Článek
Muže, o kterém polská média informují jako o Marcinovi K., zadržela začátkem května polská civilní kontrarozvědka ABW. Podezřelý a už i obviněný je z práce pro cizí výzvědnou službu. Podle informací Polské televize (TVP) a rádia RMF FM muž pracoval pro ruskou rozvědku. To v pondělí dopoledne potvrdil i mluvčí ministra pro koordinaci tajných služeb Stanisław Żaryn.
Zadržený třiačtyřicetiletý Polák sbíral informace o obranyschopnosti polské armády a polských občanech, které pak předával ruské straně. Podle novinářů nebyl veřejnou osobou a nepracoval ani pro žádnou polskou státní instituci. Ke všemu se už Marcin K. přiznal.
ABW uvedla, že v té souvislosti vyšetřuje i další lidi – občany Polska a Ruska. Při zásahu proti ruskému špionovi také kontrarozvědka prohledala několik míst a vyslechla vícero svědků. Soud na muže na návrh prokurátora uvalil tříměsíční vazbu.
„Vzhledem k potřebě zajistit řádný průběh řízení, obavě z maření spravedlnosti a hrozbě vysokého trestu prokurátor požádal soud o preventivní uvalení vyšetřovací vazby,“ napsala polská prokuratura. Za špionáž hrozí Marcinovi K. až deset let ve vězení.
Už v pátek TVP informovala, že ABW před několika týdny dopadla dvojici, která vytvářela systém pro kyberútoky proti mobilním operátorům a státním institucím. Součásti systému byly rozmístěné v několika polských regionech. I v tomto případě vede stopa na východ – podle TVP k rozvědkám Ruska či Běloruska.
Ruští špioni v EU
V poslední době nejde v Evropské unii o ojedinělý případ. Polsko už v dubnu vyhostilo tři pracovníky ruského velvyslanectví ve Varšavě. Odůvodnili to porušením podmínek diplomatického statusu a prováděním činností poškozujících Polsko.
Rozbití sítě špionů pracujících pro Rusko nedávno oznámilo Bulharsko. V jejím čele stál někdejší ředitel bulharského vojenského zpravodajství. Sofie kvůli tomu vyhostila dva ruské diplomaty. Vztahy s Ruskem pak poznamenalo i vyšetřování výbuchů v bulharských muničních skladech, které nejspíš mělo souvislost s výbuchy ve Vrběticích.
Kvůli úkolování špionážní sítě vyhostilo ruského diplomata i Rumunsko. Pracovník ruské rozvědky GRU měl v zemi verbovat rumunské činitele s přístupem k informacím o rumunské zahraniční a bezpečnostní politice, energetice, armádě a NATO.
Letos v květnu soud v Dánsku poslal na tři roky za mříže ruského občana kvůli špionáži dánských energetických technologií pro ruské tajné služby. Po odpykání trestu bude vyhoštěn z Dánska bez možnosti se do země v budoucnu vrátit.
V únoru zas německý nejvyšší státní zástupce Peter Frank obvinil ze špionáže pětapadesátiletého Němce z Postupimi. Ruské vojenské rozvědce GRU měl muž v elektronické podobě předat plány Spolkového sněmu v Berlíně. Dostal se k nim jako zaměstnanec firmy, která pro Bundestag opakovaně prováděla údržbu a kontrolu elektrických zařízení.
