ještě letos, jiné nařízení ale platí pro podniky, které své pokrmy rozvážejí. Zákaz plastu v přepravních boxech vejde v plnou platnost až koncem roku 2025.

Rovněž jednorázové plastové tašky mají ve většině obchodů ve velkých městech skončit už závěrem letošního roku. V menších aglomeracích a vesnicích ale budou mít na jejich vyřazení čas až do roku 2022, místy dokonce až do roku 2025.

V polovině dekády, která je hraniční pro všechny zákazy, ovšem nebudou moci výrobky z plastů na jedno použití nabízet už ani hotely a celostátní zákaz bude platit také pro poštovní služby a jejich balení zásilek do nerozložitelných materiálů na bázi polymerů.

V dokumentu se píše, že závazek k omezení plastového znečištění je důležitý pro zdraví lidí a „vybudování krásné Číny“.

„Čína dohání zbytek světa,“ uvedl analytik Bloombergu pro financování nové energetiky (NEF) Leiliang Zheng. „Evropská unie je v řešení plastové krize světovým lídrem a plošný zákon zakazující používání jednorázových plastů zavedla už v roce 2019. Mnoho rozvojových zemí v Africe a jihovýchodní Asii se rovněž snaží tuto problematiku řešit.“

Devastující dopad plastového znečištění na životní prostředí monitoruje zpráva OSN. Roční produkce dosahuje zhruba 300 milionů tun, z nichž 60 procent končí na skládkách nebo v přírodě, kde díky své odolnosti a době rozkladu vydrží staletí. Agentura Bloomberg dodává, že až osm milionů tun následně putuje vodními toky a z pobřeží do světových oceánů.

Čína přitom produkuje více než 29 procent plastových výrobků z celého světa – podle společné studie Čeťiangské univerzity z Číny a Columbia University z USA je vůbec největším globálním výrobcem. Největšími spotřebiteli jsou rovněž Číňané. Světové ekonomické fórum uvádí, že Jang-c’-ťiang – jinak také Modrá či Dlouhá řeka – vyplavuje do oceánů víc plastů než kterýkoliv jiný vodní tok na světě.

Peking proto už v roce 2018 přestal přijímat plastový odpad jiných zemí ke zpracování. Zdůvodňoval to obavami o dopady na životní prostředí.

Používání plastů v Čínské lidové republice se zvýšilo spolu s tím, jak se do každodenního života obyvatel, dokonce i ve venkovských oblastech, zařadilo nakupování online a rozvážkové aplikace. Bloomberg dodává, že zvláštní kritiky se dostalo e-shopovému gigantu Alibaba, který se svým nonstop celoročním servisem zvládl za jediný den odbavit i miliardu balíčků.

Mezinárodní energetická agentura nyní upozorňuje, že čínské regulace by mohly postihnout ropný průmysl. Ten stále předpokládá, že díky dlouhodobému zvyšování zájmu budou plastové a petrochemické produkty tvořit do roku 2050 polovinu jeho poptávky. Některé z větších těžařských společností jako Saudi Aramco nebo americký ExxonMobil proto stále investují do rafinerií v Číně v naději, že se tento růst udrží.

„Nová čínská politika poptávku po plastech potlačí, což je pro ropné a chemické společnosti potenciální riziko,“ dodává Zheng z NEF.

Omezování používání jednorázových výrobků je celosvětově na vzestupu, uvádí Bloomberg. Francie zakázala plastové talíře, kelímky a vatové tyčinky do uší počínaje letošním 1. lednem a zároveň si stanovila rok 2040 jako cílový pro vyřazení veškerých jednorázových produktů.

Česká vláda chce přestat používat některé druhy jednorázových plastových výrobků jako příbory nebo brčka nejpozději od května 2021. Od července téhož roku by měly v prodeji skončit i plastové talíře, úchyty k nafukovacím balonkům, polystyrenové obaly na potraviny nebo hrnky na nápoje určené k okamžité spotřebě spolu s dalšími produkty, které mohou přispívat ke znečištění takzvanými mikroplasty.

Například Thajsko a Nový Zéland už také omezily nebo úplně zakázaly jednorázové plastové tašky. Indonésie se přidá letos v červnu. Rovněž mnohé africké země zavedly limity na výrobu plastů nebo se pokoušejí o omezení jejich spotřeby tím, že na materiál zavádějí dodatečnou daň.

Třeba Indie však podle Zhenga s omezením či zákazem plastových výrobků otálí. Obává se, že kvůli přílišným regulacím by mohla tamní ekonomika zpomalit.